Komplementarita: Porovnání verzí
m robot přidal: sv:Komplementaritet |
|||
Řádek 35: | Řádek 35: | ||
[[ru:Принцип дополнительности]] |
[[ru:Принцип дополнительности]] |
||
[[sk:Komplementarita]] |
[[sk:Komplementarita]] |
||
[[sv:Komplementaritet]] |
Verze z 15. 11. 2008, 22:56
Komplementarita (z lat. complementum, doplněk) označuje dvojici postojů, pohledů nebo pojmů, které se navzájem podmiňují a doplňují, ale zároveň též vylučují.
Biologie
Vztah vzájemné doplňkovosti (např. purinových a pyrimidinových bází v nukleových kyselinách).
Související články
Filosofie
Dva aspekty obrazu světa (užito Williamem Jamesem). Například subjektivní a objektivní pohled na tutéž skutečnost může člověk vystřídat, ne však zaujímat současně.
- „… na konci každé pravdy je třeba dodat, že víme i o té opačné“ (B. Pascal, Myšlenky, zl. 567)
Fyzika
Komplementarita je charakteristická vlastnost kvantové mechaniky, podle které je možné popisovat dynamické vlastnosti systému alternativními a vzájemně se vylučujícími způsoby. V mikrosvětě je totiž projev elementárních útvarů (např. elementárních částic) závislý na způsobu jejich zkoumání. Útvar se jednou projeví jako částice, podruhé jako vlna. Ovšem nikdy se tyto částicové a vlnové projevy mikrosystémů neprojeví současně (tzv. dualismus).
V důsledku této komplementarity není možné utvořit konečný závěr o stavu mikrosystému z jednoho pozorování, a proto komplementarita pravděpodobně vytváří přirozené hranice lidského poznání přírody.
Pojem komplementarita ve fyzice zavedl dánský fyzik Niels Bohr.
Související články
- Bohrův princip komplementarity
- Kvantová mechanika
- Relace neurčitosti (někdy též Heisenbergovy relace neurčitosti)