Účetní zásady: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele „213.168.181.186“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „85.93.168.124“.
Řádek 18: Řádek 18:
<br />
<br />


== Metodické prvky účetnictví ==
bhcmdbfdfhfsdbjfdfb,dsfldsfjdsbhfihdůfhůkdjhfůdhůh-jgjflgjůgflkgh.fkhglkdfhhgkhfghfjkdasfůkudsghfdůkjgdfjhgkůjdfhgůhffghgjhjghlfghhlfů
'''Účet''' neboli ''konto'' – slouží k zachycení všech účetních případů. Účet má dvě strany (má dáti a [[dal]]), číslo ([[účtová osnova]]) a název podle předepsané metodiky.<br />
<br />
'''Náležitosti účtu''': <br />
:- číslo a název, datum, doklad na základě kterého se účtuje<br />
:- obrat strany MD a D<br />
:- počáteční zůstatek rozvažný<br />
:- souvztažný účet<br />
<br />
'''Druhy účtů''':<br />
<br />
1) ''Aktivní účty'' – zachycujeme zde druhy majetku – aktiva. Na počáteční nebo zahajovací rozvahu navazují počáteční zůstatky, které jsou vždy na straně MD, přírůstky aktiv na stranu MD, úbytky na stranu D. Součet všech položek bez počátečního tvoří obrat strany MD, součet všech úbytků tvoří obrat strany D. Konečný zůstatek: KZ = PZ + OMD – OD<br />


OMD- obrat strany má dáti<br />

OD- obrat strany dal<br /><br />

2) ''Pasivní účty'' – na nich sledujeme stav a pohyb pasiv, počáteční zůstatky vycházejí z počáteční rozvahy, jsou vždy na straně D, přírůstky účtujeme na stranu D, úbytky na stranu MD. Konečný zůstatek: KZ = PZ + OD – OMD<br />

Konečné zůstatky všech aktivních a pasivních účtů se zahrnují do rozvahy sestavované ke konci účetního období.<br /><br />
f
3) ''Opravný účet'' – opravuje částky zaúčtované na hlavním účtu, proto aby bylo dosaženo větší vypovídací schopnosti (účtová skupina 07, 08- oprávky k majetku). Na hlavních účtech je předepsáno evidovat majetek v pořizovacích cenách po celou dobu užívání.<br /><br />
gfj,mnbvjhůvb
4) ''Podrozvahové účty'' – zůstatky se nezahrnují do rozvahy, neúčtuje se podvojně. Vyjadřují hospodářské prostředky, které nejsou majetkem podniku (např. zapůjčený hmotný majetek).<br /><br />
5) ''Nákladové účty'' – zachycujeme zde náklady, které vznikají během účetního období, nemají počáteční zůstatky, přírůstky se účtují na stranu MD, úbytky na stranu D. KZ = OMD – OD<br /><br />
6) ''Výnosové účty'' – slouží k zachycení výnosů, přírůstky se účtují na stranu D, úbytky na stranu MD. KZ = OD – OMD<br />
Zůstatky nákladových a výnosových účtů se na konci roku při účetní závěrce převádějí na účet hospodářského výsledku 431. Tímto převodem se tyto účty vynulují.<br /><br />
7) ''Syntetické účty'' – jsou to účty na kterých se zachycují souhrné stavy a pohyby jednotlivých druhů majetku, zdrojů, nákladů a výnosů. Jsou uvedeny v účtové rozvaze (mají trojmístný číselný znak).<br /><br />
8) ''Analytické účty'' – slouží ke zpodrobnění údajů syntetického účtu. Musí platit, že součet počátečních zůstatků a obratů MD a D, všech analitických účtů, jednoho syntetického účtu se rovná počátečnímu zůstatku a obratu stran MD a D příslušného syntetického účtu.<br />
<br />


== Vliv účetních případů na rozvahu ==
== Vliv účetních případů na rozvahu ==

Verze z 10. 9. 2008, 11:12

Je to soubor pravidel, které podniky udržují při vedení účetnictví, sestavování a předkládání účetních výkazů.
Nejsou samostatným právním předpisem, většina je zapracována do zákona o účetnictví. Společně s obecnými prvky metod účetnictví (bilanční princip, podvojnost, dokladovost, oceňování majetku, inventarizace a soustava účtů) představují jeho podstatu a vytvářejí obecně uznávané účetní zásady.

Jednotlivé zásady

1) Zásada účetní jednotky – je to vymezení ekonomického celku, za který se vede účetnictví, sledují se aktiva a pasiva, účtuje se o předmětu účetnictví, předkládají se a sestavují účetní výkazy. Účetní jednotka má určitá práva a povinnosti.

2) Zásada neomezeného trvání účetní jednotky – uplatňuje se hlavně v oceňování aktiv (např. dlouhodobý majetek se odepisuje postupně po dobu několika let).

3) Zásada zjišťování hospodářského výsledku v pravidelných intervalech (bilanční kontinuita) – na konci účetního období se zjišťuje hospodářský výsledek a uzavírají se účetní knihy, konečné a počáteční zůstatky stavů rozvahových účtů na sebe musí navazovat.

4) Zásada objektivity účetních informací, nezávislost účetního období (akruální princip) – za objektivní se považují informace doložené účetním dokladem a vztahy aktiv ověřené inventarizací. Vyžaduje se účtování účetních případů do období se kterým časově a věcně souvisí (je to časové rozlišení nákladů a výnosů).

5) Zásada historického účetnictví – majetek se oceňuje v okamžiku pořízení. To znamená, že budoucí dopad cenových změn nebo pokles kupní síly peněz se nebere v úvahu.

