Sojuz 40: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Thijs!bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: en:Soyuz 40, tr:Soyuz 40
m + infobox
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox Kosmická mise |
'''Sojuz 40''' byla kosmická loď [[SSSR]] z roku 1981, která dopravila na sovětskou orbitální stanici [[Saljut 6]] mezinárodní rusko/rumunskou posádku. Podle katalogu [[COSPAR]] dostala označení 1981-42A. Byl to 79 registrovaný let kosmické lodě s lidmi na palubě ze [[Země]]. Jejím volacím znakem byl DNĚPR.
znak = |
název mise = Sojuz 40 |
volací znak = Днепр ("Dněpr")|
cospar = 1981-42A|
posádka = 2 |
kosmodrom = [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]], [[Kazachstán]] |
rampa = LC1 |
raketa = [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz]] |
start = [[14. květen|14. května]] [[1981]] 17:16:38 UTC |
přistání = [[22. květen|22. května]] 1981 13:58:30 UTC|
trvání = 7 d 20 h 41 m 52 s|
oběhy = 124 |
hmotnost = 6 800 kg |
apogeum = 287,0 km |
perigeum = 198,1 km |
inklinace = 51,64° |
doba oběhu = 89,06 min |
foto posádky = |
popis = |
předcházející = [[Sojuz 39]] |
následující = [[Sojuz T-5]]
}}
'''Sojuz 40''' byla kosmická loď [[SSSR]] z roku 1981, která dopravila na sovětskou orbitální stanici [[Saljut 6]] mezinárodní rusko/rumunskou posádku. Podle katalogu [[COSPAR]] dostala označení 1981-42A. Byl to 79. registrovaný let kosmické lodě s lidmi na palubě ze [[Země]]. Jejím volacím znakem byl DNĚPR.


==Posádka==
==Posádka==

Verze z 28. 9. 2008, 11:27

Šablona:Infobox Kosmická mise Sojuz 40 byla kosmická loď SSSR z roku 1981, která dopravila na sovětskou orbitální stanici Saljut 6 mezinárodní rusko/rumunskou posádku. Podle katalogu COSPAR dostala označení 1981-42A. Byl to 79. registrovaný let kosmické lodě s lidmi na palubě ze Země. Jejím volacím znakem byl DNĚPR.

Posádka

Dvoučlennou posádku, devátou mezinárodní v rámci programu Interkosmos tvořili tito kosmonauti:

Průběh letu

Start

Loď odstartovala 14. května 1981 odpoledne z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz U. Start se vydařil, loď se dostala na orbitu 191 – 269 km, bez problémů fungoval i zapnutý systém automatického přibližování. K pevnému připojení na zadní spojovací uzel stanice došlo navečer 15. května 1981 a v 23.hodin SEČ oba kosmonauti přešli do Saljutu 6. Zde se setkali se pátou základní posádkou stanice, kosmonauty Vladimírem Kovaljonokem a Viktorem Savinychem, kteří sem přiletěli dva měsíce před nimi v Sojuzu T-4.

V době jejich příletu měla za sebou stanice 3,5 roků existence na oběžné dráze Země. U jejího předního uzlu byla připojena loď Sojuz T-4.

Práce na stanici

Mezinárodní návštěva na stanici strávila sedm pracovních dní a během nich provedla celá čtveřice 23 sovětsko-rumunských experimentů různého charakteru. Názvy některých z nich: Neptun, Kapilar, Astro, Reo

Potom si posádka Sojuzu 40 do své lodi přenesla osobní věci i výsledky experimentů.

Odlet domů

Oba kosmonauti nastoupili 22. května 1981 do své lodě, po několika hodinách se od stanice odpojili a zahájili sestupný manévr. Oddělená kabina s pomocí padákového systému přistála téhož dne asi 225 km od Džeskazganu na území Kazachstánu.

Stanice Saljut 6 zůstala na oběžné dráze Země i se svou stálou posádkou.

Konstrukce Sojuzu

Udaná startovací hmotnost byla 6800 kg vč.200 kg paliva pro manévrování a brzdění. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Měla namontováno spojovací zařízení a padákový systém..

Sojuz 40 byl poslední kosmickou lodí SSSR tohoto typu. Další Sojuzy nesly označení Sojuz T, TM či TMA

Zajímavost

Modul Sojuzu 40 se dodnes dochoval a je vystaven v Rumunském Národním vojenském muzeu v Bukurešti.[1]

Zdroje

Reference

  1. Expoziţia Aviaţie şi echipament aeronautic [online]. Muzeul Militar National „Regele Ferdinand I“ [cit. 2008-09-27]. (rumunsky) 

Literatura

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. 
  • CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. [s.l.]: Práce, 1982. 

Externí odkazy

Šablona:Portál Kosmonautika