Lignin: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m Robot automaticky nahradil text: (-[Bb]iochemický pahýl +Pahýl - biochemie) |
||
Řádek 26: | Řádek 26: | ||
Je termoplastický a vyznačuje se absorbcí světla. |
Je termoplastický a vyznačuje se absorbcí světla. |
||
{{Pahýl - biochemie}} |
|||
{{Biochemický pahýl}} |
|||
[[Kategorie:Biomolekuly]] |
[[Kategorie:Biomolekuly]] |
Verze z 26. 6. 2008, 21:08
Lignin je důležitou stavební složkou dřeva zabezpečující dřevnatění jeho buněčných stěn. Obsah ligninu tvoří zhruba 26 - 35 procent hmotnosti dřeva a je vyšší u jehličnanů než u listnáčů. Vyskytuje se také v obilovinách, otruby obsahují kolem 8 % ligninu.
Funkce ligninu v organismu dřeviny
Lignin plní hydrofobní funkci. Jeho hlavním úkolem je spojování mezibuněčných vláken a zpevnění celulózových molekul v rámci buněčných stěn. Dřevu dodává pevnost především v tlaku.
Chemické složení ligninu
Lignin je vysokomolekulární polyfenolická amorfní látka. Základní stavební jednotkou jsou deriváty fenylpropanu, které označujeme jako prekurzory ligninu. Jsou to p-kumaryl alkohol, koniferyl alkohol a sinapyl alkohol. Tyto prekurzory jsou vázány do trojrozměrných struktur etherovými vazbami nebo vazbami mezi dvěma uhlíky. Je kovalentně vázán na polysacharidy.
Lignin postrádá pravidelnou strukturu a opakující se jednotky, které nacházíme u jiných přírodních polymerů jako je např. celulóza. Z tohoto důvodu se na lignin pohlíží nikoliv jako na samostatnou sloučeninu, ale jako na směs fyzikálně a chemický heterogenních látek, jejichž strukturu lze interpretovat modely. Takový model pak ilustruje typy jednotlivých složek a možné vazby mezi nimi.
- Ligniny ve dřevě jehličnatých dřevin
- Označovnány jako guajacyl ligniny
- — koniferyl alkohol (až 95 %) + p-kumaryl alkohol (do 5 %)
- Ligniny ve dřevě listnatých dřevin
- Označovnán jako guajacyl-syringylové ligniny
- — koniferyl alkohol + synapil alkohol — vysoká variabilita v jejich zastoupení v závislosti na konkrétním druhu dřeviny
Vliv tepla na lignin
Lignin je tepelně málo stálý, jeho rozklad začíná už při cca. 140°C. Důsledkem je hnědnutí dřeva. Je termoplastický a vyznačuje se absorbcí světla.