Vladimir Titov: Porovnání verzí
+{{Věk}}, typo, linky |
oprava infoboxu, ref |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
| Současné_zaměstnání = |
| Současné_zaměstnání = |
||
| Předch_zaměstnání = Vojenský pilot |
| Předch_zaměstnání = Vojenský pilot |
||
| Kosmonaut od = |
| Kosmonaut od = 1976<ref name="">{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = Vítek |
|||
⚫ | |||
| jméno = Antonín |
|||
| odkaz na autora = Antonín Vítek |
|||
| titul = Titov, Vladimir Georgijevič |
|||
| url = http://www.lib.cas.cz/space.40/ASTRON/RUS/TITO-VG.HTM |
|||
| datum vydání = |
|||
| datum aktualizace = 2004-12-18 |
|||
| datum přístupu = 2008-11-5 |
|||
| vydavatel = Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40 |
|||
| místo = |
|||
| jazyk = |
|||
}}</ref> |
|||
⚫ | |||
| Hodnost = Plukovník (9. července 1983) |
| Hodnost = Plukovník (9. července 1983) |
||
| Čas ve vesmíru = 387d 0h 49m |
| Čas ve vesmíru = 387d 0h 49m |
||
Řádek 45: | Řádek 57: | ||
==Zdroje== |
==Zdroje== |
||
===Reference=== |
|||
<references/> |
|||
===Literatura=== |
===Literatura=== |
||
*{{Citace monografie |
*{{Citace monografie |
Verze z 5. 11. 2008, 09:40
Šablona:Infobox Kosmonaut Vladimír Georgijevič Titov (* 1. ledna 1947 Sretensk, Čitská oblast RSFSR (nyní Rusko) je sovětský a ruský kosmonaut ruské národnosti ze Sojuzů, raketoplánu a stanice Mir, světový rekordman v délce pobytu ve vesmíru.
Život
Mládí a výcvik
Po základní škole absolvoval roku 1965 i střední a nastoupil na Černigovské vyšší letecké učiliště na Ukrajině, studium ukončil roku 1970. Na této škole v Černigovu zůstal jako pilot instruktor až do roku 1974. Pak sloužil v armádě. Do Hvězdného městečka (Centr podgotovki kosmonavtov im. J. A. Gagarina, Zvezdnyj gorodok), nastoupil v roce 1976 a zůstal zde 20 let.
Lety do vesmíru
Poprvé se do vesmíru dostal na lodi Sojuz T-8. Bylo to na jaře 1983, když odstartoval jako velitel lodě společně s Gennadijem Strekalovem a Alexandrem Serebrovem z Bajkonuru a stal se tak 118. člověkem ve vesmíru. Jejich cílem byla orbitální stanice SSSR Saljut 7. Protože se jim na lodi neuvolnila anténa navigačního systému a při pokusech se přiblížit ručním ovládáním se vyčerpaly reservy pohonných hmot, byl let předčasně ukončen po dvou letových dnech. Přistání bylo bez problémů s padáky na území Kazašské SSR.
Až za 4,5 roku letěl plukovník Titov podruhé již s novým typem Sojuzu ve společnosti kosmonautů Musy Manarova a Anatolije Levčenka. Letěli na orbitální stanici Mir, kde se setkali s posádkou ve složení Jurij Romaněnko a Alexandr Alexandrov. Po několika dnech tři kosmonauti v lodi Sojuz TM-2 odletěli na Zem, Titov s Manarovem na Miru zůstali jako nová stálá posádka na celý rok. Během této doby přijali u Miru řadu nákladních lodí typu Progress a několik Sojuzů s mezinárodními posádkami, které se na stanici prostřídaly. V srpnu 1988 pak stálou posádku doplnil kosmonaut Valerij Poljakov. V prosinci 1988 se Titov společně s Musou Manarovem a Jean-Loupem Chrétienem z Francie v kosmické lodi Sojuz TM-6 vrátili na Zem po roce stráveném na orbitě Země. Byl to tehdy pro Titova světový kosmonautický rekord.
V roce 1993 nastoupil do výcviku pro raketoplány v USA, v Johnsonově středisku v Houstonu.
V roce 1995 letěl potřetí. Byla to osmidenní mise STS-63 ke stanici Mir s raketoplánem Discovery. Posádku tvořilo vedle Titova pět Američanů: James Wetherbee, Eileen Collinsová, Bernard Harris, Michael Foale a Janice Vossová. Na palubě vezli laboratoř Spacehab. Startovali z Floridy, mysu Canaveral. Kvůli poruše se k Miru pouze těsně přiblížili, k připojení však nedošlo. Poté vypustili družici Spartan, aby ji po pár dnech s daty opět zachytili a odvezli na Zem. Přistáli na dráze KSC na Floridě.
Dva roky poté letěl Titov počtvrté. Tentokrát v raketoplánu Atlantis v rámci mise STS-86, cílem byl opět Mir. Spojení se tentokrát povedlo. Posádku raketoplánu tvořili James Wetherbee, Vladimír Titov z Ruska, Scott Parazynski, Jean-Loup Chrétien z Francie, Wendy Lawrenceová, Michael Bloomfield a David Wolf. Poslední jmenovaný na Miru zůstal, místo něj se k Zemi vrátil Michael Foale z původní posádky Miru. Sebou měli vědecký modul Spacehab. Po 11 dnech ve vesmíru Atlantis přistál v USA na Floridě, na přistávací dráze mysu Canaveral.
- Sojuz T-8 (20. dubna 1983 – 22. dubna 1983)
- Sojuz TM-4 (21. prosince 1987 – 21. prosince 1988)
- STS-63 Discovery (3. února 1995 – 11. února 1995)
- STS-86 Atlantis (26. září 1997 - 6. října 1997)
Po letech
V současné době je již v důchodu.
Zdroje
Reference
Literatura
- CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987.