6) Zásada konzistentnosti (srovnatelnosti) mezi účetním obdobím – účtování operací, oceňování a odpisování aktiv a náplň jednotlivých položek výkazů jsou v jednotlivých letech stejné (konzistentní), zaručuje se srovnatelnost z hlediska času.

7) Zásada opatrnosti – v účetnictví se vykazují a do výše zisku promítají všechny předpokládané a očekávané ztráty rizika a znehodnocení majetku i když ještě nenastaly a jejich výše není spolehlivě zjistitelná. Tato zásada se realizuje tvorbou rezerv a opravných položek.

8) Zásada vymezení okamžiku realizace – je to vymezení okamžiku ve kterém je možno účtovat na účty nákladů, výnosů a rozvahové účty (např. vystavení faktury, den provedení úhrady pohledávek nebo závazků).

9) Zásada zákazu kompenzace (vyrovnání) – vyrovnání mezi náklady a výnosy, mezi položkami majetku a závazků lze v případech:

a) pohledávky a závazky vůči stejné osobě, které mají splatnost do 1 roku a jsou vedeny ve stejných měnách (např. zápočet)
b) převod podílu na hospodářském výsledku společníkům v.o.s. a komplementářům komanditní společnosti
c) doměrky a vratky z daní z příjmů, z nepřímých daní a poplatků


Metodické prvky účetnictví

Účet neboli konto – slouží k zachycení všech účetních případů. Účet má dvě strany (má dáti a dal), číslo (účtová osnova) a název podle předepsané metodiky.

Náležitosti účtu:

- číslo a název, datum, doklad na základě kterého se účtuje
- obrat strany MD a D
- počáteční zůstatek rozvažný
- souvztažný účet


Druhy účtů:

1) Aktivní účty – zachycujeme zde druhy majetku – aktiva. Na počáteční nebo zahajovací rozvahu navazují počáteční zůstatky, které jsou vždy na straně MD, přírůstky aktiv na stranu MD, úbytky na stranu D. Součet všech položek bez počátečního tvoří obrat strany MD, součet všech úbytků tvoří obrat strany D. Konečný zůstatek: KZ = PZ + OMD – OD

OMD- obrat strany má dáti
OD- obrat strany dal

2) Pasivní účty – na nich sledujeme stav a pohyb pasiv, počáteční zůstatky vycházejí z počáteční rozvahy, jsou vždy na straně D, přírůstky účtujeme na stranu D, úbytky na stranu MD. Konečný zůstatek: KZ = PZ + OD – OMD
Konečné zůstatky všech aktivních a pasivních účtů se zahrnují do rozvahy sestavované ke konci účetního období.

3) Opravný účet – opravuje částky zaúčtované na hlavním účtu, proto aby bylo dosaženo větší vypovídací schopnosti (účtová skupina 07, 08- oprávky k majetku). Na hlavních účtech je předepsáno evidovat majetek v pořizovacích cenách po celou dobu užívání.

4) Podrozvahové účty – zůstatky se nezahrnují do rozvahy, neúčtuje se podvojně. Vyjadřují hospodářské prostředky, které nejsou majetkem podniku (např. zapůjčený hmotný majetek).

5) Nákladové účty – zachycujeme zde náklady, které vznikají během účetního období, nemají počáteční zůstatky, přírůstky se účtují na stranu MD, úbytky na stranu D. KZ = OMD – OD

6) Výnosové účty – slouží k zachycení výnosů, přírůstky se účtují na stranu D, úbytky na stranu MD. KZ = OD – OMD
Zůstatky nákladových a výnosových účtů se na konci roku při účetní závěrce převádějí na účet hospodářského výsledku 431. Tímto převodem se tyto účty vynulují.

7) Syntetické účty – jsou to účty na kterých se zachycují souhrné stavy a pohyby jednotlivých druhů majetku, zdrojů, nákladů a výnosů. Jsou uvedeny v účtové rozvaze (mají trojmístný číselný znak).

8) Analytické účty – slouží ke zpodrobnění údajů syntetického účtu. Musí platit, že součet počátečních zůstatků a obratů MD a D, všech analitických účtů, jednoho syntetického účtu se rovná počátečnímu zůstatku a obratu stran MD a D příslušného syntetického účtu.

Vliv účetních případů na rozvahu

Účetní případ – je to pohyb majetku, ten je hospodářskou operací.

Z hlediska vlivu účetních případů na rozvahu rozeznáváme 4 základní typy změn:

1) Změny pouze v aktivech – jedna z položek aktiv se zvýší, jiná sníží o stejnou hodnotu, součet aktiv se nemění. Příkladem může být nákup dlouhodobého majetku za hotové. Dlouhodobý majetek se zvýší a peníze se sníží.

2) Změny pouze v pasivech – jedna z položek pasiv se zvýší a jiná se sníží o stejnou hodnotu, součet se nemění. Příkladem je úhrada závazků z úvěru. Závazky se sníží a úvěr sníží.

3) Přírůstek na obou stranách rozvahy – celkový stav se zvýší. Například fa přijatá za nákup materiálu. Faktura přijatá se zvýší, nákup materiálu se také zvýší.

4) Snížení na obou stranách rozvahy – celkový stav se sníží. Například úhrada fa dodavateli. Faktura vydaná se sníží, závazky se sníží.

Princip podvojnosti a souvztažnosti účtů

Každá operace, která je zachycována v účetnictví má dvě stránky (např. nákup materiálu za hotové – dojde k přírůstku materiálu a zároveň k úbytku peněz). Zachycuje se na dva účty stejnou částkou, jednou na straně MD a podruhé na straně D. Obě změny musí být stejně velké.
Stejná částka se promítne dvakrát na dva různé účty = podvojnost. Podvojnost je soustavou podvojného účetnictví (podvojné účetnictví).

Souvztažnost – je to určení správné dvojice účtů pro zachycení konkrétního případu.

Odkazy