Jihomoravský kraj

Šablona:Infobox kraj Jihomoravský kraj (do 30. května 2001 Brněnský kraj) zaujímá jižní a část střední Moravy; výjimkou je osada Jobova Lhota (dnes součást obce Kněževes), která tvoří historickou součást Čech, respektive i území Valticka a tzv. Dyjský trojúhelník (do roku 1920 součásti Dolních Rakous). Na západě má kratičký úsek společné hranice s Jihočeským krajem, na severozápadě sousedí s krajem Vysočina, na severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým krajem a na východě se Zlínským krajem. Na jihovýchodě hraničí se slovenskými kraji Trenčínským a Trnavským; na jihu hraničí s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy (Niederösterreich).

Přírodní podmínky

Zatímco západ a severozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vysočiny, např. Drahanská vrchovina s Moravským krasem do východní části už zasahují ze Slovenska Karpaty. Ty jsou od západních vrchovin odděleny Dolnomoravským úvalem. O své nejvyšší pohoří, Bílé Karpaty, se kraj dělí se Zlínským krajem i se Slovenskem. Nejvyšší hora pohoří, Velká Javořina / Veľká Javorina (970 m) už však leží kousek za hranicí kraje, jehož nejvyšším bodem se tak stal zalesněný vrchol málo známé Durdy (842 m).

Celý kraj náleží k úmoří Černého moře a k povodí Dunaje, do kterého vody z kraje odvádí řeka Morava. V nížině u česko-slovensko-rakouského trojmezí se k ní přidávají i další důležité řeky regionu: Dyje, Svratka a její přítok Svitava.

V Jihomoravském kraji je řada chráněných přírodních území (chráněných krajinných oblastí): Bílé Karpaty, Moravský kras se známou jeskyní a propastí Macochou, Pálava a zejména Národní park Podyjí

Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územími okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.

K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě okresních měst Blanska, Brna, Břeclavi, Hodonína, Vyškova a Znojma, jsou jimi také Boskovice, Bučovice, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Židlochovice. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

V kraji je 672 obcí, z toho 21 obec s rozšířenou působností, 48 obcí má status města. Dále zde existuje 1 vojenský újezd (Březina). Sídelním městem kraje je statutární město Brno. To je druhým největším městem v Česku a jeho význam přesahuje hranice kraje - je např. sídlem Ústavního soudu.

Počet okresů:	7
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností:	21
Počet správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem:	34
Počet obcí:	672
Z toho měst:	48
Počet vojenských újezdů:	1

Změna hranice kraje k 1. lednu 2005

Dne 1. ledna 2005 byla z okresů kraje Vysočina převedena do okresu Brno-venkov pod Jihomoravský kraj řada obcí západně od Tišnova (Nedvědice s katastrálním územím Pernštejn; Černvír; Doubravník s katastrálním územím Křížovice; Borač s katastrálním územím Podolí; Pernštejnské Jestřabí s katastrálním územím Maňová, Husle a Jilmový; Olší s katastrálním územím Litava, Klokočí a Rakové; Drahonín; Žďárec s katastrálním územím Vickov; Vratislávka; Tišnovská Nová Ves; Skryje; Kaly s katastrálním územím Zahrada; Dolní Loučky s katastrálním územím Střemchoví; Horní Loučky; Újezd u Tišnova; Řikonín; Kuřimské Jestřabí s katastrálním územím Blahoňov; Kuřimská Nová Ves s katastrálním územím Prosatín; Lubné; Níhov; Rojetín; Borovník; Katov; Křižínkov) a obec Senorady západně od Oslavan.

Historie

Nový zemský dům v Brně - v současnosti sídlo krajského úřadu Jihomoravského kraje

Kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce 2000. Původně se jmenoval Brněnský kraj. Jihomoravský kraj existoval už v Československu od roku 1960 do roku 1990. Byl větší než současný Jihomoravský kraj, patřily k němu i části dnešních krajů Vysočina, Olomouckého a Zlínského. Po roce 1990 tento kraj sice ještě formálně existuje, ale už nemá správní orgány s obecnou působností, je pouze obvodem Krajského soudu v Brně a některých dalších orgánů státní správy.

Už prehistorické doby proslavily jižní Moravu více než jiné části Česka. Dolní Věstonice, u nichž se našly známé památky z doby lovců mamutů (v čele s tzv. věstonickou Venuší), leží právě zde.

Na jižní Moravě bylo jedno z center Velkomoravské říše v 8. a 9. století. Po připojení Moravy k českému knížectví se její jih dělil na úděl brněnský a znojemský. U Znojma najdeme jednu z nejstarších rotund na českém území. Brno, dnešní hlavní město kraje, bylo už od 14. století sídlem moravského zemského sněmu, který střídavě zasedal v Brně a Olomouci.

Jednou ze světově nejproslulejších událostí, která se na jižní Moravě udála, je bezesporu také bitva tří císařů u Slavkova u Brna 2. prosince 1805, kde francouzský císař Napoleon porazil spojená vojska rakouského císaře Františka a ruského cara Alexandra.

Hospodářství

Přes 60 % plochy kraje tvoří zemědělská půda, z níž 84 % připadá na půdu ornou. Je zde centrum českého vinařství i ovocnářství; přes 96 % všech vinic v Česku leží právě na jižní Moravě.^[zdroj⁠?]

Zpracovatelský průmysl, obchod, opravy spotřebního zboží.

Doprava

Krajské město Brno je důležitým železničním i silničním uzlem. Dálnicemi či rychlostními silnicemi je napojeno na Prahu, Olomouc i slovenskou Bratislavu, dobré spojení je i do nedaleké rakouské Vídně. Nachází se zde i mezinárodní letiště Brno Tuřany (ICAO LKTB). Nesmíme zapomenout ani na sportovní letiště Brno-Medlánky (ICAO LKCM).

Věda a vzdělání

V Brně je Janáčkova akademie múzických umění, Masarykova univerzita, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Univerzita obrany, Veterinární a farmaceutická univerzita a Vysoké učení technické.

Související články

• Jihomoravský kraj (1960-1999)
• Severomoravský kraj (1960-1999)
• Mikroregiony v Jihomoravském kraji
• Seznam chráněných území Jihomoravského kraje
• Morava
• Česko

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jihomoravský kraj na Wikimedia Commons

• Krajský úřad
• Český statistický úřad o kraji
• Adresy v kraji
• Adresář úřadů v kraji
• Portál veřejné správy
• Portál E-PUSA
• Fotogalerie, památky a další informace o Jihomoravském kraji