Baltická operace: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 1 219 bajtů ,  před 13 lety
přepracováno
(předělávám, aby nemuselo být "neověřeno")
(přepracováno)
{{pracuje se}}
[[Image:WW2 - Baltic full-scale offensive, 1944 (detailed).jpg|thumb|Baltická operace]]
'''Baltická operace''' (14. září – 24. listopadu [[1944]]) byla strategická ofenzíva [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]], jejímž cílem bylo znovuobsazení [[Estonsko|Estonska]], [[Lotyšsko|Lotyšska]] a [[Litva|Litvy]] a proniknutí k [[Baltské moře|Baltskému moři]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pajur
| jméno = Ago
| spoluautoři = a kol.
| titul = Baltimaade ajalugu
| vydavatel = Avita
| místo = Tallinn
| rok = 1999
| isbn = 9985-2-0131-0
| kapitola =
| strany = 176-177
| jazyk = estonsky
}}</ref>
 
==Přecházející útoky==
==Baltická operace==
[[Image:1944 Vilnius.jpg|thumb|left|Rudá armáda ve Vilniusu]]
Ve dnech 14. až 17. září začal útok sovětského leningradského, 1., 2. a 3. pobaltského a 3. běloruského frontu. Proti zhruba 900 tisícům rudoarmějců stálo 730 tisíc příslušníků [[Wehrmacht]]u a jednotek [[Waffen -SS]]. Rudá armáda měla ale významnou převahu v dělostřelectvu, tancích i letadlech. První úder byl veden na [[Riga|Rigu]], čímž mělo dojít k rozdělení německých vojsk na dvě skupiny. Následovala útočná operace na [[Tallinn]] a na [[Klajpeda|Klajpedu]]. 3. běloruský front útočil ve směru na [[Prusko]]. [[Riga]] byla sice sovětskými jednotkami obklíčena, ovšem velice úspěšně se jim bránila. Stejná situace nastala i v případě [[Klajpeda|Klajpedy]], kde se bránily německé jednotky, jejichž snahou byla evakuace po moři do [[Německo|Německa]]. Útok na [[Estonsko]] byl ukončen 26. září a poté provedly sovětské paradesantní jednotky výsadek na [[Západoestonské souostroví]]. Klajpedu dobyla Rudá armáda 22. října, rižská ofenzíva byla dovršena 24. října a v [[Pobaltí]] tak zůstaly uvězněné německé jednotky pouze v [[Kuronsko|Kuronsku]], které kapitulovaly v počtu asi 200 tisíc mužů až v květnu [[1945]] současně s ukončením války.
 
==Důsledky operace==
 
Obsazení [[Pobaltí]] mělo důsledky vojenské i politické. Sovětská vojska stálastanula na hranicích Pruska, přičemž v některým místech již do příhraničních oblastí východního Pruska pronikla. Sovětská baltská flotila měla již plně otevřeny dveře k akcím v BaltickémBaltském moři, kdy nebyla limitována minovými poli a protiponorkovými zátarasy a mohla využívat přístavy vpobaltských [[Pobaltí]]republik. Díky tomu mohla vést efektivní boj proti německým námořním silám v BaltickémBaltském moři. Mezi nejznámější akce sovětské flotily z této doby patří potopení německých lodí [[Wilhelm Gustloff (loď)|Wilhelm Gustloff]] a [[General von Steuben]] ponorkou [[S-13]] či potopení dopravní lodě [[Goya (loď)|Goya]] ponorkou [[L-3 (ponorka)|L-3]].
Obsazením [[Pobaltí]] obnovila [[Rudá armáda]] [[Sovětský svaz|sovětskou]] [[okupace|okupaci]] [[Estonsko|Estonska]], [[Lotyšsko|Lotyšska]] a [[Litva|Litvy]].
 
Hlavním politickým důsledkem operace bylo obnovení [[Sovětský svaz|sovětské]] [[okupace]] [[Estonsko|Estonska]], [[Lotyšsko|Lotyšska]] a [[Litva|Litvy]]. Snahy představitelů pobaltských národů o znovuobnovení suverenity během léta [[1944]] byly ofenzívou zmařeny, pobaltské republiky se staly na více než čtyřicet dalších let součástí Sovětského svazu.<ref>{{Citace monografie
...
| příjmení = Mägi
| jméno = Arvo
| titul = Eesti rahva ajaraamat
| vydavatel = Eesti Päevaleht
| místo = Stockholm
| rok = 1979
| isbn =
| kapitola =
| strany = 212-213
| jazyk = estonsky
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| autor = Evropský parlament
| odkaz na autora = Evropský parlament
| titul = Resolution on the situation in Estonia, Latvia, Lithuania
| periodikum = Official Journal of the European Communities
| rok = 1983
| měsíc = leden
| den = 13
| číslo = C 42/78
| url = http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/8/80/Europarliament13011983.jpg
| issn =
}}</ref>
 
==Odkazy==
Sovětská vojska stála na hranicích Pruska, přičemž v některým místech již do příhraničních oblastí východního Pruska pronikla. Sovětská baltská flotila měla již plně otevřeny dveře k akcím v Baltickém moři, kdy nebyla limitována minovými poli a protiponorkovými zátarasy a mohla využívat přístavy v [[Pobaltí]]. Díky tomu mohla vést efektivní boj proti německým námořním silám v Baltickém moři. Mezi nejznámější akce sovětské flotily patří potopení německých lodí [[Wilhelm Gustloff (loď)|Wilhelm Gustloff]] a [[General von Steuben]] ponorkou [[S-13]] či potopení dopravní lodě [[Goya (loď)|Goya]] ponorkou [[L-3 (ponorka)|L-3]].
 
==Externí odkazy=Reference===
 
<references />
 
===Externí odkazy===
{{commons|Category:Baltic Offensive}}
 
{{Bitvy velké vlastenecké války}}
[[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]
 
[[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]
[[Kategorie:Válečné operace druhé světové války]]
[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]]

Navigační menu