Nicejské vyznání: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Ansgar (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Ansgar (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
Společné vyznání víry ([[krédo]]) vyznávající božství [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], přijaté na [[1. nikajský koncil|1. nicejském koncilu]] ([[325]]). Je přijímáno naprostou většinou křesťanských církví. 1. konstantinopolský koncil ([[381]]) z tohoto vyznání vycházel, když formuloval své, tzv. [[Nicejsko-cařihradské vyznání]] víry, které se dodnes používá jako vyznání křesťanské víry např. při liturgii.
Společné vyznání víry ([[krédo]]) vyznávající božství [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], přijaté na [[1. nikajský koncil|1. nicejském koncilu]] ([[325]]). Je přijímáno naprostou většinou křesťanských církví. 1. konstantinopolský koncil ([[381]]) z tohoto vyznání vycházel, když formuloval své, tzv. [[Nicejsko-cařihradské vyznání]] víry, které se dodnes používá jako vyznání křesťanské víry např. při liturgii.
Jeho formulace je z velké části namířena proti [[ariánstvi|aiánům]]. Týká se to jednak závěrečného anatematismu (vyloučení z církve), jednak důrazu na [[Ježíš Kristus|Ježíšovo]] božství a na jeho rovnost s Otcem (proslulá termín ''soupodstatný'', řecky ''homoúsios'', zde přel. jako ''jedné podstaty s''.
Jeho formulace je z velké části namířena proti [[ariánství|aiánům]]. Týká se to jednak závěrečného anatematismu (vyloučení z církve), jednak důrazu na [[Ježíš Kristus|Ježíšovo]] božství a na jeho rovnost s Otcem (proslulý termín ''soupodstatný'', řecky ''homoúsios'', zde přel. jako ''jedné podstaty s'').


== Znění nicejského kréda ==
== Znění nicejského kréda ==
<pre>
Věříme v jednoho Boha, vševládnoucího Otce,
Stvořitele všeho viditelného i neviditelného.


A v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího,
Věříme v jednoho Boha, vševládnoucího Otce, Stvořitele všeho viditelného i neviditelného.
zrozeného z Otce, to jeste z podstaty Otce,

A v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna ožího, zrozeného z Otce, to jeste z podstaty Otce, Boha z Boha, Světlo ze Světla, pravého oha z pravého Boha, zrozeného, ne stvořeného, jedné podstaty s Otcem, skrze něhož vše vzniklo - to, co je na nebi, i to, co je na zemi -, který pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil a vtělil se, stal se člověkem, trpěl a třetího dne vstal (z mrtvých), vystoupil na nebesa a přijide soudit živé i mrtvé.
Boha z Boha, Světlo ze Světla, pravého oha z pravého Boha,
zrozeného, ne stvořeného, jedné podstaty s Otcem,
skrze něhož vše vzniklo
- to, co je na nebi, i to, co je na zemi -,
který pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil a vtělil se,
stal se člověkem, trpěl a třetího dne vstal (z mrtvých),
vystoupil na nebesa a přijide soudit živé i mrtvé.


A v Ducha svatého.
A v Ducha svatého.


Ty však, kteří říkají: "Byl (čas), kdy nebyl" a "před svým zrozením nebyl" a že vznikl z nebytí anebo z jiné hypostaze nebo podstaty, kteří tvrdí, že Boží Syn podléhá změně nebo proměně, ty všeobecná a apoštolská církev anatematizuje.
Ty však, kteří říkají: "Byl (čas), kdy nebyl"
a "před svým zrozením nebyl" a že vznikl z nebytí
anebo z jiné hypostaze nebo podstaty, kteří tvrdí,
že Boží Syn podléhá změně nebo proměně,
ty všeobecná a apoštolská církev anatematizuje.
</pre>


==Odkazy==
==Odkazy==

Verze z 5. 2. 2005, 15:54

Společné vyznání víry (krédo) vyznávající božství Ježíše Krista, přijaté na 1. nicejském koncilu (325). Je přijímáno naprostou většinou křesťanských církví. 1. konstantinopolský koncil (381) z tohoto vyznání vycházel, když formuloval své, tzv. Nicejsko-cařihradské vyznání víry, které se dodnes používá jako vyznání křesťanské víry např. při liturgii. Jeho formulace je z velké části namířena proti aiánům. Týká se to jednak závěrečného anatematismu (vyloučení z církve), jednak důrazu na Ježíšovo božství a na jeho rovnost s Otcem (proslulý termín soupodstatný, řecky homoúsios, zde přel. jako jedné podstaty s).

Znění nicejského kréda

Věříme v jednoho Boha, vševládnoucího Otce, 
Stvořitele všeho viditelného i neviditelného. 

A v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, 
zrozeného z Otce, to jeste z podstaty Otce, 
Boha z Boha, Světlo ze Světla, pravého oha z pravého Boha, 
zrozeného, ne stvořeného, jedné podstaty s Otcem, 
skrze něhož vše vzniklo 
- to, co je na nebi, i to, co je na zemi -, 
který pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil a vtělil se, 
stal se člověkem, trpěl a třetího dne vstal (z mrtvých), 
vystoupil na nebesa a přijide soudit živé i mrtvé. 

A v Ducha svatého. 

Ty však, kteří říkají: "Byl (čas), kdy nebyl" 
a "před svým zrozením nebyl" a že vznikl z nebytí 
anebo z jiné hypostaze nebo podstaty, kteří tvrdí, 
že Boží Syn podléhá změně nebo proměně, 
ty všeobecná a apoštolská církev anatematizuje. 

Odkazy