Samhain

Samhain (čti "souin", "sauin") (ze staroirského samain) je název keltského svátku, který se slavil v noci z 31. října na 1. listopadu. Ve starém keltském kalendáři se tímto slovem označoval také měsíc listopad, přesněji řečeno první tři týdny tohoto měsíce. Ve skotské gaelštině se tento svátek píše jako Samhainn nebo Samhuinn, kdežto listopad jako t-Samhain. V kalendáři galského Coligny z 1. stol.př.n.l. je Samhain uveden jako Samonios.

Samhain byl hranicí mezi dvěma hlavními periodami (létem a zimou), pro Kelty byl začátkem nového roku, a byl vnímán také jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch, a živí mohou navštívit podsvětí. Když byla na začátku 1. stol.n.l. keltská území dobyta Římany, začaly se prolínat keltské a římské zvyky, a ke svátku Samhain se začal slavit i konec úrody. K symbolům Samhainu přibylo obilí a ovoce. Během dalších asi 500 let se šířil vliv katolické církve. Papež Bonifác IV. se chtěl zbavit pohanských zvyků a pro období Samhainu vytvořil nový svátek - svátek Všech Svatých, který měl staré zvyky nahradit (anglicky se svátek jmenuje All Hallows' Day, z toho vzniklo pozdější Halloween). Ale lidé to vyřešili tak, že prostě slavili svátky oba. V 16. století už byly svátky prolnuty tak, že se slavily jako jeden.

Samhain z astronomického hlediska

Svátek Samhain se slaví v takzvaný „čtvrtící den“ (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (den stejně dlouhý jako noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). Jiným čtvrtícím dnem jsou Hromnice (v keltském kalendáři svátek Imbolc).

Zvyky spojené se Samhainem

Bylo zvykem například prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné, u kterých se čekalo, že přijdou rodinu navštívit, nebo vystavovat za oknem zapálenou svíčku, často ve vyřezané řepě, která měla bloudícím duším mrtvých posvítit na jejich cestu. Lidé se také převlékali do starých cárů a malovali si obličeje, aby se uchránili před zlými duchy.

Samhain v současnosti

Halloweenská dýně

Tradice Samhainu do současnosti přežila především v podobě Halloweenu, svátku, který se slaví v podvečer 31. října především v anglicky mluvících zemích - jak v Irsku a Británii, tak i např. ve Spojených státech, kam tento svátek přenesli irští emigranti. V menším měřítku se rozšířil i do jiných zemí včetně České republiky.

Ze starých zvyků se ve spojitosti s Halloweenem zachovaly zejména „lucerničky“ pro mrtvé (dýně vyřezaná do podoby strašidelného obličeje se zapálenou svíčkou uvnitř se stala jakýmsi symbolem Halloweenu) a převlékání do strašidelných kostýmů - v dnešní době se převlékají koledníci (zejména děti), kteří chodí dům od domu žadonit o cukroví, případně o peníze. Málokterý z malých koledníků ale tuší, odkud se tento svátek vzal a jaký byl původní účel těchto zvyků.

Samhain blízký jeho původní keltské podobě v současnosti slaví příslušníci některých novopohanských náboženství, zejména keltského novopohanství a Wiccy.

Samhain v tradici Wicca

Z wiccanského Boha se o Samhainu stává Pán smrti, který usedá na trůn v podsvětí jako vládce mrtvých. Po jeho boku sedí Bohyně, se kterou se podle některých tradic spojí a počne syna (nového Boha). Zatímco Bohyně a mladý Bůh se o Imbolcu vracejí na tento svět, starý Bůh zůstává v podsvětní říši, pomalu ztrácí svou sílu a postupně ho pohlcuje jeho vlastní tma a nevědomí.

Zdroje

• Achrer, J. "Wicca, První zasvěcení." Volvox Globator, Praha, 2005.
• Greenová, M. "Keltské mýty." Levné knihy, Praha, 2006.
• Halloween na Astro.cz
• Halloween na Střípky.cz