Maňdžušrí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Alexbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: nl:Manjushri
SieBot (diskuse | příspěvky)
m Robot automaticky nahradil text: (-{{[Cc]ommons\|Category: +{{commonscat|)
Řádek 45: Řádek 45:


===Externí odkazy===
===Externí odkazy===
{{Commons|Category:Manjusri}}
{{commonscat|Manjusri}}
* [http://www.tantrajoga.cz/hlavniokno.php?rub=tantrbud_0_0 Tantra jóga:Božstva Mahájány]
* [http://www.tantrajoga.cz/hlavniokno.php?rub=tantrbud_0_0 Tantra jóga:Božstva Mahájány]
{{Bódhisattva}}
{{Bódhisattva}}

Verze z 5. 5. 2009, 12:10

Šablona:Infobox Bódhisattva Maňdžušrí(skt; česky bódhisattva moudrosti na lvu) je v buddhismu jméno bódhisattvy moudrosti. Po Avalókitéšvarovi je jedním z nejpopulárnějších bódhisattvů. Maňdžušrí se objevuje v mnoha mahájánových sútrách, zvláště pak v pradžňápáramitové literatuře.

Ikonografie

Maňdžušrí bývá zpravidla zobrazován s plamenným mečem v pravé ruce a pradžňápáramitásútrou, kterou podpírá pomocí lotosového květu, v ruce levé. Meč symbolizuje „protnutí“ nevědomosti. Zřídka je meč doplněn lukem a šípy. Sútra představuje moudrost a dosažení probuzení. Poměrně často je zobrazován spolu se Samantabhadrou a Šákjamunim, někdy se Maňdžušrí zobrazuje v zuřivé podobě s býčí hlavou.

Tibetský buddhismus

bódhisattva Maňdžušrí

V tibetském buddhismu je Maňdžušrí nazýván Maňdžughóša („Ten s libým hlasem“). Výjimečně bývají učenci jako např. Congkhapa považováni za vtělení Maňdžušrího.[1] V tibetském buddhismu se často zobrazuje s Avalókitéšvarou a Vadžrapánim.

Nepálská mytologie

Podle jedné z purán bylo kdysi Údolí Káthmándú jezerem. Maňdžušrí spatřil uprostřed jezera lotosové květy a rozsekl roklinu a způsobil, že jezero začalo odtékat. Zanedlouho se stalo údolí obyvatelným a tam, kde po odplavení vody zůstaly lotosy, vyrostla nejstarší nepálská stúpa Swayambhunath.

Odkazy

Citace a reference

  1. FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 282. 

Zdroje

  • FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. 
  • WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. 

Související články

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Maňdžušrí na Wikimedia Commons