Šumavské podhůří: Porovnání verzí
m Robot opravil přesměrování na Libín (1096 m) - Změněn(y) odkaz(y) na Libín (Šumava) |
m Robot: Removing selflinks |
||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
}} |
}} |
||
'''Šumavské podhůří''' je [[geomorfologie|geomorfologický]] celek na severovýchodním okraji [[Šumavská hornatina|Šumavské hornatiny]]. Rozprostírá se na ploše 2407 km² (je tak rozsáhlejší než česká část vlastní [[Šumava|Šumavy]]) a má průměrnou [[nadmořská výška|nadmořskou výšku]] 634 m<ref>{{citace knihy | jméno=Jaromír | příjmení=Demek | titul=Hory a nížiny |vydavatel=Academia | rok=1987 | jazyk =česky}}</ref>. Na západě a na jihu sousedí s [[Šumava|Šumavou]], na severu se [[Švihovská vrchovina|Švihovskou vrchovinou]] a [[Blatenská pahorkatina|Blatenskou pahorkatinou]], na východě s [[Českobudějovická pánev|Českobudějovicku pánví]] a [[Novohradské podhůří|Novohradským podhůřím]]. Má charakter členité vrchoviny [[vrásnění|vrásno]]-[[zlom]]ového původu s výraznou modelací selektivní [[eroze]] a [[denudace]]. Na jihovýchodě je tvořena širokými a oblými strukturními hřbety směru severozápad - jihovýchod. Kolmo na ně protékají hlavní toky podhůří [[Otava]], [[Volyňka]], [[Blanice (přítok Otavy)|Blanice]] a [[Vltava]] a vytvářejí hluboká až [[kaňon]]ovitá údolí. |
|||
== Geologická stavba == |
== Geologická stavba == |
Verze z 7. 5. 2009, 21:52
Šumavské podhůří je geomorfologický celek na severovýchodním okraji Šumavské hornatiny. Rozprostírá se na ploše 2407 km² (je tak rozsáhlejší než česká část vlastní Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 634 m[1]. Na západě a na jihu sousedí s Šumavou, na severu se Švihovskou vrchovinou a Blatenskou pahorkatinou, na východě s Českobudějovicku pánví a Novohradským podhůřím. Má charakter členité vrchoviny vrásno-zlomového původu s výraznou modelací selektivní eroze a denudace. Na jihovýchodě je tvořena širokými a oblými strukturními hřbety směru severozápad - jihovýchod. Kolmo na ně protékají hlavní toky podhůří Otava, Volyňka, Blanice a Vltava a vytvářejí hluboká až kaňonovitá údolí.
Geologická stavba
Šumavské podůří je tvořeno z rul, svorů a granulitů moldanubika.
Geomorfologické podcelky
Podhůří se člení na šest geomorfologických podcelků:
- Strážovská vrchovina
- Svatoborská vrchovina
- Vimperská vrchovina
- Prachatická hornatina
- Českokrumlovská vrchovina
- Bavorovská vrchovina
Nejvyšší vrcholy
Celkem je v tomto geomorfologickém celku 6 tisícovek (tisícimetrových vrcholů)[2]. Nejvyššími vrcholy jednotlivých podcelků jsou:
- Libín (1096 m)
- Kleť (1083 m)
- Kamenáč (989 m)
- Běleč (922 m)
- Želivský vrch (770 m)
- Na Stráži (700 m)
Související články
Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny. [s.l.]: Academia, 1987.
- ↑ FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.]: Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9.