Jansenismus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MelancholieBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: lt:Jansenizmas
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Jansenismus''' byl morálně přísný teologický směr v katolické církvi 16. až 18. století, ovlivněný [[kalvinismus|kalvinismem]]. Vznikl z myšlenek holandského teologa a biskupa v [[Ypres]] Cornelia Otto Jansena (1585 – 1638), který ve své knize o sv. [[Aurelius Augustinus|Augustinovi]] (vyšla [[1640]]) silně zdůraznil jeho nauku o prvotním hříchu a o nezbytnosti Boží milosti ke spáse.
'''Jansenismus''' byl morálně přísný teologický směr v katolické církvi 16. až 18. století, ovlivněný [[kalvinismus|kalvinismem]]. Vznikl z myšlenek holandského teologa a biskupa v [[Ypres]] Cornelia Otto Jansena (1585 – 1638), který ve své knize o sv. [[Aurelius Augustinus|Augustinovi]] (vyšla [[1640]]) silně zdůraznil jeho nauku o prvotním hříchu a o nezbytnosti Boží milosti ke spáse.


Podle křesťanské nauky se člověk rodí zatížen dědičným hříchem a z vlastních sil nemůže dosáhnout spásy. Jansen a jansenisté se ovšem lišili naukou o [[předurčení]] čili predestinaci: vševědoucí Bůh o každém člověku předem ví, zda bude spasen, nebo zavržen. Tuto nauku odvozovali ze spisů sv. Augustina, podobně jako [[Jean Calvin]], od něhož se ale lišili v tom, že zatímco podle Calvina může věřící člověk dospět k jistému poznání, že je předurčen ke spasení, jansenisté takovou možnost popírali. Katolická církev, k níž se jansenisté důsledně hlásili, jansenismus nicméně odsoudila roku 1653 (papež [[Innocenc X.]]) a znovu roku 1712.
Podle křesťanské nauky se člověk rodí zatížen dědičným hříchem a z vlastních sil nemůže dosáhnout spásy. Jansen a jansenisté se ovšem lišili naukou o [[předurčení]] čili predestinaci: vševědoucí Bůh o každém člověku předem ví, zda bude spasen, nebo zavržen. Tuto nauku odvozovali ze spisů sv. Augustina, podobně jako [[Jan Kalvín]], od něhož se ale lišili v tom, že zatímco podle Kalvína může věřící člověk dospět k jistému poznání, že je předurčen ke spasení, jansenisté takovou možnost popírali. Katolická církev, k níž se jansenisté důsledně hlásili, jansenismus nicméně odsoudila roku 1653 (papež [[Innocenc X.]]) a znovu roku 1712.


Důsledkem této nauky byl velký nárok na mravní život věřících, mravní rigorismus, který ovšem často vedl i k ostré kritice církevní praxe a církevních představitelů. Tak tomu bylo zejména ve Francii, kde střediskem jansenismu byl klášter [[Port-Royal]] a mezi jeho stoupenci byl např. [[Antoine Arnauld]], [[Jean Racine]] a [[Blaise Pascal]]. Ten se ujal obhajoby kláštera proti jezuitům ve velice ostrých „Listech provinciálovi“, vydaných pod pseudonymem a [[1660]] králem zakázaných. Klášter Port-Royal byl pak roku 1710 zbořen a řeholnice rozehnány.
Důsledkem této nauky byl velký nárok na mravní život věřících, mravní rigorismus, který ovšem často vedl i k ostré kritice církevní praxe a církevních představitelů. Tak tomu bylo zejména ve Francii, kde střediskem jansenismu byl klášter [[Port-Royal]] a mezi jeho stoupenci byl např. [[Antoine Arnauld]], [[Jean Racine]] a [[Blaise Pascal]]. Ten se ujal obhajoby kláštera proti jezuitům ve velice ostrých „Listech provinciálovi“, vydaných pod pseudonymem a [[1660]] králem zakázaných. Klášter Port-Royal byl pak roku 1710 zbořen a řeholnice rozehnány.

Verze z 18. 5. 2009, 14:00

Jansenismus byl morálně přísný teologický směr v katolické církvi 16. až 18. století, ovlivněný kalvinismem. Vznikl z myšlenek holandského teologa a biskupa v Ypres Cornelia Otto Jansena (1585 – 1638), který ve své knize o sv. Augustinovi (vyšla 1640) silně zdůraznil jeho nauku o prvotním hříchu a o nezbytnosti Boží milosti ke spáse.

Podle křesťanské nauky se člověk rodí zatížen dědičným hříchem a z vlastních sil nemůže dosáhnout spásy. Jansen a jansenisté se ovšem lišili naukou o předurčení čili predestinaci: vševědoucí Bůh o každém člověku předem ví, zda bude spasen, nebo zavržen. Tuto nauku odvozovali ze spisů sv. Augustina, podobně jako Jan Kalvín, od něhož se ale lišili v tom, že zatímco podle Kalvína může věřící člověk dospět k jistému poznání, že je předurčen ke spasení, jansenisté takovou možnost popírali. Katolická církev, k níž se jansenisté důsledně hlásili, jansenismus nicméně odsoudila roku 1653 (papež Innocenc X.) a znovu roku 1712.

Důsledkem této nauky byl velký nárok na mravní život věřících, mravní rigorismus, který ovšem často vedl i k ostré kritice církevní praxe a církevních představitelů. Tak tomu bylo zejména ve Francii, kde střediskem jansenismu byl klášter Port-Royal a mezi jeho stoupenci byl např. Antoine Arnauld, Jean Racine a Blaise Pascal. Ten se ujal obhajoby kláštera proti jezuitům ve velice ostrých „Listech provinciálovi“, vydaných pod pseudonymem a 1660 králem zakázaných. Klášter Port-Royal byl pak roku 1710 zbořen a řeholnice rozehnány.

Jansenistické názory však trvaly v odlišných postojích francouzského kléru vůči papežské kurii, kterým se říká galikanismus, a po nějakou dobu i v holandské starokatolické církvi.

Odkazy

Externí odkazy

Literatura

  • P. Horák (vyd.): Svět Blaise Pascala. Praha 1985

Šablona:Link FA