Miridy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 9. 4. 2009, 03:48

Miridy jsou proměnné hvězdy s velmi dlouhou periodou pulzací. Periody pulzací se pohybují rozmezí mezi 80 dny a více než 1000 dnů a jsou téměř pravidelné, ale ne tak pravidelné jak je tomu u hvězd typu delta Cephei, nebo RR Lyrae. Amplitudy světelných křivek mirid jsou zpravidla větší než 2,5^m a mohou dosáhnout i více než 6^m. Jsou to staří červení obři spektrálních tříd K, M a mají protáhlý tvar podobný vejci. Vzhledem k nízkým teplotám na jejich povrchu jsou zdroji infračerveného záření.

Pulzace u mirid probíhají podobně jako u hvězd typu delta Cephei střídavým rozpínáním a smršťováním hvězdy. Toto střídavé rozpínání a smršťování je způsobeno tím, že dvakrát ionizovaným héliem prochází záření z nitra hvězdy snadněji, než jednou ionizovaným heliem. Vrstva s jednou ionizovaným héliem se proto ohřeje a ionizuje.

Pomocí Mirid lze měřit vzdálenosti, neboť je známá jejich křivka světelných změn i jejich absolutní hvězdná velikost.

První hvězdou, u které byly výše zmíněné vlastnosti pozorovány byla Mira (ο Cet), dvojhvězda v souhvězdí velryby.

Šablona:Pahýl - astronomie

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{bez zdrojů}}
-<p >Miridy jsou [[proměnné hvězdy]] s velmi dlouhou periodou pulzací. Periody pulzací se pohybují rozmezí mezi 80 dny a více než 1000 dnů a jsou téměř pravidelné, ale ne tak pravidelné jak je tomu u hvězd typu [[delta Cephei]], nebo [[RR Lyrae]]. Amplitudy světelných křivek mirid jsou zpravidla větší než 2,5<sup>m</sup> a mohou dosáhnout i více než 6<sup>m</sup>.
+'''Miridy''' jsou [[proměnná hvězda|proměnné hvězdy]] s velmi dlouhou periodou pulzací. Periody pulzací se pohybují rozmezí mezi 80 dny a více než 1000 dnů a jsou téměř pravidelné, ale ne tak pravidelné jak je tomu u hvězd typu [[delta Cephei]], nebo [[RR Lyrae]]. Amplitudy světelných křivek mirid jsou zpravidla větší než 2,5<sup>m</sup> a mohou dosáhnout i více než 6<sup>m</sup>.
-Jsou to staří červení obři spektrálních tříd K, M a mají protáhlý tvar podobný vejci. Vzhledem k nízkým teplotám na jejich povrchu jsou zdroji infračerveného [[záření]]. <p />
+Jsou to staří červení obři spektrálních tříd K, M a mají protáhlý tvar podobný vejci. Vzhledem k nízkým teplotám na jejich povrchu jsou zdroji [[infračervené záření|infračerveného záření]].
-<p >
-[[Pulzace]] u mirid probíhají podobně jako u hvězd typu [[delta Cephei]] střídávým rozpínáním a smršťováním hvězdy. Toto střídavé rozpínání a smršťování je způsobeno tím, že dvakrát ionizovaným héliem prochází [[záření]] z nitra [[hvězdy]] snadněji, než jednou ionizovaným heliem. Vrstva s jednou ionizovaným héliem se proto ohřeje a ionizuje.<p /><p >
+[[Pulzace]] u mirid probíhají podobně jako u hvězd typu [[delta Cephei]] střídavým rozpínáním a smršťováním hvězdy. Toto střídavé rozpínání a smršťování je způsobeno tím, že dvakrát ionizovaným héliem prochází [[záření]] z nitra [[hvězdy]] snadněji, než jednou ionizovaným heliem. Vrstva s jednou ionizovaným héliem se proto ohřeje a ionizuje.
-Pomocí Mirid lze měřit vzdálenosti, neboť je známá jejich [[křivka]] světelných změn i jejich  [[absolutní hvězdná velikost]].<p />
-<p >První hvězdou, u které byly výše zmíněné vlastnosti pozorovány byla [[Mira]] (ο Cet), [[dvojhvězda]] v [[souhvězdí velryby]]. <p />
+Pomocí Mirid lze měřit vzdálenosti, neboť je známá jejich [[křivka]] světelných změn i jejich  [[absolutní hvězdná velikost]].
+První hvězdou, u které byly výše zmíněné vlastnosti pozorovány byla [[Mira]] (ο Cet), [[dvojhvězda]] v [[souhvězdí velryby]].
+{{Pahýl - astronomie}}
 [[Kategorie: Proměnné hvězdy]]
-{{Pahýl}}