Oběť (šachy): Porovnání verzí
m typo |
m typo |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
V [[šachy|šachu]] je '''oběť''' takový tah, ve kterém se jedna strana vzdá některé své figury, druhá strana si na určitou dobu ponechá [[materiální výhodu]] a první strana doufá v [[kompenzace|kompenzaci]] za ni. Pokud je oběť provedena v [[šachové zahájení|zahájení]], nazýváme ji [[gambit]]. Nejčastější je oběť [[pěšec|pěšce]], obětována však může být jakákoliv [[šachová figura]] kromě [[král]]e. |
V [[šachy|šachu]] je '''oběť''' takový tah, ve kterém se jedna strana vzdá některé své figury, druhá strana si na určitou dobu ponechá [[materiální výhodu]] a první strana doufá v [[kompenzace|kompenzaci]] za ni. Pokud je oběť provedena v [[šachové zahájení|zahájení]], nazýváme ji [[gambit]]. Nejčastější je oběť [[pěšec|pěšce]], obětována však může být jakákoliv [[šachová figura]] kromě [[král]]e. |
||
Někteří autoři rozdělují oběti na „pravé“ a „falešné“ (nebo pseudo- |
Někteří autoři rozdělují oběti na „pravé“ a „falešné“ (nebo pseudo-oběti).<ref>Rudolf Spielman, "The Art of Sacrifice in Chess", 1995, Dover, ISBN 0-486-28449-2</ref> U falešných obětí je relativně rychle jasná [[korektnost (šachy)|korektnost]] oběťi, jelikož vede buďto |
||
*do [[mat]]u |
*do [[mat]]u |
||
*k zisku materiálu |
*k zisku materiálu |
Verze z 17. 3. 2009, 14:25
V šachu je oběť takový tah, ve kterém se jedna strana vzdá některé své figury, druhá strana si na určitou dobu ponechá materiální výhodu a první strana doufá v kompenzaci za ni. Pokud je oběť provedena v zahájení, nazýváme ji gambit. Nejčastější je oběť pěšce, obětována však může být jakákoliv šachová figura kromě krále.
Někteří autoři rozdělují oběti na „pravé“ a „falešné“ (nebo pseudo-oběti).[1] U falešných obětí je relativně rychle jasná korektnost oběťi, jelikož vede buďto
- do matu
- k zisku materiálu
- k výraznému zjednodušení pozice (v případě výrazné materiální převahy jednoho z hráčů)
- oběť remizuje v beznadějné pozici
Oproti tomu u "pravých" oběťí je oběť jeden krok na cestě k dlouhodobějšímu cíli, příkladem může být
- oběť za útok na krále
- oběť za rychlejší a lepší vývin (například gambity)
- poziční oběť, kde za obětovaný materiál hráč získá důležitý strategický prvek (aktivita figur, Volný sloupec, Pěšcová struktura, Opěrný bod)
Příklady
Útok na krále
Na diagramu vlevo bílý zcela nečekaně obětoval střelce na poli f7 6.Sxf7. Pokud ho černý král vezme (Kxf7), bude následovat 7.Jg5+, po kterém černý král nemůže jít na e8 ani f8 z důvodu ztráty dámy (8.Je6) , musí tedy na g8, kde mu po 8.De2 hrozí nepříjemné maty nebo na na g6, kde po 8.h4 nebo 8.d4 také rozhodně nestojí dobře.
Přechodná oběť, ihned získávající materiál
V pozici dvou předních světových velmistrů Levona Aroniana a Petra Svidlera (hrána roku 2006 na Talově memoriále v Moskvě) se vyskytla situace zachycená na diagramu vlevo.[2]. Je s podivem že mohl arménský velmistr Levon Aronian zahrát takovou chybu jako byl tah 24.exd4??. Na ten okamžitě následovala odpověď Ve1+ , po které se Aronian okažitě vzdal.Bílý musí vzít věž svoji věží z d1, jež přestává krýt dámu na d3 a tu okamžitě černý vezme.
Oběť zachraňující před jasnou prohrou
V této pariti hrané mezi jedněmi z nejlepších hráčů své doby Larry Evansem a Samuelem Reshevskym roku 1963, černý jenž již má výhru téměř jistou, na chvíli zaváhal a dal bílému možnost se zachránit, které silný velmistr Evans využil. Černý zahrál 1...Dxg3? , na což bílý odpověděl 2.Dg8! 3.Kxg8 (ostatní ústupy prohrávají) 3...Vxg7! (černý nemůže věž vzít pro pat a pokud bude uhýbat věž bude krále šachovat věčně. Tento obrat byl několikrát označen jako "Švindl století" ("The Swindle of the Century").[3]
Související témata
Literatura
- MACHALÍČEK, Josef. Oběť v šachové partii. Frýdek-Místek: soukromé nakladatelství Pliska, 1996. 40 s.
Reference
- ↑ Rudolf Spielman, "The Art of Sacrifice in Chess", 1995, Dover, ISBN 0-486-28449-2
- ↑ Partie na serveru [chessgames.com
- ↑ Stalemate! Jack O’Keefe, Michigan Chess Association.