Ladino: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Verze 2907625 uživatele 85.167.224.254 (diskuse) zrušena - vandal
reverted to correct interwiki. Please look before reverting -- nn:Ladino and no:Ladino are about a different topic. Correct iw are nn:Jødespansk språk and no:Jødespansk.
Řádek 85: Řádek 85:
[[lad:Idioma djudeo-espanyol]]
[[lad:Idioma djudeo-espanyol]]
[[nl:Ladino (sefardische taal)]]
[[nl:Ladino (sefardische taal)]]
[[nn:Ladino]]
[[no:Jødespansk]]
[[nn:Jødespansk språk]]
[[no:Ladino]]
[[oc:Judeocastelhan]]
[[oc:Judeocastelhan]]
[[os:Ладино]]
[[os:Ладино]]

Verze z 10. 8. 2008, 21:57

Šablona:Infobox jazyk Ladino (לאדינו) je jazyk sefardských židů. Další názvy mohou být: Judezmo nebo judeo-espaňol.

Historie

Ladino se vyvinulo z nářečí kastilských sefardských židů v 15. století, ve kterém se míchalo kastilské nářečí s hebrejštinou a aramejštinou. Po vyhnání židů ze Španělska roku 1492 a jejich rozptýlení po Osmanské říši se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů - mluvili jím židé v Malé Asii, na Balkáně, v jižním Rumunsku, v severní Africe, ve východním středomoří a Izraeli.

Ladino má tyto základní dialekty - jejich pravidla velkou měrou závisí na příměsi jazyků dané lokality:

  • jihovýchodní ladino - používáno v Turecku a na Rhodu, přežívá v něm kastilské nářečí;
  • severozápadní ladino - používáno v Řecku, Makedonii, Bosně, Srbsku, zachovává nářečí severních sefardů a prvky portugalštiny;
  • severoafrické ladino - používáno židy v Maroku a Tunisu, zachovává hodně prvků hebrejštiny.

Během holocaustu bylo zničeno mnoho židovských diaspor, jejichž základní řečí bylo ladino - jednalo se zejména o oblast Balkánu a Soluně, kde ladino téměř zcela vymizelo. Lidé mluvící ladinem v Turecku a Bulharsku se přestěhovali do Izraele, kde však většinou začali mluvit hebrejsky a jejich děti se mluvit ladinem styděly, protože připomínalo jejich přistěhovalectví.

Ladino dnes

Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií.

Kneset přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit - mnohé z nich vznikly při univerzitách.

Bibliografie

  • PĚKNÝ, Tomáš. Historie židů v Čechách a na Moravě. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. s. 201-202.

Související články

Šablona:Portál Hebraistika

Externí odkazy