Hrázděná stavba: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidán 1 bajt ,  před 12 lety
m
maličkosti, formát
m (Robot automaticky nahradil text: (-Architektonický pahýl +Pahýl - architektura))
m (maličkosti, formát)
[[Soubor:Half-timbered.jpg|thumb|Hrázděné patro na zděném přízemku.]]
'''Hrázděná stavba''' je [[stavba]], jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění.
Na české území pronikla koncem [[15. století]] spolu s [[německoNěmecko|německými]] přistěhovalci. Setkáme se s ní hlavně v severních a západních [[Čechy|Čechách]], a to téměř výhradně v kombinaci s [[roubená stavba|roubenou]] nebo [[zděná stavba|zděnou]] stavbou.
 
== Konstrukce ==
Hrázděná stěna je konstruována z hraněných svislých a vodorovných trámků zpevněných šikmými vzpěrami. Tato kostra má nosnou funkci a její volný vnitřní prostor je vyplněn materiálem bez nosné funkce ([[mazanina]], [[vepřovice]], později pálené [[cihla|cihly]]).
 
== Hrázděné kostely ==
Oblast hrázděných [[kostel]]ů se táhne Evropou od [[Nizozemsko|Nizozemska]] přes severní a střední [[Německo]] až do východního [[Prusko|Pruska]] a do jisté míry kopíruje tzv. [[izoglosa|izoglosu]] hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace [[Hesensko|hesenských]] hrázděných kostelů, zejména v oblasti [[Vogelberg]]u, souvisí s [[reformace|reformací]]. Za hesenského lanckraběte [[Filip Velkodušný|Filipa Velkodušného]] byla na [[synod]]ě v [[Homburg]]u zahájena roku [[1526]] reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů. Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem let 1500 - 16501500–1650 jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé [[kněžiště]] a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako [[sýpka|sýpky]] (např. kostel ve [[Wagenfurth]]u). Až kolem roku 1700 se začínají pravidelně objevovat [[mnohoúhelník|polygonální]] kněžiště.
 
Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely, je polská část [[Slezsko|Slezska]], kde je velká řada [[Evangelikalismus|evangelických]] hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u [[Luteránství|luteránského]] kostela ve [[Świdnica|Svídnici]]. I na našem území máme dochovány dvě hrázděné sakrální stavby, a to v severozápadních Čechách. Obě souvisí s německým etnikem - jedná se o hřbitovní [[kaple sv. Václava v Žatci|kapli sv. Václava v Žatci]] z roku [[1520]] (v roce 1720 došlo k dalším úpravám objektu) a o špitální [[kostel Všech svatých v Jáchymově]] z roku [[1516]].
 
==Hrázděné kostely==
Oblast hrázděných [[kostel]]ů se táhne Evropou od [[Nizozemsko|Nizozemska]] přes severní a střední [[Německo]] až do východního [[Prusko|Pruska]] a do jisté míry kopíruje tzv. [[izoglosa|izoglosu]] hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace [[Hesensko|hesenských]] hrázděných kostelů, zejména v oblasti [[Vogelberg]]u, souvisí s [[reformace|reformací]]. Za hesenského lanckraběte [[Filip Velkodušný|Filipa Velkodušného]] byla na [[synod]]ě v [[Homburg]]u zahájena roku [[1526]] reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů. Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem let 1500 - 1650 jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé [[kněžiště]] a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako [[sýpka|sýpky]] (např. kostel ve [[Wagenfurth]]u). Až kolem roku 1700 se začínají pravidelně objevovat [[mnohoúhelník|polygonální]] kněžiště.
 
Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely, je polská část [[Slezsko|Slezska]], kde je velká řada [[Evangelikalismus|evangelických]] hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u [[Luteránství|luteránského]] kostela ve [[Świdnica|Svídnici]]. I na našem území máme dochovány dvě hrázděné sakrální stavby, a to v severozápadních Čechách. Obě souvisí s německým etnikem - jedná se o hřbitovní [[kaple sv. Václava v Žatci|kapli sv. Václava v Žatci]] z roku [[1520]] (v roce 1720 došlo k dalším úpravám objektu) a o špitální [[kostel Všech svatých v Jáchymově]] z roku [[1516]].
 
 
== Související články ==

Navigační menu