Odsolování: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Sumivec (diskuse | příspěvky)
Problémy s odsolenou vodu v zemědělství
Řádek 3: Řádek 3:


== Oblasti využití ==
== Oblasti využití ==
Tento způsob získávání [[Pitná voda|pitné vody]] používají země s omezenými zdroji sladké pitné vody (státy [[Severní Afrika|severní Afriky]], státy na [[Arabský poloostrov|Arabském poloostrově]], [[Somálsko]], [[Jihoafrická republika]]...). Zemí, která nejvíce používá desalinaci jsou [[Spojené státy americké]].{{Chybí zdroj}}
Tento způsob získávání [[Pitná voda|pitné vody]] používají země s omezenými zdroji sladké pitné vody (státy [[Severní Afrika|severní Afriky]], státy na [[Arabský poloostrov|Arabském poloostrově]], [[Somálsko]], [[Jihoafrická republika]], [[Izrael]], …). Zemí, která nejvíce používá desalinaci, jsou [[Spojené státy americké]].{{Chybí zdroj}}


== Odsolování z hlediska životního prostředí ==
== Odsolování z hlediska životního prostředí ==

Verze z 27. 4. 2009, 00:45

Reaktorová hala jaderné elektrárny a odsolovací stanice Ševčenko u Kaspického moře

Odsolování (cizím slovem desalinace) je proces, při kterém dochází k odstraňování soli z mořské nebo brakické vody.

Oblasti využití

Tento způsob získávání pitné vody používají země s omezenými zdroji sladké pitné vody (státy severní Afriky, státy na Arabském poloostrově, Somálsko, Jihoafrická republika, Izrael, …). Zemí, která nejvíce používá desalinaci, jsou Spojené státy americké.[zdroj?]

Odsolování z hlediska životního prostředí

Podle Evropské agentury pro životní prostředí i v mnoha evropských regionech roste význam odsolování mořské vody, které má z hlediska životní prostředí značné negativní dopady, neboť je vysoce energeticky náročné. [1] Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) odsolování mořské vody může závažně přispívat ke změnám klimatu. WWF hodnotí odsolování jako velmi drahý a energeticky náročný způsob získávání pitné vody, který produkuje velké množství skleníkových plynů. [2]

Problémy s odsolenou vodu v zemědělství

Izraelští odborníci zkoumající závlahy polí odsolenou mořskou vodou a došli k závěru, že více škodí než prospívá. Odsolená voda postrádá nejen ionty sodíku a chlóru, ale ztrácí i vápníkové, hořčíkové a síranové ionty, které jsou důležité pro růst rostlin. Na porostech zavlažovaných odsolenou vodou se záhy projevil nedostatek hořčíku a zemědělci museli hnojením chybějící prvek nahradit. Do vody také začali přidávat určitá množství vápence a kyseliny sírové. Velkým probléme je také bór, který zůstává v mořské vodě i po odsolení a který je pro rostliny toxický. V Izraeli bór z odsolené mořské vody vážně poškodil některé sady a vedl k poklesu úrody rajčat a podzemnice olejné.[3]

Reference

Externí odkazy

Pavla Hložková: Odsolování mořské vody – spása nebo časovaná bomba?, Ekolist, 17. července 2008

Šablona:Portál Životní prostředí Šablona:Pahýl - ekologie