Pracovní sobota: Porovnání verzí
úpravy formulací |
zdroj: příslušný oddíl v starých knižních jízdních řádech, kde je zmínka o přesunech pracovního volna |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Pracovní sobota''' je označení sobot, které i po zavedení pětidenního pracovního týdne zůstaly pracovní, a to z důvody náhrady za jiné volno – zpravidla za [[státem uznaný svátek]]. Do zavedení pětidenního pracovního týdne se v sobotu do práce chodilo zcela normálně a každá sobota tak byla pracovní. |
'''Pracovní sobota''' je označení sobot, které i po zavedení pětidenního pracovního týdne zůstaly pracovní, a to z důvody náhrady za jiné volno – zpravidla za [[státem uznaný svátek]]. Do zavedení pětidenního pracovního týdne se v sobotu do práce chodilo zcela normálně a každá sobota tak byla pracovní. |
||
V 60. letech se střídala jedna pracovní a jedna nepracovní sobota. V souvislosti se zkracováním pracovní doby v západních zemích byl v roce [[1968]] zaveden pětidenní pracovní [[týden]] i v [[Československo|Československu]].<ref>Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem </ref> s dvěma dny pracovního volna. I po tomto přechodu byly vyhlašovány některé soboty jako pracovní. Sobota, kdy se muselo z rozhodnutí vlády jít povinně nejen do práce, ale i do školy, se nazývala '''pracovní sobota'''. V několika případech byla za dodatečný pracovní den určena i [[neděle]] (např. v roce 1985: 5. a 12. 5. a 29. 12.). |
V 60. letech se střídala jedna pracovní a jedna nepracovní sobota. V souvislosti se zkracováním pracovní doby v západních zemích byl v roce [[1968]] zaveden pětidenní pracovní [[týden]] i v [[Československo|Československu]].<ref>Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem </ref> s dvěma dny pracovního volna. I po tomto přechodu byly vyhlašovány některé soboty jako pracovní. Sobota, kdy se muselo z rozhodnutí vlády jít povinně nejen do práce, ale i do školy, se nazývala '''pracovní sobota'''. V několika případech byla za dodatečný pracovní den určena i [[neděle]] (např. v roce 1985: 5. a 12. 5. a 29. 12., v roce 1986 4.5. a 28.12., v roce 1987 4.1. a 27.12., v roce 1988 3.1.). |
||
Mimo centrálně stanovené pracovní soboty se v některých místech vyhlašovaly i další dodatečné pracovní soboty. Proslulé jsou „mamulovky“,<ref>''Chartistou na konci světa'', [[Respekt]] 2/2007</ref> které vyhlašoval [[krajský tajemník KSČ]] v [[Severomoravský kraj|Severomoravském kraji]] [[Miroslav Mamula]]. |
Mimo centrálně stanovené pracovní soboty se v některých místech vyhlašovaly i další dodatečné pracovní soboty. Proslulé jsou „mamulovky“,<ref>''Chartistou na konci světa'', [[Respekt]] 2/2007</ref> které vyhlašoval [[krajský tajemník KSČ]] v [[Severomoravský kraj|Severomoravském kraji]] [[Miroslav Mamula]]. |
||
Verze z 16. 10. 2008, 14:09
Pracovní sobota je označení sobot, které i po zavedení pětidenního pracovního týdne zůstaly pracovní, a to z důvody náhrady za jiné volno – zpravidla za státem uznaný svátek. Do zavedení pětidenního pracovního týdne se v sobotu do práce chodilo zcela normálně a každá sobota tak byla pracovní.
V 60. letech se střídala jedna pracovní a jedna nepracovní sobota. V souvislosti se zkracováním pracovní doby v západních zemích byl v roce 1968 zaveden pětidenní pracovní týden i v Československu.[1] s dvěma dny pracovního volna. I po tomto přechodu byly vyhlašovány některé soboty jako pracovní. Sobota, kdy se muselo z rozhodnutí vlády jít povinně nejen do práce, ale i do školy, se nazývala pracovní sobota. V několika případech byla za dodatečný pracovní den určena i neděle (např. v roce 1985: 5. a 12. 5. a 29. 12., v roce 1986 4.5. a 28.12., v roce 1987 4.1. a 27.12., v roce 1988 3.1.).
Mimo centrálně stanovené pracovní soboty se v některých místech vyhlašovaly i další dodatečné pracovní soboty. Proslulé jsou „mamulovky“,[2] které vyhlašoval krajský tajemník KSČ v Severomoravském kraji Miroslav Mamula.
Pracovní soboty v jiných zemích RVHP
Pracovní soboty byly obvyklé i v jiných zemích východního bloku, v Sovětském svazu jich bylo mnohem více než v Československu, jednalo se o tzv. subótniky.