Pracovní sobota: Porovnání verzí
upřesnění - text je nesmysl - každá sobota bývaly kdysi pracovní |
m typos |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Každá sobota byla '''pracovní''' jednalo se o zcela normální stav, kdy každá sobota byla vlastně zároveň '''pracovní sobota'''. |
Každá sobota byla kdysi '''pracovní''', jednalo se o zcela normální stav, kdy každá sobota byla vlastně zároveň '''pracovní sobota'''. |
||
Teprve v souvislosti se zkracováním pracovní doby v západních zemích musela totalitní komunistická vláda chtě nechtě toto opatření zavést i v bývalém Československu, proto v roce [[1968]] byl v tehdejším [[Československo|Československu]] zaveden pětidenní pracovní [[týden]]<ref>63/1968 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem </ref> s dvěma dny [[pracovního volna]]. Do té doby se střídala jedna pracovní a jedna nepracovní sobota. I po tomto přechodu byly vyhlašovány některé soboty jako pracovní. Sobota, kdy se muselo z rozhodnutí vlády jít povinně do práce, se nazývala '''pracovní sobota'''. V několika případech byla za dodatečný pracovní den určena i [[neděle]] (např. v roce 1985: 5. a 12.5 a 29.12.). |
|||
Mimo centrálně stanovené pracovní soboty se v některých místech vyhlašovaly i další dodatečné pracovní soboty. Proslulé jsou „mamulovky“ <ref>''Chartistou na konci světa'', [[Respekt]] 2/2007</ref> , které vyhlašoval [[krajský tajemník KSČ]] v [[Severomoravský kraj|Severomoravském kraji]] [[Miroslav Mamula]]. |
Mimo centrálně stanovené pracovní soboty se v některých místech vyhlašovaly i další dodatečné pracovní soboty. Proslulé jsou „mamulovky“ <ref>''Chartistou na konci světa'', [[Respekt]] 2/2007</ref> , které vyhlašoval [[krajský tajemník KSČ]] v [[Severomoravský kraj|Severomoravském kraji]] [[Miroslav Mamula]]. |
||
Verze z 9. 10. 2008, 16:21
Každá sobota byla kdysi pracovní, jednalo se o zcela normální stav, kdy každá sobota byla vlastně zároveň pracovní sobota.
Teprve v souvislosti se zkracováním pracovní doby v západních zemích musela totalitní komunistická vláda chtě nechtě toto opatření zavést i v bývalém Československu, proto v roce 1968 byl v tehdejším Československu zaveden pětidenní pracovní týden[1] s dvěma dny pracovního volna. Do té doby se střídala jedna pracovní a jedna nepracovní sobota. I po tomto přechodu byly vyhlašovány některé soboty jako pracovní. Sobota, kdy se muselo z rozhodnutí vlády jít povinně do práce, se nazývala pracovní sobota. V několika případech byla za dodatečný pracovní den určena i neděle (např. v roce 1985: 5. a 12.5 a 29.12.).
Mimo centrálně stanovené pracovní soboty se v některých místech vyhlašovaly i další dodatečné pracovní soboty. Proslulé jsou „mamulovky“ [2] , které vyhlašoval krajský tajemník KSČ v Severomoravském kraji Miroslav Mamula.