Lignin

Lignin je důležitou stavební složkou dřeva zabezpečující dřevnatění jeho buněčných stěn. Obsah ligninu tvoří zhruba 26 - 35 procent hmotnosti dřeva a je vyšší u jehličnanů než u listnáčů.

Funkce ligninu v organismu dřeviny

Lignin plní hydrofobní funkci. Jeho hlavním úkolem je spojování mezibuněčných vláken a zpevnění celulózových molekul v rámci buněčných stěn. Dřevu dodává pevnost především v tlaku.

Chemické složení ligninu

Lignin je vysokomolekulární polyfenolická amorfní látka. Základní stavební jednotkou jsou deriváty fenylpropanu, které označujeme jako prekurzory ligninu. Jsou to p-kumaryl alkohol, koniferyl alkohol a sinapyl alkohol.

Lignin postrádá pravidelnou strukturu a opakující se jednotky, které nacházíme u jiných přírodních polymerů jako je např. celulóza. Z tohoto důvodu se na lignin pohlíží nikoliv jako na samostatnou sloučeninu, ale jako na směs fyzikálně a chemický heterogenních látek, jejichž strukturu lze interpretovat modely. Takový model pak ilustruje typy jednotlivých složek a možné vazby mezi nimi.

• Ligniny ve dřevě jehličnatých dřevin

Označovnány jako guajacyl ligniny

— koniferyl alkohol (až 95 %) + p-kumaryl alkohol (do 5 %)

• Ligniny ve dřevě listnatých dřevin

Označovnán jako guajacyl-syringylové ligniny

— koniferyl alkohol + synapil alkohol — vysoká variabilita v jejich zastoupení v závislosti na konkrétním druhu dřeviny

Vliv tepla na lignin

Lignin je tepelně málo stálý, jeho rozklad začíná už při cca. 140°C. Důsledkem je hnednutí dřeva. Je termoplastický a vyznačuje se absorbcí světla.