Bahenní sopka

Bahenní sopka je cítit po vyvěrajících plynech, zejména po síře. Na obrázku je sopka u Salton Sea, Palm Springs, USA.

Bahenní sopka je místo na zemském povrchu, obvykle tvaru hory, kde plyny nebo vodní páry v jílovité bahnité půdě, vytváří místy plochý kužel připomínající sopku.

Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů. Největší jsou v Ázerbájdžánu, jejichž velikosti dosahují výšky i stovek metrů a chrlí plyn a oheň a bahno. Unikátní ukázky jsou k vidění v Ázerbájdžánu, a to především v Gobustánu. 410 metrů vysoká Taragaj Dagh se základnou jeden a půl kilometru je největší bahenní sopkou na světě.

Princip

Bahenní sopka Yagrumito v Monagas, Venezuela. (6 km od Maturínu)

Princip bahenních sopek je jiný než u magmatických vulkánů. Zemní plyn koncentrovaný ve vrstvách nad ropou stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští sedimenty jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní krátery tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako gejzír spolu s unikajícím plynem a drobným štěrkem.

Bahenní sopky jsou vázány na ložiska ropy a plynu. Nejvíce je jich v přímořské oblasti vyplněné mocnými vrstvamihlíny a jílu, říčními a mořskými sedimenty.

Oblasti se zvýšeným výskytem plynových hydrátů, které jsou často i místy, kdy můžeme vidět bahenní sopky.

Související články

• Sopka
• Bahno