Dimenze vektorového prostoru: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
A0 (diskuse | příspěvky)
m Odstranění linku na rozcestník Rovnost s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na rovnost (matematika); cosmetic changes
Ark11 (diskuse | příspěvky)
m typo
Řádek 1: Řádek 1:
'''Dimenzí''' (nebo také '''[[rozměr]]em''') [[vektorový prostor|vektorového prostoru]] nazýváme počet prvků libovolné [[báze (algebra)|báze]] tohoto prostoru. Triviálnímu vektorovému prostoru {0}, který nemá žádnou bázi, přiřazujeme dimenzi 0.
'''Dimenzí''' (nebo také '''[[rozměr]]em''') [[vektorový prostor|vektorového prostoru]] nazýváme počet prvků libovolné [[báze (algebra)|báze]] tohoto prostoru. Triviálnímu vektorovému prostoru {0}, který nemá žádnou bázi, přiřazujeme dimenzi 0.


Vektorový prostor <math>V</math> dimenze <math>n</math> zapisujeme jako <math>V_n</math>, popř. píšeme <math>\dim V = n</math>. Prostor <math>V_n</math> nazýváme <math>n</math>-rozměrným vektorovým prostorem. Pokud je dimenze konečná, příslušný vektorový prostor se označuje jako ''konečněrozměrný''. Pokud prostor není konečně rozměrný, nazývá se někdy ''nekonečněrozměrný'', neboli říkáme, že má [[nekonečno]]u dimenzi. Za předpokladu [[axiom výběru|axiomu výběru]] má každý vektorový prostor bázi. Pak můžme dimenzi příslušného prostoru definovat jako [[kardinální číslo|kardinalitu]] báze.
Vektorový prostor <math>V</math> dimenze <math>n</math> zapisujeme jako <math>V_n</math>, popř. píšeme <math>\dim V = n</math>. Prostor <math>V_n</math> nazýváme <math>n</math>-rozměrným vektorovým prostorem. Pokud je dimenze konečná, příslušný vektorový prostor se označuje jako ''konečněrozměrný''. Pokud prostor není konečně rozměrný, nazývá se někdy ''nekonečněrozměrný'', neboli říkáme, že má [[nekonečno]]u dimenzi. Za předpokladu [[axiom výběru|axiomu výběru]] má každý vektorový prostor bázi. Pak můžeme dimenzi příslušného prostoru definovat jako [[kardinální číslo|kardinalitu]] báze.


== Příklady ==
== Příklady ==

Verze z 25. 6. 2008, 20:07

Dimenzí (nebo také rozměrem) vektorového prostoru nazýváme počet prvků libovolné báze tohoto prostoru. Triviálnímu vektorovému prostoru {0}, který nemá žádnou bázi, přiřazujeme dimenzi 0.

Vektorový prostor dimenze zapisujeme jako , popř. píšeme . Prostor nazýváme -rozměrným vektorovým prostorem. Pokud je dimenze konečná, příslušný vektorový prostor se označuje jako konečněrozměrný. Pokud prostor není konečně rozměrný, nazývá se někdy nekonečněrozměrný, neboli říkáme, že má nekonečnou dimenzi. Za předpokladu axiomu výběru má každý vektorový prostor bázi. Pak můžeme dimenzi příslušného prostoru definovat jako kardinalitu báze.

Příklady

  • Vektorový prostor má bázi o třech prvcích, takže jeho dimenze je 3. Obecně platí, že a ještě obecněji (pro libovolné těleso , je chápáno jako vektorový prostor nad ).
  • Komplexní čísla jako vektorový prostor nad tělesem reálných čísel mají dimenzi 2, jako vektorový prostor nad tělesem komplexních čísel však mají dimenzi 1.
  • Vektorový prostor polynomů s reálnými koeficienty má bázi o nekonečně mnoha prvcích, dimenze tohoto prostoru je proto nekonečná a označuje se (alef 0).

Vlastnosti

Je-li podprostorem konečněrozměrného prostoru , pak platí , přičemž rovnost nastává pouze tehdy, pokud . Libovolné dva konečněrozměrné vektorové prostory nad stejným tělesem se stejnou dimenzí jsou izomorfní.

Pokud je rozšíření tělesa , je vektorový prostor nad tělesem a libovolný vektorový prostor nad tělesem je také vektorový prostor nad tělesem , přičemž platí

Příkladem je fakt, že libovolný komplexní vektorový prostor dimenze je současně reálným vektorovým prostorem dimenze .

Pokud je vektorový prostor nad tělesem , platí:

  • Pokud je konečné, pak ,
  • pokud je nekonečné, pak .

Související články