COBE

Družice COBE

COBE (z anglického Cosmic Background Explorer) byla první družice, která se věnovala kosmologii. Jejím úkolem bylo proměřit reliktní záření a získat tak informace, které by pomohly vylepšit naše znalosti o Vesmíru.

Anizotropie reliktního záření, naměřená družicí COBE

Navedení na oběžnou dráhu

COBE měla vzlétnout na palubě raketoplánu v roce 1988, ale havárie Challengeru plány posunula. Na svou oběžnou dráhu kolem Země synchronní se Sluncem byla umístěna 18. listopadu 1989 pomocí rakety Delta.

Přístrojové vybavení

Na palubě družice pracovaly tři přístroje:

• DIRBE, přístroj na měření difuzního infračerveného záření
• spektrofotometr pro vzdálenou infračervenou oblast FIRAS
• DMR, diferenciálně mikrovlnné radiometry

První dva přístroje byly chlazeny kapalným héliem (zásoba 650 litrů) na 2 K (-271 °C), detektor třetího byl udržován při teplotě kolem 140 K (-133 °C). Elektrickou energii dodávaly solární panely.

Výsledky měření

23. dubna 1992 tým amerických vědců oznámil objevení anizotropie v datech z družice COBE, což bylo okamžitě na celém světě prezentováno jako jeden z nejzásadnějších vědeckých objevů.

Nástupcem sondy COBE je v současné době WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), která proměřuje reliktní záření s vyšší rozlišovací schopností.

Zdroje

V tomto článku byl použit překlad textu z článku COBE na slovenské Wikipedii. Obrázky, zvuky či videa k tématu COBE na Wikimedia Commons Šablona:Portál Kosmonautika Šablona:Portál Astronomie Šablona:Pahýl - astronomie