Asfodelovité: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Qualia (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: hsb:Alowej
Qualia (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: hsb:Alowejowe rostliny
Řádek 59: Řádek 59:
[[fr:Asphodelaceae]]
[[fr:Asphodelaceae]]
[[hr:Asphodelaceae]]
[[hr:Asphodelaceae]]
[[hsb:Alowej]]
[[hsb:Alowejowe rostliny]]
[[hu:Genyőtefélék]]
[[hu:Genyőtefélék]]
[[it:Asphodelaceae]]
[[it:Asphodelaceae]]

Verze z 21. 7. 2008, 09:57

Jak číst taxoboxAsfodelovité
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádliliotvaré (Liliales)
Čeleďasfodelovité (Asphodelaceae)
Rody vyskytující se v ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Asfodelovité (Asphodelaceae Juss.) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu liliotvaré (Liliales).

Popis

Jedná se zpravidla o vytrvalé pozemní byliny, vzácněji dřevnatí a jsou to pak i keře a malé stromky, převážně s oddenky, patří sem i některé sukulenty a liány. U některých australských zástupců jsou listy redukovány a fotosyntetickou funkci má stonek. Jsou to zpravidla rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. Listy jsou nahloučeny na bázi, nebo v případě stromkovitých zástupců na vrcholu, nebo jindy nejsou nahloučeny ani na bázi, ani na vrcholu, jsou jednoduché, střídavé, uspořádané nejčastěji spirálně, vzácněji dvouřadě, přisedlé (jen vzácně řapíkaté), jsou ploché, ale někdy i dužnaté nebo kožovité, nebo oblé až trojhranné, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, čárkovité až kopinaté, někdy šídlovité nebo naopak až vejčité, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, jsou v květenstvích, zpravidla v klasech nebo hroznech, latách, hlávkách nebo okolících. Květy jsou podepřeny listeny nebo nikoliv, jsou pravidelné nebo trochu nepravidelné (a pak zygomorfní). Okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), někdy odlišen kalich a koruna, okvětní lístky jsou volné nebo srostlé a pak vytvářejí korunní trubku, jsou různých barev. Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech, zpravidla 3+3, vzácně tyčinky 3, nejsou srostlé s okvětím ani navzájem či naopak srostlé s okvětím nebo navzájem. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, čnělka a blizna je 1, blizna někdy 2-3 laločná, semeník je svrchní. Plod je suchý (výjimečně dužnatý), většinou pukavý (vzácně poltivý), převážně tobolka.

Rozšíření ve světě

Je známo asi 39 rodů a asi 1050 druhů, které jsou rozšířeny skoro po celém světě, nejvíce však v tropech.

Taxonomická poznámka

Někteří autoři řadí zástupce čeledi asfodelovité (Asphodelaceae) do čeledi liliovité v širším pojetí (Liliaceae s.l.). Jiní autoři mají naopak užší členění a uznávají další samostatnou čeleď bělozářkovité (Anthericaceae) a áloeovité (Aloaceae) Tento článek pojednává o čeledi asfodelovité v širším pojetí (Asphodelaceae s.l.)

Seznam rodů

Agrostocrinum, Alania, Aloë (včetně Aloinella Lemée), Guillauminia, Lemeea), Anthericum (bělozářka), Arnocrinum, Arthropodium, Asphodeline, Asphodelus, Astroloba, Borya, Bottinaea, Bulbine, Bulbinella, Bulbinopsis, Caesia, Chamaealoë, Chamaescilla, Chlorophytum, Chortolirion, Comospermum, Corynotheca (zařazení nejisté), Diamena, Dichopogon, Diora, Echeandia, Eremurus, Eremocrinum, Gasteria, Hagenbachia, Haworthia, Hemiphylacus(zařazení nejisté), Hensmania, Herpolirion(zařazení nejisté), Hodgsoniola, Jodrellia, Johnsonia, Kniphofia, Laxmannia, Leucocrinum (zařazení nejisté), Lomatophyllum, Murchisonia, Paradisea (zařazení nejisté), Pasithea(zařazení nejisté), Poellnitzia, Simethis, Sowerbaea, Stawellia, Trachyandra, Thysanotus, Trichopetalum, Tricoryne, Xeronema(zařazení nejisté).

V ČR rostou pouze zástupci jediného rodu, bělozářka (Anthericum). Rostou zde 2 druhy, oba jsou dosti teplomilné. Bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum) roste v teplých oblastech Čech i Moravy, zatímco bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) roste pouze v Čechách. Ze subtropických až tropických zástupců sem patří aloe.

Literatura

Květena ČR: 8 nebo 9 díl, vyjde snad v příštích letech.

  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květěna ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Odkazy