Suchopýr: Porovnání verzí

Suchopýr
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné - (Liliopsida);
Řád	šáchorotvaré (Cyperales);
Čeleď	šáchorovité (Cyperaceae);
Rod	Suchopýr (Eriophorum); L.
Druhy rostoucí v ČR
	suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum L.); suchopýr úzkolitý (Eriophorum angustifolium Honck.); suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium Hoppe); suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile Koch);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 31. 1. 2008, 02:23

Suchopýr (Eriophorum L.) je rod jednoděložných rostlin z čeledi šáchorovité (Cyperaceae).

Popis

Jedná se o vytrvalé trsnaté nebo netrsnaté byliny s oddenky. Jsou jednodomé, převážně s oboupohlavnými květy. Lodyhy jsou trojhranné až téměř oblé. Listy jsou na bázi i na lodyze, jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyžní listy jsou často redukované na pochvy, čepele chybí. Čepele (pokud jsou vyvinuty) jsou nitkovité až čárkovité, se souběžnou žilnatinou. Květy jsou v květenstvích, v kláscích. Klásky jsou buď uspořádány do kruželu nebo je klásek jednotlivý. V květenství jsou listeny, dolní je nejdelší. Květy vyrůstají z paždí plev, spodní plevy v klásku mohou být sterilní (bez květu). Okvětí je přeměněno v zpravidla 10-25 štětin, které jsou později velmi dlouhé, mnohonásobně delší než nažka a tvoří chmýr. Tyčinky jsou 1-3, jsou volné. Gyneceum je složeno většinou ze 3 plodolistů, je synkarpní, blizny většinou 3, semeník je svrchní. Plodem je trojhranná nažka.

Rozšíření ve světě

Je známo asi 25 druhů, rozšířených v chladné části mírného pásu a v chladném pásu celé severní polokoule.

Rozšíření v ČR

V ČR rostou 4 druhy, všechno to jsou vlhkomilné slatiništní až rašeliništní druhy. Suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) je druh rašelinišť, jako jediný z suchopýrů rostoucích v ČR má jen jednotlivé klásky, najdeme ho hlavně v horách. Celkem běžným druhem slatinných luk a rašelinišť je suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Vzácnější a silně ohrožený (C2) je suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium). Velmi vzácný a kriticky ohrožený (C1) je suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile).

Seznam druhů

Eriophorum angustifolium – Evropa, Asie, Severní Amerika
Eriophorum brachyantherum – severní Evropa, Asie, Severní Amerika
Eriophorum callitrix – Evropa, Asie, Severní Amerika
Eriophorum chamissonis – Evropa, Asie, Severní Amerika
Eriophorum comosum – východní Asie
Eriophorum crinigerum – Severní Amerika
Eriophorum gracile – Evropa, Asie, Severní Amerika
Eriophorum japonicum – východní Asie
Eriophorum russeolum – severní Evropa, Asie
Eriophorum scheuchzeri – Evropa, Asie, Severní Amerika
Eriophorum tenellum – Severní Amerika
Eriophorum triste – Island, Špicberky
Eriophorum vaginatum – Evropa, Asie, Severní Amerika
Eriophorum virginicum – Severní Amerika
Eriophorum viridicarinatum – Severní Amerika
a asi další

Literatura

Květena ČR: 8 nebo 9 díl, vyjde snad v příštích letech.

Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
Nová Květěna ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Odkazy

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 ==Popis==
-Jedná se o vytrvalé trsnaté nebo netrsnaté [[bylina|byliny]] s [[oddenek|oddenky]]. Jsou jednodomé, převážně s oboupohlavnými květy. [[Lodyha|Lodyhy]] jsou trojhranné až téměř oblé. [[List]]y jsou na bázi i na lodyze, jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyžní listy jsou často redukované na pochvy, čepele chybí. [[Čepel]]e (pokud jsou vyvinuty) jsou nitkovité až čárkovité, se souběžnou žilnatinou. [[Květ]]y jsou v [[květenství]]ch, v [[klásek|kláscích]]. Klásky jsou buď uspořádány do [[kružel]]u nebo je klásek jednotlivý. V květenství jsou [[listen]]y, dolní je nejdelší. [[Květ]]y vyrůstají z paždí [[pleva|plev]], spodní plevy v klásku mohou být sterilní (bez květu). [[Okvětí]] je přeměněno v zpravidla 10-25 štětin, které jsou později velmi dlouhé, mnohonásobně delší než nažka a tvoří chmýr. [[Tyčinka|Tyčinky]] jsou 1-3, jsou volné. [[Gyneceum]] je složeno většinou ze 3 [[plodolist]]ů, je synkarpní, [[blizna|blizny]] většinou 3, [[semeník]] je svrchní. [[Plod]]em je trojhranná [[nažka]].
+Jedná se o vytrvalé trsnaté nebo netrsnaté [[bylina|byliny]] s [[oddenek|oddenky]]. Jsou jednodomé, převážně s oboupohlavnými květy. [[Lodyha|Lodyhy]] jsou trojhranné až téměř oblé. [[List]]y jsou na bázi i na lodyze, jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyžní listy jsou často redukované na pochvy, čepele chybí. [[Čepel]]e (pokud jsou vyvinuty) jsou nitkovité až čárkovité, se souběžnou žilnatinou. [[Květ]]y jsou v [[květenství]]ch, v [[klásek|kláscích]]. Klásky jsou buď uspořádány do [[kružel]]u nebo je klásek jednotlivý. V květenství jsou [[listen]]y, dolní je nejdelší. [[Květ]]y vyrůstají z paždí [[pleva|plev]], spodní plevy v klásku mohou být sterilní (bez květu). [[Okvětí]] je přeměněno v zpravidla 10-25 štětin, které jsou později velmi dlouhé, mnohonásobně delší než nažka a tvoří chmýr. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou 1-3, jsou volné. [[Gyneceum]] je složeno většinou ze 3 [[plodolist]]ů, je synkarpní, [[blizna|blizny]] většinou 3, [[semeník]] je svrchní. [[Plod]]em je trojhranná [[nažka]].
 ==Rozšíření ve světě==