Volby do parlamentu Československé republiky 1935: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot změnil: en:Czechoslovakian parliamentary election, 1935 |
→Poslanecká sněmovna: wikitable |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
===Výsledky hlasování=== |
===Výsledky hlasování=== |
||
#sudetoněmecká strana 15,18% |
|||
#agrární strana 14,29% |
|||
| ⚫ | |||
#komunistická strana 10,32% |
|||
#národně socialistická strana 9,18% |
|||
#lidová strana 7,48% |
|||
#ľudová strana 6,86% |
|||
#národní sjednocení 5,55% |
|||
#živnostníci 5,44% |
|||
#německá sociální demokracie 3,64% |
|||
#národní obec fašistická 2,04% |
|||
#němečtí křesťanští socialisté 1,98% |
|||
#německá agrární strana 1,73% |
|||
{| class="wikitable" |
|||
===Výsledek dělění mandátů === |
|||
! <center>Strana |
|||
Nejsilnější stranou se stali agrárnící ([[Rudolf Beran]]) s 45 mandáty. Hned po nich, s 44 poslanci se umístili [[sudetoněmecká strana|henleinovci]]. Silně zastoupeny byly i strany levice: sociální demokraté získali 38 mandátů, komunisté 30 a národní socjalisté 28. V rovnováze byly obě lidové strany ([[Jan Šrámek|Šrámkova]] a [[Andrej Hlinka|Hlinkova]]) s 22 poslanci. Po 17 mandátech mělo Národní sjednocení ([[Karel Kramář]] a [[Jiří Stříbrný]]) a živnostníci. [[Radola Gajda|Gajdovi]] fašisté dosáhli 6 mandátů. Nemečtí sociální demokraté získali 11 křesel, němečtí křesťanští socjalisté 6 a němečtí agrárníci 5.<ref> Klímek A.„Boj o hrad /2./“, Praha 1998</ref> |
|||
! Procentuální vyjádření hlasů |
|||
! Počet mandátů |
|||
|- |
|||
|'''[[Sudetoněmecká strana]]''' a [[Karpatoněmecká strana]] |
|||
|<center> 15,18 % |
|||
|<center> 44 |
|||
|- |
|||
|'''[[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu]]''' |
|||
|<center>14,29 % |
|||
|<center>45 |
|||
|- |
|||
|'''[[ČSSD|Československá sociálně demokratická strana dělnická]]''' a [[Židovská strana]] |
|||
|<center>12,57 % |
|||
|<center>38 |
|||
|- |
|||
|'''[[Komunistická strana Československa]]''' |
|||
|<center>10,32 % |
|||
|<center>30 |
|||
|- |
|||
|'''[[Československá strana národně socialistická]]''' |
|||
|<center>9,18 % |
|||
|<center>28 |
|||
|- |
|||
|'''[[Československá strana lidová]] |
|||
|<center>7,48 % |
|||
|<center>22 |
|||
|- |
|||
|'''Autonomistický blok''' ([[Hlinkova slovenská ľudová strana]], [[Slovenská národní strana (historická)|Slovenská národní strana]], [[Autonomní zemědělský sojuz]] a [[Polská strana v Československu]]) |
|||
|<center>6,86 % |
|||
|<center>22 |
|||
|- |
|||
|'''Československé národní sjednocení''' ([[Československá národní demokracie]], [[Národní fronta (strana)|Národní fronta]] a [[Národní liga]]) |
|||
|<center>5,55 % |
|||
|<center>17 |
|||
|- |
|||
|'''[[Československá živnostensko-obchodnická strana středostavová]]''' |
|||
|<center>5,44 % |
|||
|<center>17 |
|||
|- |
|||
| ⚫ | |||
|<center>3,64 % |
|||
|<center>11 |
|||
|- |
|||
|'''[[Národní obec fašistická]]''' |
|||
|<center>2,04 % |
|||
|<center>6 |
|||
|- |
|||
| '''[[Německá křesťansko-sociální strana lidová]]''' |
|||
| align=center | 1,98 % |
|||
| align=center | 6 |
|||
|- |
|||
| '''[[Německý svaz zemědělců]]''' |
|||
| align=center | 1,73 % |
|||
| align=center | 5 |
|||
|- |
|||
| '''Ostatní''' |
|||
| align=center | 3,6 % |
|||
| align=center | 9 |
|||
|- |
|||
|'''celkem''' |
|||
| align=center |'''100 %''' |
|||
| align=center |'''300''' |
|||
|} |
|||
Na prvním zasedání [[18. červen|18. června]] byl předsedou sněmovny zvolen [[Bohumír Bradáč]]. |
Na prvním zasedání [[18. červen|18. června]] byl předsedou sněmovny zvolen [[Bohumír Bradáč]]. |
||
Verze z 25. 6. 2008, 21:51
Volby do Národního shromáždění Československé republiky se konaly v roce 1935.
Poslanecká sněmovna
V pořadí 4. a zároveň poslední parlamentní volby (dříve 1920, 1925, 1929) první republiky se konaly 19. května 1935. Senátní volby se konaly týden poté.
Výsledky hlasování
| Procentuální vyjádření hlasů | Počet mandátů | |
|---|---|---|
| Sudetoněmecká strana a Karpatoněmecká strana | ||
| Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu | ||
| Československá sociálně demokratická strana dělnická a Židovská strana | ||
| Komunistická strana Československa | ||
| Československá strana národně socialistická | ||
| Československá strana lidová | ||
| Autonomistický blok (Hlinkova slovenská ľudová strana, Slovenská národní strana, Autonomní zemědělský sojuz a Polská strana v Československu) | ||
| Československé národní sjednocení (Československá národní demokracie, Národní fronta a Národní liga) | ||
| Československá živnostensko-obchodnická strana středostavová | ||
| Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR | ||
| Národní obec fašistická | ||
| Německá křesťansko-sociální strana lidová | 1,98 % | 6 |
| Německý svaz zemědělců | 1,73 % | 5 |
| Ostatní | 3,6 % | 9 |
| celkem | 100 % | 300 |
Na prvním zasedání 18. června byl předsedou sněmovny zvolen Bohumír Bradáč.