Helena Znojemská: Porovnání verzí
m doplněno pravděpodobné číslo revize |
obr |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Helena Czeska.jpeg|200px|thumb|Helena Znojemská na kresbě Michała Stachowicze.]] |
|||
⚫ | '''Helena Znojemská''' (asi [[1141]] - [[1202]]/[[1206]]) byla manželka knížete celého Polska [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimíra II. Spravedlivého]], [[krakov]]ská a [[sandoměř]]ská kněžna zřejmě v letech [[1161]] - [[1194]], mazovská kněžna v letech [[1186]]-[[1194]], regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny [[Lešek I. Bílý|Leška Bílého]] a [[Konrád I. Mazovský|Konráda Mazovského]] v letech [[1194]]-[[1199]]/[[1200]]. |
||
==Původ a sňatek== |
|||
⚫ | Helena byla dcerou údělného knížete [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]] z rodu Přemyslovců a Marie, dcery srbského župana Uroše Bílého. Polský diplomat a historik [[Jan Długosz]] přišel z hypotézou, že Helena byla dcerou [[halič]]ského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže [[Konrád II. Ota]]. |
||
⚫ | |||
==Helena jako vdova== |
|||
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= |
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo= |
||
{{Příbuzný|otec|[[Konrád II. Znojemský]]}} |
{{Příbuzný|otec|[[Konrád II. Znojemský]]}} |
||
Řádek 7: | Řádek 16: | ||
{{Příbuzný|bratr|[[Konrád II. Ota]]}} |
{{Příbuzný|bratr|[[Konrád II. Ota]]}} |
||
{{Příbuzný|děd|[[Litold Znojemský]]}} |
{{Příbuzný|děd|[[Litold Znojemský]]}} |
||
⚫ | }}5. května [[1194]] zemřel Helenim manžel Kazimír Spravedlivý, přičemž jejich dva synové, kteří se dožili dospělosti, byli ještě nezletilí. Regentstké vlády v [[Malopolsko|Malopolsku]] a [[Mazovsko|Mazovsku]] se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, [[Měšek III. Starý|Měškem III. Starým]], které trvaly až do roku [[1198]], kdy se regentka Helena dovolala pomoci [[Velkopolsko|velkopolského]] knížete. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra [[Kujawa|Kujawu]]. |
||
⚫ | |||
⚫ | Helena byla dcerou údělného knížete [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]] z rodu Přemyslovců a Marie, dcery srbského župana Uroše Bílého. Polský diplomat a historik [[Jan Długosz]] přišel z hypotézou, že Helena byla dcerou [[halič]]ského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže [[Konrád II. Ota]]. |
||
⚫ | |||
⚫ | 5. května [[1194]] zemřel Helenim manžel Kazimír Spravedlivý, přičemž jejich dva synové, kteří se dožili dospělosti, byli ještě nezletilí. Regentstké vlády v [[Malopolsko|Malopolsku]] a [[Mazovsko|Mazovsku]] se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, [[Měšek III. Starý|Měškem III. Starým]], které trvaly až do roku [[1198]], kdy se regentka Helena dovolala pomoci [[Velkopolsko|velkopolského]] knížete. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra [[Kujawa|Kujawu]]. |
||
Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, ktetý ji jistě znal osobně. Helena Znojemská zemřela mezi leti 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce [[1212]], to ovšem jistě pravda není. |
Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, ktetý ji jistě znal osobně. Helena Znojemská zemřela mezi leti 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce [[1212]], to ovšem jistě pravda není. |
Verze z 12. 3. 2009, 00:29
Helena Znojemská (asi 1141 - 1202/1206) byla manželka knížete celého Polska Kazimíra II. Spravedlivého, krakovská a sandoměřská kněžna zřejmě v letech 1161 - 1194, mazovská kněžna v letech 1186-1194, regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny Leška Bílého a Konráda Mazovského v letech 1194-1199/1200.
Původ a sňatek
Helena byla dcerou údělného knížete Konráda II. Znojemského z rodu Přemyslovců a Marie, dcery srbského župana Uroše Bílého. Polský diplomat a historik Jan Długosz přišel z hypotézou, že Helena byla dcerou haličského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže Konrád II. Ota.
Není známé přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem Boleslava Křivoústého, Kazimírem II. Uvažuje se o rozmezí let 1160 až 1165 (nejpozději 1166). V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů.
Helena jako vdova
otec | Konrád II. Znojemský |
---|---|
matka | Marie Srbská |
manžel | Kazimír II. Spravedlivý |
syn | Lešek I. Bílý |
syn | Konrád I. Mazovský |
bratr | Konrád II. Ota |
děd | Litold Znojemský |
5. května 1194 zemřel Helenim manžel Kazimír Spravedlivý, přičemž jejich dva synové, kteří se dožili dospělosti, byli ještě nezletilí. Regentstké vlády v Malopolsku a Mazovsku se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, Měškem III. Starým, které trvaly až do roku 1198, kdy se regentka Helena dovolala pomoci velkopolského knížete. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra Kujawu.
Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, ktetý ji jistě znal osobně. Helena Znojemská zemřela mezi leti 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce 1212, to ovšem jistě pravda není.
Potomci
Ze svazku Kazimíra II. a Heleny se narodilo sedm dětí:
- neznámá dcera, Vsevoloda Kyjevského
- Kazimír (narozen ok. 1165, zm. 1168)
- Boleslav (narozen po 1168, zm. 1182/1183)
- Odon, zemřel v dětstí
- Adléta († 1211)
- Lešek I. Bílý, krakovský kníže
- Konrád I. Mazovský
Genealogie
Litold Znojemský zm. 15. 3. 1112 |
Ida Babenberská | Uroš I. Bílý zm. asi 1145 |
? | ||||||||||
Konrád II. Znojemský zm. po 1161 |
Marie Srbská zm. po 1189 |
||||||||||||
Helena Znojemská nar. asi 1141 zm. 1202/1206 |
Reference
Šablona:Portál Polsko Šablona:Portál Středověk V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helena znojemska na polské Wikipedii.