NDB (radiomaják)

NDB je nesměrový radiomaják (zkratka je z anglického Non Direction Beacon) používaný v navigaci.

Princip navigace s využitím majáků NDB

Radiomaják NDB využívá všesměrovou anténu (nevytváří žádné radiály). Vysílá na středních vlnových délkách.

Přístroj využívající majáky NDB se nazývá ARK (automatický radiokompas, anglicky ADF-automatic direction finder či RMI-Radio Magnetic Indicator). Využívá kombinaci všesměrové a směrové antény. Složením jejich vyzařovacích charakteristik vznikne tzv. "srdcovka". Celou anténu natáčíme směrem nejslabšího příjmu což nám umožňuje získat dva navigační údaje:

• Kurzový úhel radiostanice KUR - úhel mezi podélnou osou letadla a spojnicí letadlo-maják

• Azimut radiostanice AR - pokud přičteme ke KURu kurz letadla, získáme azimut majáku

Využití NDB

• Let po trati - přílet k majáku.Rozlišujeme tzv. pasivní přílet kdy se snažíme pouze mířit přídí letadla na maják. Pokud bude vát vítr, bude letadlo snášet a to bude muset měnit kurz a let nebude přímočarý, ale povede po tzv. psí křivce. Složitější je aktivní přílet , kdy příď nemíří přímo na maják ale je vychýlená o určitý úhel proti větru, čímž je vylučován snos větrem a letadlo pak letí po přímce.V tomto případě je nutné porovnávat údaje ARK a kompasu. Aktivní přílet je snazší pokud jsou na palubě dva přístroje ARK a můžeme využít dva majáky ležící v zákrytu. Potom stačí udržovat ručičky obou ARK v zákrytu bez ohledu na kurs.

• Určení polohy v prostoru - tzv. křížovým zaměřením.

Na ARK naladíme postupně dva různé radiomajáky, změříme jejich azimuty radiostanice. Přičtením/odečtením 180 stupňů získáme azimuty letadla. Ty vyneseme do mapy od obou majáků. Letadlo se nachází v jejich průsečíku.

• Přístrojové přiblížení na přistání

Na trati konečného přiblížení jsou umístěny zpravidla dva majáky - tzv. "Dálná" (VPRS - vzdálená přívodní radiostanice, slouží zároveň k navigaci během letu) a "Bližná" (BPRS - blízká přívodní radiostanice, většinou má menší dosah a slouží pouze pro přiblížení, proto se nenazývá NDB ale L-Location). Dálná se zpravidla umisťuje na 4. a bližná na 1. kilometr od prahu dráhy.

Oba tyto majáky se doplňují Polohovými návěstidly (ang. Marker) což je zařízení které vysílá signál nad sebe, na palubě letadla je přijímač, který potom pilotovi opticky a akusticky signalizuje přelet tohoto návěstidla.

Celá soustava bývá doplněná některým systémem kterým pilot určuje svoji vzdálenost od prahu dráhy. Může to být DME, GPS, nebo může dostávat dálky od služby ŘLP která je určuje z přehledového (SRE) nebo přesného (PAR) radiolokátoru.

Prakticky pak přiblížení probíhá tak, že pilot přilétne na předepsané výšce na trať konečného přiblížení. Snaží se o aktivní přílet na dálnou a na určité dálce začne klesat předepsaným režimem. Během klesání porovnává svojí skutečnou výšku s výškami, které má mít na daných vzdálenostech. Po přeletu dálné (signalizováno markerem) přepne ARK na frekvenci bližné, letí na ní a pokračuje v klesání. Nad dálnou by měl být pod oblaky a mít letiště v dohledu.