Skladební dvojice: Porovnání verzí
m editace uživatele 2A00:1028:83AC:5682:88DC:CAA8:770:A4A3 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Tchoř značka: rychlé vrácení zpět |
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Skladební dvojice''' (syntagma) je dvojice holých [[větný člen|větných členů]], které jsou k sobě vázány syntaktickou |
'''Skladební dvojice''' (syntagma) je dvojice holých [[větný člen|větných členů]], které jsou k sobě vázány syntaktickou závislostí ([[dominace]]). Jako syntagma se většinou chápe nepredikativní spojení větných členů, tj. podřadnou [[syntaktická fráze|syntaktickou frázi/skupinu]] (viz [[determinace]], [[rozvitý větný člen]]). V tomto smyslu není syntagmatem základní skladební dvojice, tj. predikativní spojení [[podmět]]u a [[přísudek|přísudku]], na něž se pak váží ostatní [[větný člen|větné členy]] – větné členy, které rozvíjí jak [[holý větný člen|holé]] tak [[několikanásobný větný člen|několikanásobné]] a [[rozvitý větný člen|rozvité]]. Jako např. Voják seděl, kytice voněla, atd. |
||
== Základní skladební dvojice == |
== Základní skladební dvojice == |
Verze z 3. 1. 2022, 16:28
Skladební dvojice (syntagma) je dvojice holých větných členů, které jsou k sobě vázány syntaktickou závislostí (dominace). Jako syntagma se většinou chápe nepredikativní spojení větných členů, tj. podřadnou syntaktickou frázi/skupinu (viz determinace, rozvitý větný člen). V tomto smyslu není syntagmatem základní skladební dvojice, tj. predikativní spojení podmětu a přísudku, na něž se pak váží ostatní větné členy – větné členy, které rozvíjí jak holé tak několikanásobné a rozvité. Jako např. Voják seděl, kytice voněla, atd.
Základní skladební dvojice
Podle klasické syntaktické teorie základní skladební dvojice tvoří základ věty, kterou tvoří podmět (podmětová část věty) a přísudek (přísudková část věty). Holá věta je tvořena holým (nerozvitým) podmětem a holým přísudkem.
Rozvíjení
Další skladební dvojice, již hierarchické, vznikají rozvíjením větných členů mezi sebou, tvoříce stromovou strukturu. Podmět a přísudek jsou rozvíjeny skladebními dvojicemi s dalšími větnými členy, na ty pak dále mohou navazovat další.
Každý další větný člen je závislý na řídícím větném členu, který je jím rozvíjen a s nímž tvoří skladební dvojici. Zároveň může být řídícím větným členem pro jeden nebo více dalších větných členů, kterými je sám rozvíjen.
Související články
- valence (lingvistika) - syntaktické teorie jazyka, alternativní ke klasické teorii