Vertumnus: Porovnání verzí
odkazy doplnění, výskyt Vertumna |
výskyty v umění |
||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
== Výskyt v umění== |
== Výskyt v umění== |
||
Vertumnus a Pomona [[rokoko]]vě, autorem je [[Jean-Baptiste Lemoyne]], [[1760]].</br> |
|||
Vertumnus a Pomona přitahovali evropské sochaře i malíře v době od [[16. století|šestnáctého]] do [[18. století|osmnáctého]] století jako příležitost zobrazit kontrast mezi mladou, krásnou dívkou a letitou stařenou. Poskytnul umělcům možnost maskovat erotický podtext, ačkoli Ovidius se v Proměnách zmiňuje o tom, že Vertumnus v podobě stařeny nikdy Pomonu nelíbal.</br> |
Vertumnus a Pomona přitahovali evropské sochaře i malíře v době od [[16. století|šestnáctého]] do [[18. století|osmnáctého]] století jako příležitost zobrazit kontrast mezi mladou, krásnou dívkou a letitou stařenou. Poskytnul umělcům možnost maskovat erotický podtext, ačkoli Ovidius se v Proměnách zmiňuje o tom, že Vertumnus v podobě stařeny nikdy Pomonu nelíbal.</br> |
||
Oba bohové byli také vetkáni do [[tapisérie]] zobrazující cyklus s hlavním námětem "Láska bohů", z poloviny [[16. století|šestnáctého]] století. Předpokládaným autorem je [[Jan Vermeyen]]. Dnes ji najdete v Muzeu [[Calouste Gulbenkian]]a, v [[Lisabon]]u. |
Oba bohové byli také vetkáni do [[tapisérie]] zobrazující cyklus s hlavním námětem "Láska bohů", z poloviny [[16. století|šestnáctého]] století. Předpokládaným autorem je [[Jan Vermeyen]]. Dnes ji najdete v Muzeu [[Calouste Gulbenkian]]a, v [[Lisabon]]u. </br> |
||
François Boucher vyprodukoval návrhy pro tkalce tapisérií Maurice Jacquese, který pracoval v gobelínové manufaktuře na tapisériích, které zahrnovaly mimo jiné i Vertumna a Pomonu ([[1775]] - [[1778]]). Na tapisérii najdeme také Jupitera, jak se dvoří Callisto v přestrojení za Dianu. Příklad najdeme v muzeu J. Paul Getty.</br> |
|||
<!-- |
|||
Dodělat výskyt... |
|||
[[Madame de Pompadour]], která krásně zpívala a půvabně tancovala, ztvárnila roli Pomony v pastorálii prezentované malému publiku ve [[Versailles]]; Jean-Baptiste Lemoyne ([[1760]]) odkazuje na tuto událost sochařským [[rokoko]]vým uměleckým dílem. </br> |
|||
François Boucher provided designs for the tapestry-weaver Maurice Jacques at the Gobelins tapestry manufactory for a series that included Vertumnus and Pomona (1775 - 1778), and, extending the theme of erotic disguise, Jupiter wooing Callisto in the guise of Diana: an example is at the J. Paul Getty Museum. |
|||
Mme de Pompadour, who sang well and danced gracefully, had played the role of Pomone in a pastoral presented to a small audience at Versailles;the sculpture by Jean-Baptiste Lemoyne (1760) alludes to the event. |
|||
--> |
|||
== Další informace == |
== Další informace == |
||
*[[Proměny]] |
*[[Proměny]] |
||
Verze z 20. 12. 2007, 18:06
Mytologie
V římské mytologii je Vertumnus bohem změny, ročních období, růstu rostlin, zahrad a ovocných rostlin. Může měnit svoji podobu, jak vypráví Ovidius ve svém XIV. svazků díla Proměny (latinsky Metamorphoses). Proměnil se ve starou ženu, aby nalákal, svedl a přemluvil k sňatku krásnou Pomonu, bohyni zahrad a ovocných stromů. Chtěl jí postrašit o nebezpečí odmítnutí milujícího, a tak jí vyprávěl legendu o Ífis a Anaxareté. Ífis se zamiloval do urotezené Anaxareté, jež ho nedbala a odmítla. Ífis se z žalu oběsil a Anaxareté byla za trest proměněna v kámen. Pomona se nakonec poddala Vertumnovi dobrovolně.
Jako stará žena je Vertumnus zobrazován na uměleckých obrazech například od Francesca Melzi.
Pověst o Vertumnovi se vyskytuje pouze v latině v Ovidiových Proměnách. Zdá se, že jméno Vertumnus pochází z prastarého latinského slova vertēre znamenajícím "měnit se".
Ovidius vzpomíná na časy (Fasti, vi, June 9 "Vestalia"), kdy Římské fórum bylo ještě rákosnatou bažinou:
Tehdy bůh, zvaný Vertumnus, jehož jméno nabývá mnoha forem,
nebyl ještě takzvaným tím, kdo převrací řeky.
(lat. averso amne)
Vertumnův kult dorazil do Říma okolo roku 300 př. Kr. V Aventine Hill mu byl roku 264 př. Kr. postaven chrám.
Elegie Sexta Propertiuse zmiňuje Vertumna (Elegy 4.2.41-46). Odkazuje na sochu, která mu byla vztyčena na Vicus Tuscus a byla zdobena pokaždé jinak v různých ročních obdobích.
Svátky
Svátek na jeho počest se nazýval Vertumnalia, a slavil se 13. srpna.
Atributy a symboly
Dokázal se proměňovat do mnoha podob, vždyť je to bůh změny. Přestože je muž, je nejčastěji zobrazován jako stařena, když v zahradě přemlouvá mladou a krásnou Pomonu.
Výskyt v umění
Vertumnus a Pomona přitahovali evropské sochaře i malíře v době od šestnáctého do osmnáctého století jako příležitost zobrazit kontrast mezi mladou, krásnou dívkou a letitou stařenou. Poskytnul umělcům možnost maskovat erotický podtext, ačkoli Ovidius se v Proměnách zmiňuje o tom, že Vertumnus v podobě stařeny nikdy Pomonu nelíbal.
Oba bohové byli také vetkáni do tapisérie zobrazující cyklus s hlavním námětem "Láska bohů", z poloviny šestnáctého století. Předpokládaným autorem je Jan Vermeyen. Dnes ji najdete v Muzeu Calouste Gulbenkiana, v Lisabonu.
François Boucher vyprodukoval návrhy pro tkalce tapisérií Maurice Jacquese, který pracoval v gobelínové manufaktuře na tapisériích, které zahrnovaly mimo jiné i Vertumna a Pomonu (1775 - 1778). Na tapisérii najdeme také Jupitera, jak se dvoří Callisto v přestrojení za Dianu. Příklad najdeme v muzeu J. Paul Getty.
Madame de Pompadour, která krásně zpívala a půvabně tancovala, ztvárnila roli Pomony v pastorálii prezentované malému publiku ve Versailles; Jean-Baptiste Lemoyne (1760) odkazuje na tuto událost sochařským rokokovým uměleckým dílem.
Další informace
Galerie Vertumnus na Wikimedia Commons