Kartuše (egyptologie): Porovnání verzí
ještě drobnost |
m typo |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
|- |
|- |
||
| style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | <hiero>V10</hiero> |
| style="text-align:center;text-valign:middle;padding:10px;" | <hiero>V10</hiero> |
||
([[Egyptské hieroglyfy#Systém písma#Ideogramy|Ideogram]]) |
|||
''([[logogram]])'' |
|||
|- |
|- |
||
| style="border-bottom:2px solid peru; padding:5px; text-align:center;background:navajowhite;" | '''Příklad [[faraon|královských]] kartuší''' |
| style="border-bottom:2px solid peru; padding:5px; text-align:center;background:navajowhite;" | '''Příklad [[faraon|královských]] kartuší''' |
||
Řádek 52: | Řádek 52: | ||
| strany = 41 |
| strany = 41 |
||
| překladatelé = Ladislav Bareš |
| překladatelé = Ladislav Bareš |
||
}}</ref> V |
}}</ref> V pozdějších dobách byl znak kartuše v písmu používán jako [[Egyptské hieroglyfy#Systém písma#Ideogramy|deogram]] s významem „[[ren|jméno]]“. |
||
Vývoj titulatury byl uzavřen na počátku [[Střední říše]]; nejpozději od této doby se skládala celkem z pěti jmen uvozených výsostnými znaky vypovídajících o povaze královské moci, přičemž její součástí byly vedle tzv. [[serech]]u dvě kartuše uvozené příslušnými [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfickými]] znaky: první sloužila pro zápis tzv. trůnního jména (jméno ''[[nisut-bitej]]''), druhá pro zápis jména rodného (jméno ''[[Syn Reův]]''). |
Vývoj titulatury byl uzavřen na počátku [[Střední říše]]; nejpozději od této doby se skládala celkem z pěti jmen uvozených výsostnými znaky vypovídajících o povaze královské moci, přičemž její součástí byly vedle tzv. [[serech]]u dvě kartuše uvozené příslušnými [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfickými]] znaky: první sloužila pro zápis tzv. trůnního jména (jméno ''[[nisut-bitej]]''), druhá pro zápis jména rodného (jméno ''[[Syn Reův]]''). |
||
Řádek 58: | Řádek 58: | ||
Hlavní [[egyptské královny|královská manželka]] pro zápis svého jména užívala jednu kartuši. Pokud se ovšem žena stala vládnoucím [[faraon|panovníkem]] (například [[Hatšepsut]]), užívala samozřejmě plnou královskou titulaturu. |
Hlavní [[egyptské královny|královská manželka]] pro zápis svého jména užívala jednu kartuši. Pokud se ovšem žena stala vládnoucím [[faraon|panovníkem]] (například [[Hatšepsut]]), užívala samozřejmě plnou královskou titulaturu. |
||
Specifickým způsobem užití kartuše je zapisování jména [[staroegyptští bohové|boha]] [[Aton]]a do dvou kartuší v době [[Achnaton]]ovy [[Achnatonova náboženská reforma|náboženské reformy]] a posléze jména boha [[Amon]]a do jedné kartuše v době existence tzv. [[Amon]]ova božího království v |
Specifickým způsobem užití kartuše je zapisování jména [[staroegyptští bohové|boha]] [[Aton]]a do dvou kartuší v době [[Achnaton]]ovy [[Achnatonova náboženská reforma|náboženské reformy]] a posléze jména boha [[Amon]]a do jedné kartuše v době existence tzv. [[Amon]]ova božího království v [[Horní Egypt|Horním Egyptě]] po zániku [[20. dynastie]], což souvisí s [[teologie|teologickým]] vývojem těchto [[kult]]ů. |
||
Podoba a význam kartuše jsou odvozovány různě, přičemž odlišné teorie se nemusí nutně vylučovat. Může jít původně o |
Podoba a význam kartuše jsou odvozovány různě, přičemž odlišné teorie se nemusí nutně vylučovat. Může jít původně o provázek, jehož dva konce jsou pevně svázány a ukotveny dřívkem. Tak sami [[starověcí Egypťané|Egypťané]] kartuše někdy vykreslovali a protože víme, že uzel měl ochranný význam, byla by kartuše [[symbol]]em magické ochrany [[faraon|krále]]. |
||
