Helena Znojemská: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplněno pravděpodobné číslo revize
obr
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Helena Czeska.jpeg|200px|thumb|Helena Znojemská na kresbě Michała Stachowicze.]]
'''Helena Znojemská''' (asi [[1141]] - [[1202]]/[[1206]]) byla manželka knížete celého Polska [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimíra II. Spravedlivého]], [[krakov]]ská a [[sandoměř]]ská kněžna zřejmě v letech [[1161]] - [[1194]], mazovská kněžna v letech [[1186]]-[[1194]], regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny [[Lešek I. Bílý|Leška Bílého]] a [[Konrád I. Mazovský|Konráda Mazovského]] v letech [[1194]]-[[1199]]/[[1200]].

==Původ a sňatek==
Helena byla dcerou údělného knížete [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]] z rodu Přemyslovců a Marie, dcery srbského župana Uroše Bílého. Polský diplomat a historik [[Jan Długosz]] přišel z hypotézou, že Helena byla dcerou [[halič]]ského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže [[Konrád II. Ota]].

Není známé přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava Křivoústého]], [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimírem II.]] Uvažuje se o rozmezí let [[1160]] až [[1165]] (nejpozději [[1166]]). V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů.

==Helena jako vdova==
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|[[Konrád II. Znojemský]]}}
{{Příbuzný|otec|[[Konrád II. Znojemský]]}}
Řádek 7: Řádek 16:
{{Příbuzný|bratr|[[Konrád II. Ota]]}}
{{Příbuzný|bratr|[[Konrád II. Ota]]}}
{{Příbuzný|děd|[[Litold Znojemský]]}}
{{Příbuzný|děd|[[Litold Znojemský]]}}
}}5. května [[1194]] zemřel Helenim manžel Kazimír Spravedlivý, přičemž jejich dva synové, kteří se dožili dospělosti, byli ještě nezletilí. Regentstké vlády v [[Malopolsko|Malopolsku]] a [[Mazovsko|Mazovsku]] se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, [[Měšek III. Starý|Měškem III. Starým]], které trvaly až do roku [[1198]], kdy se regentka Helena dovolala pomoci [[Velkopolsko|velkopolského]] knížete. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra [[Kujawa|Kujawu]].
}}'''Helena Znojemská''' (asi [[1141]] - [[1202]]/[[1206]]) byla manželka knížete celého Polska [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimíra II. Spravedlivého]], [[krakov]]ská a [[sandoměř]]ská kněžna zřejmě v letech [[1161]] - [[1194]], mazovská kněžna v letech [[1186]]-[[1194]], regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny [[Lešek I. Bílý|Leška Bílého]] a [[Konrád I. Mazovský|Konráda Mazovského]] v letech [[1194]]-[[1199]]/[[1200]].

Helena byla dcerou údělného knížete [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]] z rodu Přemyslovců a Marie, dcery srbského župana Uroše Bílého. Polský diplomat a historik [[Jan Długosz]] přišel z hypotézou, že Helena byla dcerou [[halič]]ského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže [[Konrád II. Ota]].

Není známé přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava Křivoústého]], [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimírem II.]] Uvažuje se o rozmezí let [[1160]] až [[1165]] (nejpozději [[1166]]). V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů.

5. května [[1194]] zemřel Helenim manžel Kazimír Spravedlivý, přičemž jejich dva synové, kteří se dožili dospělosti, byli ještě nezletilí. Regentstké vlády v [[Malopolsko|Malopolsku]] a [[Mazovsko|Mazovsku]] se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, [[Měšek III. Starý|Měškem III. Starým]], které trvaly až do roku [[1198]], kdy se regentka Helena dovolala pomoci [[Velkopolsko|velkopolského]] knížete. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra [[Kujawa|Kujawu]].


Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, ktetý ji jistě znal osobně. Helena Znojemská zemřela mezi leti 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce [[1212]], to ovšem jistě pravda není.
Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, ktetý ji jistě znal osobně. Helena Znojemská zemřela mezi leti 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce [[1212]], to ovšem jistě pravda není.

Verze z 12. 3. 2009, 00:29

Helena Znojemská na kresbě Michała Stachowicze.

Helena Znojemská (asi 1141 - 1202/1206) byla manželka knížete celého Polska Kazimíra II. Spravedlivého, krakovská a sandoměřská kněžna zřejmě v letech 1161 - 1194, mazovská kněžna v letech 1186-1194, regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny Leška Bílého a Konráda Mazovského v letech 1194-1199/1200.

Původ a sňatek

Helena byla dcerou údělného knížete Konráda II. Znojemského z rodu Přemyslovců a Marie, dcery srbského župana Uroše Bílého. Polský diplomat a historik Jan Długosz přišel z hypotézou, že Helena byla dcerou haličského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže Konrád II. Ota.

Není známé přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem Boleslava Křivoústého, Kazimírem II. Uvažuje se o rozmezí let 11601165 (nejpozději 1166). V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů.

Helena jako vdova

Příbuzenstvo
otec Konrád II. Znojemský
matka Marie Srbská
manžel Kazimír II. Spravedlivý
syn Lešek I. Bílý
syn Konrád I. Mazovský
bratr Konrád II. Ota
děd Litold Znojemský

5. května 1194 zemřel Helenim manžel Kazimír Spravedlivý, přičemž jejich dva synové, kteří se dožili dospělosti, byli ještě nezletilí. Regentstké vlády v Malopolsku a Mazovsku se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, Měškem III. Starým, které trvaly až do roku 1198, kdy se regentka Helena dovolala pomoci velkopolského knížete. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra Kujawu.

Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, ktetý ji jistě znal osobně. Helena Znojemská zemřela mezi leti 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce 1212, to ovšem jistě pravda není.

Potomci

Ze svazku Kazimíra II. a Heleny se narodilo sedm dětí:

Genealogie

Litold Znojemský
zm. 15. 3. 1112
  Ida Babenberská   Uroš I. Bílý
zm. asi 1145
  ?
         
     
  Konrád II. Znojemský
zm. po 1161
  Marie Srbská
zm. po 1189
 
     
   
Helena Znojemská
nar. asi 1141
zm. 1202/1206

Reference

Šablona:Portál Polsko Šablona:Portál Středověk V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helena znojemska na polské Wikipedii.