Zatáčkoměr: Porovnání verzí
předělání |
m robot přidal: ar:مؤشر الانعطاف |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
[[Kategorie:Letecké přístroje]] |
[[Kategorie:Letecké přístroje]] |
||
[[ar:مؤشر الانعطاف]] |
|||
[[en:Turn indicator]] |
[[en:Turn indicator]] |
||
[[hr:Pokazivač klizanja]] |
[[hr:Pokazivač klizanja]] |
Verze z 23. 5. 2008, 12:09
Zatáčkoměr je letecký přístroj, který využívá vlastnosti roztočeného setrvačníku zavěšeného v rámečku. Přístroj měří úhlovou rychlost zatáčení. Tato hodnota sice není pro pilota příliš zajímavá, ale souvisí s náklonem a rychlostí letu (úměrnost platí pouze při správné zatáčce !). Stupnice většiny zatáčkoměrů je cejchována ve stupních náklonu a je na ní také vyznačena rychlost letu pro kterou stupnice platí (při vyšší rychlosti odpovídá stejné výchylce ručičky větší náklon).
Výhodou zatáčkoměru je jeho malé zpoždění a zejména jednoduchost a z toho vyplývající vysoká spolehlivost. Velkou nevýhodou je nedokonalé tlumení - pokud letadlo neletí v klidném vzduchu (a ten je v mraku málokdy), tak se ručička třepe kolem správné hodnoty, což znesnadňuje pilotáž podle zatáčkoměru. Z tohoto důvodu se u dnešních letadel běžně pro let podle přístrojů nepoužívá, ale spolu s variometrem slouží jako zdvojující přístroje pro případ vysazení umělého horizontu.
Zatáčkoměr může být poháněn stejnosměrným elektrickým proudem (12V, 24V), střídavým proudem (většinou 3 x 36 V 400 Hz) nebo pneumaticky. Pro jednoduší odečítání bývá vybaven pneumatickým tlumícím zařízením.
Zatáčkoměr je většinou kombinován s relativním příčným sklonoměrem (kuličkou) pomocí které pilot určuje koordinaci zatáčky, tedy to, zda je zatáčka prováděna bez skluzu či výkluzu. Takový přístroj je pak v žargonu pilotů nazýván „kulička-ručička“. Zatáčkoměr může být kombinován také s variometrem.
Šablona:Letecký pahýl