Stavovský stát: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 14. 4. 2008, 17:06

Stavovský stát je forma monarchie, v níž je státní moc rozdělena mezi panovníka a sněm, v němž zasedají zástupci jednotlivých stavů, tj. zpravidla vyšší (panstvo) a nižší (rytířstvo) šlechty, královských měst (měšťané) a duchovenstva (kněží). Panovník je vnímán především jako reprezentant státu a vrchní velitel vojsk. Zemský sněm má zákonodárnou moc a volí panovníka.

Země Koruny české

Silný vliv v zemích Koruny české získaly stavy v 2. polovině 15. století za vlády Vladislava Jagellonského, který měl jako český král jen omezenou suverenitu. Jednotlivé země vlastní autonomní zemské sněmy. Zasedali v nich zástupci šlechty a královských měst, nikoliv však církve. Rozhodnutí sněmů se stávala zákonem a byla zapisována do zemských desk.

Habsburkové po roce 1526 postavení panovníka posílili, a to hlavně díky nejednotnosti a vzájemné svárlivosti českých a moravských stavů. Poražením stavovského povstání v roce 1620 byly Ferdinandem II. provedeny kroky k omezení moci stavů a zavedení absolutismu. To bylo v roce 1627 v Čechách zakotveno zákonem (Obnovené zřízení zemské) a o rok později i na Moravě. Šablona:Historický pahýl

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Stavovský stát''' je forma [[monarchie]], v níž je [[stát]]ní moc rozdělena mezi [[panovník]]a a [[sněm]], v němž zasedají zástupci jednotlivých stavů, tj. zpravidla vyšší (panstvo) a nižší (rytířstvo) [[šlechta|šlechty]], královských [[město|měst]] (měšťané) a duchovenstva (kněží). Panovník je vnímán především jako reprezentant státu a vrchní velitel vojsk. Zemský sněm má zákonodárnou moc a volí panovníka.
-==[[Země Koruny české]]==
+==Země Koruny české==
-Silný vliv v [[Země Koruny české|českých zemích]] získaly stavy v 2. polovině [[15. století]] za vlády [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]], který měl jako [[Seznam hlav českého státu|český král]] jen omezenou suverenitu. Jednotlivé [[historické české země|země]] vlastní [[autonomie|autonomní]] [[Zemské sněmy zemí Koruny české|zemské sněmy]]. Zasedali v nich zástupci [[šlechta|šlechty]] a [[královské město|královských měst]], nikoliv však [[Římskokatolická církev|církve]]. Rozhodnutí sněmů se stávala [[zákon (právo)|zákonem]] a byla zapisována do [[Zemské desky|zemských desk]].
+Silný vliv v [[Země Koruny české|zemích Koruny české]] získaly stavy v 2. polovině [[15. století]] za vlády [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]], který měl jako [[Seznam hlav českého státu|český král]] jen omezenou suverenitu. Jednotlivé [[historické české země|země]] vlastní [[autonomie|autonomní]] [[Zemské sněmy zemí Koruny české|zemské sněmy]]. Zasedali v nich zástupci [[šlechta|šlechty]] a [[královské město|královských měst]], nikoliv však [[Římskokatolická církev|církve]]. Rozhodnutí sněmů se stávala [[zákon (právo)|zákonem]] a byla zapisována do [[Zemské desky|zemských desk]].
 [[Habsburkové]] po roce [[1526]] postavení panovníka posílili, a to hlavně díky nejednotnosti a vzájemné svárlivosti [[Čechy|českých]] a [[Morava|moravských]] stavů. Poražením [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] v roce [[1620]] byly [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]] provedeny kroky k omezení moci stavů a zavedení [[absolutismus|absolutismu]]. To bylo v roce [[1627]] v [[Čechy|Čechách]] zakotveno zákonem ([[Obnovené zřízení zemské]]) a o rok později i na [[Morava|Moravě]].