Smil z Obřan: Porovnání verzí
Nová stránka: '''Smil z Obřan''' byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů ze Zbraslavi, který byl později znám jako rod pánů z Kunštátu. J… |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Smil z Obřan''' byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů ze Zbraslavi, který byl později znám jako [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|rod pánů z Kunštátu]]. Jeho otcem byl [[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan]], zakladatel hradu [[Obřany (hrad)|Obřany]]. První písemná zmínka o Smilovi pochází z roku [[1303]]. Ten se ujal rodového majetku po smrti svého staršího a jediného bratra Bočka, který přežil otce pouze o pět let. V době po zavraždění krále [[Václav III.|Václava III.]], kdy došlo k rozbrojům, se Smil zapletl do vnitřních rozbrojů na Moravě a po nástupu [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] na český trůn se postavil na stranu jeho opozice. Po vojenském potlačení vzpoury se uchýlil pod ochranná křídla rakouského vévody a v rakouské emigraci roku [[1312]] nebo [[1313]] zemřel. Nezanechal mužských potomků a rod pánů z Obřan vymřel po meči. Jeho jediná dcera byla jeptiškou. |
'''Smil z Obřan''' byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů ze Zbraslavi, který byl později znám jako [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|rod pánů z Kunštátu]]. Jeho otcem byl [[Gerhard ze Zbraslavi a Obřan]], zakladatel hradu [[Obřany (hrad)|Obřany]]. První písemná zmínka o Smilovi pochází z roku [[1303]]. Ten se ujal rodového majetku po smrti svého staršího a jediného bratra Bočka, který přežil otce pouze o pět let. V době po zavraždění krále [[Václav III.|Václava III.]], kdy došlo k rozbrojům, se Smil zapletl do vnitřních rozbrojů na Moravě a po nástupu [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] na český trůn se postavil na stranu jeho opozice. Po vojenském potlačení vzpoury se uchýlil pod ochranná křídla rakouského vévody a v rakouské emigraci roku [[1312]] nebo [[1313]] zemřel. Nezanechal mužských potomků a rod pánů z Obřan vymřel po meči. Jeho jediná dcera byla jeptiškou. |
||
==Literatura== |
== Literatura == |
||
* {{Citace monografie |
|||
| ⚫ | |||
| příjmení = Plaček |
|||
| jméno = Miroslav |
|||
| odkaz na autora = Miroslav Plaček |
|||
| příjmení2 = Futák |
|||
| jméno2 = Peter |
|||
| odkaz na autora2 = Peter Futák |
|||
| ⚫ | |||
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2006 |
|||
| počet stran = 705 |
|||
| isbn = 80-7106-683-4 |
|||
}} |
|||
[[Kategorie:Páni z Kunštátu a Poděbrad]] |
[[Kategorie:Páni z Kunštátu a Poděbrad]] |
||
Verze z 1. 5. 2009, 18:26
Smil z Obřan byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů ze Zbraslavi, který byl později znám jako rod pánů z Kunštátu. Jeho otcem byl Gerhard ze Zbraslavi a Obřan, zakladatel hradu Obřany. První písemná zmínka o Smilovi pochází z roku 1303. Ten se ujal rodového majetku po smrti svého staršího a jediného bratra Bočka, který přežil otce pouze o pět let. V době po zavraždění krále Václava III., kdy došlo k rozbrojům, se Smil zapletl do vnitřních rozbrojů na Moravě a po nástupu Jana Lucemburského na český trůn se postavil na stranu jeho opozice. Po vojenském potlačení vzpoury se uchýlil pod ochranná křídla rakouského vévody a v rakouské emigraci roku 1312 nebo 1313 zemřel. Nezanechal mužských potomků a rod pánů z Obřan vymřel po meči. Jeho jediná dcera byla jeptiškou.
Literatura
- PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4.