Někdy je s odkazem na podobnost se symbolem ''[[šen]]'' interpretována jako symbol nekonečnosti a neomezenosti královské moci, jindy dokonce pro předpokládanou souvislost s [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfickou]] značkou s významem „slunce“ (při soudobém vzestupu kultu [[sluneční kult ve starověkém Egyptě|slunečního]] [[egyptští bohové|boha]] [[Re (bůh)|Rea]] a zavedení jména ''syn Reův'' do královské titulatury) jako symbol vlády [[faraon|panovníka]] nade vším, co je osvětlováno sluncem. |
Někdy je s odkazem na podobnost se symbolem ''[[šen]]'' interpretována jako symbol nekonečnosti a neomezenosti královské moci, jindy dokonce pro předpokládanou souvislost s [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfickou]] značkou s významem „slunce“ (při soudobém vzestupu kultu [[sluneční kult ve starověkém Egyptě|slunečního]] [[egyptští bohové|boha]] [[Re (bůh)|Rea]] a zavedení jména ''syn Reův'' do královské titulatury) jako symbol vlády [[faraon|panovníka]] nade vším, co je osvětlováno sluncem. |
Verze z 29. 6. 2008, 08:21
Kartuše v hieroglyfickém zápisu | |||||||||||||
| |||||||||||||
(Ideogram) | |||||||||||||
Příklad královských kartuší | |||||||||||||
Patřící rákosu a včele Nebmaatre | |||||||||||||
Syn Reův Amenhotep | |||||||||||||
Analogické znaky | |||||||||||||
znak šen | |||||||||||||
„slunce“ |
Kartuše je moderní v egyptologii užívané označení zvláštního oválného rámečku (v egyptštině pojmenovávaného jako „kruh“) – součásti hieroglyfického zápisu královské titulatury ve starověkém Egyptě. Poprvé je doložena na přelomu 3. a 4. dynastie, kdy je v ní zapsáno tzv. trůnní jméno krále Huneje[1] a o něco později rodné jméno jeho nástupce krále Snofrua.[2] V pozdějších dobách byl znak kartuše v písmu používán jako deogram s významem „jméno“.
Vývoj titulatury byl uzavřen na počátku Střední říše; nejpozději od této doby se skládala celkem z pěti jmen uvozených výsostnými znaky vypovídajících o povaze královské moci, přičemž její součástí byly vedle tzv. serechu dvě kartuše uvozené příslušnými hieroglyfickými znaky: první sloužila pro zápis tzv. trůnního jména (jméno nisut-bitej), druhá pro zápis jména rodného (jméno Syn Reův).
Hlavní královská manželka pro zápis svého jména užívala jednu kartuši. Pokud se ovšem žena stala vládnoucím panovníkem (například Hatšepsut), užívala samozřejmě plnou královskou titulaturu.
Specifickým způsobem užití kartuše je zapisování jména boha Atona do dvou kartuší v době Achnatonovy náboženské reformy a posléze jména boha Amona do jedné kartuše v době existence tzv. Amonova božího království v Horním Egyptě po zániku 20. dynastie, což souvisí s teologickým vývojem těchto kultů.
Podoba a význam kartuše jsou odvozovány různě, přičemž odlišné teorie se nemusí nutně vylučovat. Může jít původně o provázek, jehož dva konce jsou pevně svázány a ukotveny dřívkem. Tak sami Egypťané kartuše někdy vykreslovali a protože víme, že uzel měl ochranný význam, byla by kartuše symbolem magické ochrany krále.
Někdy je s odkazem na podobnost se symbolem šen interpretována jako symbol nekonečnosti a neomezenosti královské moci, jindy dokonce pro předpokládanou souvislost s hieroglyfickou značkou s významem „slunce“ (při soudobém vzestupu kultu slunečního boha Rea a zavedení jména syn Reův do královské titulatury) jako symbol vlády panovníka nade vším, co je osvětlováno sluncem.
Odkazy
Reference
- ↑ VERNER, Miroslav. Pyramidy: tajemství minulosti. Praha: Academia, 1997. 407 s. ISBN 80-200-0583-8. S. 29.
- ↑ FORMAN, Werner; QUIRKE, Stephen. Posmrtný život na Nilu. Překlad Ladislav Bareš. London: Opus Publishing, 1996. 192 s. ISBN neuvedeno. S. 41.
Související články
Galerie Kartuše na Wikimedia Commons