Gaumáta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
TXiKiBoT (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: eu:Gaumata
Řádek 35: Řádek 35:
[[eo:Gaumata]]
[[eo:Gaumata]]
[[es:Gaumata]]
[[es:Gaumata]]
[[eu:Gaumata]]
[[nl:Gaumata]]
[[nl:Gaumata]]
[[ru:Гаумата]]
[[ru:Гаумата]]

Verze z 28. 3. 2009, 17:26

Gaumáta byl médský mág, který se v roce 522 př. n. l. vydával za syna Kýra Velikého Smerdia a jeho jménem vládl jako velkokrál perské říši. Skutečný Smerdis (staropersky Bardija) byl již řadu let mrtev – jeho bratr král Kambýsés (530522 př. n. l.) ho dal tajně sprovodit ze světa asi ještě před svou výpravou do Egypta, započatou roku 525.

Gaumátova vzpoura

Podle soudobých pramenů propukla Gaumátova vzpoura 11. března 522 v Pasargadech, tj. v době, kdy král Kambýsés pobýval daleko od centra říše (patrně v Egyptě či v Palestině). Do 1. července uznaly nepravého Smerdia všechny perské državy, zatímco Kambýsés zemřel na následky zranění, jež si předtím způsobil vlastním mečem.

Máme-li věřit Hérodotovi, odhalil Gaumátův podvod jako první velmož Otanés (Utána) a své poznatky sdělil členu mladší linie Achaimenovců Dareiovi, synu Hystaspovu. Společně s pěti dalšími šlechtici pak připravili atentát na uchvatilete, který úspěšně provedli 29. září 522. Hérodotos klade převrat do elamských Sus, zatímco perské prameny uvádějí tvrz Sikajauvatiš v Médii, ležící asi 25 km od Behistunu. V každém případě byl Lžismerdis zabit a Dareios provolán novým králem králů.

Jediné vyobrazení Gaumáty se dochovalo na Behistunském nápisu, vytesaném do skály jen několik let po vzpouře. Gaumáta zde leží před Dareiem I. a král má o něj pyšně opřenou nohu.

Otázka totožnosti

O Gaumátově totožnosti, resp. o tom, zda se náhodou nejednalo o „skutečného“ Smerdia, se v minulosti vedla řada sporů, patrně však neprávem. Důvody jsou dva:

1. Dareios sice mohl údaje o svém předchůdci zfalšovat, aby tak zdůraznil vlastní panovnickou legitimitu, za potomka královského rodu se však obvykle prohlašovali všichni tehdejší vzbouřenci. Z pozdějších odbojníků proti Dareiovi dva tvrdili, že jsou vnuky posledního babylónského krále Nabonida, jeden se vydával za prince Chšathritu z rodu médského krále Kyaxara a další opět za Smerdia.

2. Gaumáta nechal podle všeho zničit kultovní místa, kde byly uctívány duchové zemřelých příslušníků mladší linie Achaimenovců. Na základě tehdejších náboženských představ se tím chránil před Dareiovou snahou zajistit si perský trůn. Nezdá se příliš pravděpodobné, že by to musel činit pravý Smerdis, syn slavného zakladatele monarchie.

Literatura

  • Klíma, O.: Sláva a pád starého Íránu, Praha 1977.
  • Wiesehöfer, J.: Das antike Persien, München / Zürich 1994.

Související články

Externí odkaz

Perští velkokrálové
Předchůdce:
522
Gaumáta
Nástupce: