Summorum pontificum: Porovnání verzí
pracuje se, |
rozšíření, ještě se pracuje |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Dokument byl vydán [[7. červenec|7. července]] [[2007]], platnost pak nabyl [[14. září]] téhož roku. [[Benedikt XVI.]] k dokumentu samotnému připojil ještě dopis všem biskupům, v kterém popisuje důvody, které ho vedly k učinění tohoto kroku. |
Dokument byl vydán [[7. červenec|7. července]] [[2007]], platnost pak nabyl [[14. září]] téhož roku. [[Benedikt XVI.]] k dokumentu samotnému připojil ještě dopis všem biskupům, v kterém popisuje důvody, které ho vedly k učinění tohoto kroku. |
||
==Obsah Summorum Pontificum<ref>Rádio Vaticana: [http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=8050 Summorum Pontificum, o užívání římské liturgie, předcházející reformě z roku 1970 |
|||
]</ref>== |
|||
Dokument papež podle vlastních slov vydal „v důsledku naléhavých proseb věřících, po vyslechnutí otců kardinálů na konsistoři, po hlubokém zvážení všech aspektů, vzývání Ducha svatého a spoléhajíce se na pomoc Boží“. |
|||
Na počátku se papež v dokumentu zmiňuje o tom, že liturgická forma, jak ji podává misál Jana XXIII., nebyla nikdy zrušena a má se jí pro její ctihodnost a starobylost prokazovat potřebná úcta. Označuje ji za mimořádnou formu římského ritu vedle řádné formy, kterou je pokoncilní způsob slavení. Dokument poté nahrazuje podmínky pro užívání starší litrugie stanovené předcházejícími dokumenty za pontifikátu [[Jan Pavel II.|Jana Pavla II.]] ''[[Quattuor abhinc annos]]'' a ''[[Ecclesia Dei]]''. |
|||
V dokumentu papež poté stanovuje, že: |
|||
* Každý katolický kněz latinského ritu může sloužit soukromou mši podle misálu Jana XXIII. kdykoliv kromě velikonočního trudia. K tomuto účelu již nepotřebuje žádné povolení biskupa, jak tomu bylo dříve. K účasti na této mši mohou být připuštěni taktéž věřící, kteří by o to svobodně žádali. |
|||
* Komunity zasvěceného života mohou podle staršího způsobu slavit taktéž. Pokud by však chtěly takto slavit často, převážně či trvale, musí o tom rozhodnout vyšší Představení. |
|||
* Faráři mají se ve svých farnostech mají vyhnout nesvornosti a ochotně přijmout skupinu věřících, která by žádala o sloužení mší podle staršího způsobu. Ta se může sloužit jak ve všední dny, tak o nedělích a svátcích. Kromě toho má kněz vyhovět věřícím, kteří by si tento způsob slavení přáli při zvláštních příležitostech jako jsou svatby, pohřby či poutě. Pokud farář skupině věřících nevyhoví, mají se obrátit na místního biskupa, který je vroucně nabádán je vyslyšet. Brání-li mu v tom něco, může se obrátit na Papežskou komisi ''Ecclesia Dei'', která nadále plní svůj úkol. |
|||
Dokument pak končí slovy: „Nařizujeme, aby všechno to, co jsme stanovili tímto Apoštolským listem daným Motu proprio, bylo pokládáno jako „ustanovené a nařízené“ zachovávat ode dne 14. září tohoto roku, na slavnost Povýšení Svatého Kříže, navzdory všemu, co by s tím mohlo být v rozporu.“ |
|||
==List Beneditka XVI. biskupům== |
|||
Verze z 16. 6. 2009, 00:54
Summorum Pontificum je apoštolský list papeže Benedikta XVI., vydaný motu proprio (z vlastního popudu). Dokument specifikuje pravidla a možnosti slavení starší liturgické formy podle misálu Jana XXIII. z roku 1962 (tzv. tridentská mše), kterou ustanovuje jako mimořádnou formu římského ritu (forma extraordinaria). Řádnou formou zůstává stále mše podle misálu Pavla VI., který reagoval na liturgickou změnu druhého vatikánského koncilu. Obecně řešeno Summorum Pontificum možnost slavení podle staršího způsobu oproti dřívějšku usnadňuje.
Dokument byl vydán 7. července 2007, platnost pak nabyl 14. září téhož roku. Benedikt XVI. k dokumentu samotnému připojil ještě dopis všem biskupům, v kterém popisuje důvody, které ho vedly k učinění tohoto kroku.
Obsah Summorum Pontificum[1]
Dokument papež podle vlastních slov vydal „v důsledku naléhavých proseb věřících, po vyslechnutí otců kardinálů na konsistoři, po hlubokém zvážení všech aspektů, vzývání Ducha svatého a spoléhajíce se na pomoc Boží“.
Na počátku se papež v dokumentu zmiňuje o tom, že liturgická forma, jak ji podává misál Jana XXIII., nebyla nikdy zrušena a má se jí pro její ctihodnost a starobylost prokazovat potřebná úcta. Označuje ji za mimořádnou formu římského ritu vedle řádné formy, kterou je pokoncilní způsob slavení. Dokument poté nahrazuje podmínky pro užívání starší litrugie stanovené předcházejícími dokumenty za pontifikátu Jana Pavla II. Quattuor abhinc annos a Ecclesia Dei.
V dokumentu papež poté stanovuje, že:
- Každý katolický kněz latinského ritu může sloužit soukromou mši podle misálu Jana XXIII. kdykoliv kromě velikonočního trudia. K tomuto účelu již nepotřebuje žádné povolení biskupa, jak tomu bylo dříve. K účasti na této mši mohou být připuštěni taktéž věřící, kteří by o to svobodně žádali.
- Komunity zasvěceného života mohou podle staršího způsobu slavit taktéž. Pokud by však chtěly takto slavit často, převážně či trvale, musí o tom rozhodnout vyšší Představení.
- Faráři mají se ve svých farnostech mají vyhnout nesvornosti a ochotně přijmout skupinu věřících, která by žádala o sloužení mší podle staršího způsobu. Ta se může sloužit jak ve všední dny, tak o nedělích a svátcích. Kromě toho má kněz vyhovět věřícím, kteří by si tento způsob slavení přáli při zvláštních příležitostech jako jsou svatby, pohřby či poutě. Pokud farář skupině věřících nevyhoví, mají se obrátit na místního biskupa, který je vroucně nabádán je vyslyšet. Brání-li mu v tom něco, může se obrátit na Papežskou komisi Ecclesia Dei, která nadále plní svůj úkol.
Dokument pak končí slovy: „Nařizujeme, aby všechno to, co jsme stanovili tímto Apoštolským listem daným Motu proprio, bylo pokládáno jako „ustanovené a nařízené“ zachovávat ode dne 14. září tohoto roku, na slavnost Povýšení Svatého Kříže, navzdory všemu, co by s tím mohlo být v rozporu.“
List Beneditka XVI. biskupům
- ↑ Rádio Vaticana: [http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=8050 Summorum Pontificum, o užívání římské liturgie, předcházející reformě z roku 1970 ]