Mohorovičićova diskontinuita: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 25. 3. 2022, 14:53

Mohorovičićova diskontinuita nebo Mohorovičićova vrstva nespojitosti či Mohorovivoćova plocha diskontinuity (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod zemské kůry a svrchního pláště. Nachází se v rozmezí hloubek 20–90 kilometrů pod kontinenty a 10–20 kilometrů pod oceány. V Česku se pohybuje vrstva mezi 30. a 40. kilometrem pod zemským povrchem. Jedná se o první významnou diskontinuitu v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zpomalení pohybu seismických vln a to z 8 km/s na 7,6 km/s. Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží. Materiál pod diskontinuitou má větší hustotu než zemská kůra, což zajišťuje nadnášení především kontinentální kůry, která se nezanořuje zpět do pláště.

Z pohledu kyselosti magmat bychom mohli hovořit o přechodu mezi kyselým a zásaditým prostředím.

Svůj název nese diskontinuita po chorvatském geofyzikovi Mohorovičićovi, který ji objevil v roce 1909 během výzkumů zemětřesení na Balkánském poloostrově.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mohorovičićova diskontinuita na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 [[Soubor:Slice earth.svg|náhled|Písmeno A označuje Mohorovičićovu diskontinuitu]]
-'''Mohorovičićova diskontinuita''' nebo '''Mohorovičićova vrstva nespojitosti''' (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod [[zemská kůra|zemské kůry]] a [[zemský plášť|svrchního pláště]]. Nachází se v rozmezí hloubek 20–90 kilometrů pod kontinenty a 10–20 kilometrů pod [[oceán]]y. V [[Česko|Česku]] se pohybuje vrstva mezi 30. a 40. kilometrem pod zemským povrchem. Jedná se o první významnou [[diskontinuita (geologie)|diskontinuitu]] v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zpomalení pohybu [[seismická vlna|seismických vln]] a to z 8 km/s na 7,6 km/s. Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží. Materiál pod diskontinuitou má větší hustotu než zemská kůra, což zajišťuje nadnášení především [[kontinentální kůra|kontinentální kůry]], která se nezanořuje zpět do pláště.
+'''Mohorovičićova diskontinuita''' nebo '''Mohorovičićova vrstva nespojitosti''' či '''Mohorovivoćova plocha diskontinuity''' (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod [[zemská kůra|zemské kůry]] a [[zemský plášť|svrchního pláště]]. Nachází se v rozmezí hloubek 20–90 kilometrů pod kontinenty a 10–20 kilometrů pod [[oceán]]y. V [[Česko|Česku]] se pohybuje vrstva mezi 30. a 40. kilometrem pod zemským povrchem. Jedná se o první významnou [[diskontinuita (geologie)|diskontinuitu]] v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zpomalení pohybu [[seismická vlna|seismických vln]] a to z 8 km/s na 7,6 km/s. Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží. Materiál pod diskontinuitou má větší hustotu než zemská kůra, což zajišťuje nadnášení především [[kontinentální kůra|kontinentální kůry]], která se nezanořuje zpět do pláště.
 Z pohledu kyselosti [[magma]]t bychom mohli hovořit o přechodu mezi kyselým a zásaditým prostředím.