Ambrotypie: Porovnání verzí
m robot přidal: sv:Ambrotypi |
m wiki |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
==Princip== |
==Princip== |
||
Podstatou ambrotypie je skutečnost, že jodo- a bromostříbrné soli v podexponovaném bělavém negativu na skle odráží světlo. Obraz se proto podložený tmavým podkladem (manganovým tmavým sklem, sametem nebo lakem) jeví jako [[pozitiv (obraz)|pozitiv]]. Jedná se o unikát.<ref>Malá encyklopedie fotografie, Willfried Baatz, Computer Press, Brno, 2004 str. 57</ref> Tato metoda byla velice populární a používala se přes dvacet let v období 1852–1890, stejně jako koloidní proces. Výsledek ambrotypie se podobal [[daguerrotypie|daguerrotypii]], obraz však vznikal na zcela odlišném principu, který umožňoval pozorovat obraz v libovolném úhlu, a byl především výrazně levnější a rychlejší. |
Podstatou ambrotypie je skutečnost, že jodo- a bromostříbrné soli v podexponovaném bělavém negativu na skle odráží světlo. Obraz se proto podložený tmavým podkladem (manganovým tmavým sklem, sametem nebo lakem) jeví jako [[pozitiv (obraz)|pozitiv]]. Jedná se o unikát.<ref>Malá encyklopedie fotografie, Willfried Baatz, Computer Press, Brno, 2004 str. 57</ref> Tato metoda byla velice populární a používala se přes dvacet let v období 1852–1890, stejně jako [[koloidní proces]]. Výsledek ambrotypie se podobal [[daguerrotypie|daguerrotypii]], obraz však vznikal na zcela odlišném principu, který umožňoval pozorovat obraz v libovolném úhlu, a byl především výrazně levnější a rychlejší. |
||
== Ukázky fotografií == |
== Ukázky fotografií == |
||
Verze z 1. 2. 2009, 02:06
Ambrotypie (koloidní pozitiv nebo melanotypie, z řeckého ambrosios - nesmrtelný, neměnný) je historický fotografický proces, který vynalezl Frederick Scott Archer a Peter Fry. Objevuje se i pojmenování amphitypie (z řec. amfi - obojí, ve smyslu obrazy, jak pozitiv, tak i negativ). U nás se objevoval okolo roku 1853 také nesprávný název vitrotypie podle německého Glasbilder.
Princip
Podstatou ambrotypie je skutečnost, že jodo- a bromostříbrné soli v podexponovaném bělavém negativu na skle odráží světlo. Obraz se proto podložený tmavým podkladem (manganovým tmavým sklem, sametem nebo lakem) jeví jako pozitiv. Jedná se o unikát.[1] Tato metoda byla velice populární a používala se přes dvacet let v období 1852–1890, stejně jako koloidní proces. Výsledek ambrotypie se podobal daguerrotypii, obraz však vznikal na zcela odlišném principu, který umožňoval pozorovat obraz v libovolném úhlu, a byl především výrazně levnější a rychlejší.
Ukázky fotografií
-
Portrét rodiny strážmistra (Frederick Scott Archer ?) -
"Erika", 2007, ambrotypie 8"x10" na černém skle -
Neznámý autor, cca 1860 -
Reference
- ↑ Malá encyklopedie fotografie, Willfried Baatz, Computer Press, Brno, 2004 str. 57
Literatura
- Anonymus: Co je fotografie? 150 let fotografie. Katalog k výstavě. Mánes, Praha, 1989.
- D. Mrázková: Příběh fotografie. Mladá fronta, Praha, 1985.
Externí odkazy
- Modern ambrotype images and how to make them (anglicky)
- The wetplate collodion process, used to make ambrotypes (anglicky)
- A brief history of the wet plate collodion photography (anglicky)
Galerie Ambrotypie na Wikimedia Commons
Šablona:Portál Fotografie