Neoklasicismus (literatura)

Novoklasicizmus (neoklasicismus) je umělecký směr z období romantismu (hlavně ze závěru tohoto období), který klade důraz na intelekt, na přísně vyváženou formu a na svébytný tvar uměleckého díla. Podporoval jej přední kritik F. X. Šalda, který v té době směřoval od individualismu k řádu, k nadosobnímu poslání umění.

Autoři v literatuře se svými tématy obvykle vraceli do minulosti, neusilovali ovšem zachytit dobový kolorit, běželo o zpodobení nadčasových, základních rysů osudu člověka ve světě. Nikoliv osobní dojmy, nikoliv psychologická analýza, ale jejich cílem bylo sevřené neosobní vyprávění.

Typické rysy: tvarová kázeň, stylová jednota, přesnost a preciznost vyjádření, kompoziční vyváženost; nevyzdvihují cit, ale intelekt, nadčasové jevy. Znaky novoklasicistní tvorby: - klade důraz na intelekt - důraz na svébytný tvar uměleckého díla - důraz na přísně vyváženou tvorbu - soustředění k souvislé epické linii - spád děje - neosobní vypravěčský styl Typické žánry pro novoklasicismus byly povídka a novela.

PRD!!!

České země

Vliv novoklasicismu přišel do českého prostředí z Francie a zejména z Německa.

• František Langer (Zlatá Venuše – 1910, Snílci a Vrahové – 1921)
• Josef Čapek (Živý plamen)
• Karel Čapek (Mezi dvěma polibky,
• bratři Čapkové - Krakonošova zahrada, Zářivé hlubiny – 1916 a jiné prózy)
• Antonín Sova (Pankrác Budecius, Kantor – 1916)
• Viktor Dyk (Krysař – 1915)
• Božena Benešová (V soumraku – 1900), Kruté mládí, Nedobytné vítězství
• Růžena Svobodová (Černí myslivci – 1908, Hrdinné a bezpomocné dětství - 1920)
• František Xaver Šalda (Dřevoryty staré i nové – 1935)
• Jaroslav Hilbert (Rytíř Kura – 1906)
• František Khol - Iluzionisté (1911), Rozmary lásky (1915), Zrcadlo v baru (1916)

Novoklasicismus za okupace

• František Kubka - Skybský jezdec, Pražské nokturno, Karlštejnské vigilie
• F. Heřmánek - U bratra celého světa
• J. Mařánek - Živé návraty

Související články

• Romantická architektura
• Novogotika