Edikt: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 8. 4. 2009, 22:37

Edikt (z lat. edicere vyřknout, zvěstovat) označuje původně v římském právo veřejné prohlášení úředníka (magistratus), jehož účinnost byla omezena dobou jeho úřadu. Později se tak v římské říši označovaly i výnosy císařů. V raném novověku užívali ediktů francouzští králové a římští císařové.

Edikt milánský (313) – prohlášení Constantina I. a Licinia o toleranci říše vůči dosud nepovoleným náboženstvím, zvláště křesťanství.
Edikt wormský (1521) – výnos Karla V. na říšském sněmu, kterým bylo mimo zákon postaveno počínání Martina Luthera a jímž se zakazovalo číst a šířit jeho spisy.
Edikt nantský (1598) – výnos Jindřicha IV., kterým uděloval základní práva francouzským hugenotům.
Restituční edikt (1629) – výnos Ferdinanda II., který navracel protestantský majetek katolíkům.
Edikt z Fontainebleu (1685) Ludvíka XIV. odvolával privilegia stanovená ediktem nantským.
Edikt postupimský (1685) – toleranční edikt, vyhlášený braniborským kurfiřtem Fridrichem Vilémem, který poskytoval záruky hugenotům prchajícím z Francie v důsledku zrušení nantského ediktu.

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 ==Významné edikty==
-*'''[[Edikt milánský]]''' ([[313]]) – prohlášení [[Constantinus I.|Constantina I.]] a [[Licinius|Licinia]] o toleranci říše vůči dosud nepovoleným [[náboženství]]m, zvláště [[křesťanství]].
+*'''[[Edikt milánský]]''' ([[313]]) – prohlášení [[Konstantin I. Veliký|Constantina I.]] a [[Licinius|Licinia]] o toleranci říše vůči dosud nepovoleným [[náboženství]]m, zvláště [[křesťanství]].
 *'''[[Edikt wormský]]''' ([[1521]]) – výnos [[Karel V.|Karla V.]] na [[říšský sněm|říšském sněmu]], kterým bylo mimo zákon postaveno počínání [[Martin Luther|Martina Luthera]] a jímž se zakazovalo číst a šířit jeho spisy.
 *'''[[Edikt nantský]]''' ([[1598]]) – výnos [[Jindřich IV. Navarrský|Jindřicha IV.]], kterým uděloval základní práva [[francie|francouzským]] [[hugenot]]ům.