Kačice (Polsko): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m * {{Otto|heslo=Kačice}}
RiniXbot (diskuse | příspěvky)
m →‎top: úprava popisků v infoboxu
Řádek 12: Řádek 12:
| zeměpisná délka = 18.59175
| zeměpisná délka = 18.59175
| stát = Polsko
| stát = Polsko
| pojem vyššího celku = [[vojvodství]]
| pojem vyššího celku = [[Vojvodství]]
| název vyššího celku = [[slezské vojvodství|Slezské]]
| název vyššího celku = [[slezské vojvodství|Slezské]]
| pojem nižšího celku = [[okres]]
| pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]]
| název nižšího celku = [[Okres Těšín|Těšín]]
| název nižšího celku = [[Okres Těšín|Těšín]]
| administrativní dělení =
| administrativní dělení =

Verze z 29. 12. 2021, 19:30

Tento článek je o obci v polské části Těšínska. O vesnici ve středních Čechách pojednává článek Kačice.
Kačice
Kaczyce
Hornické sídliště v Kačicích
Hornické sídliště v Kačicích
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresTěšín
Kačice
Kačice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha9,27 km²
Počet obyvatel3 173 (2011)
Hustota zalidnění342,3 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni
Správa
Statusstarostenství
StarostaAdam Mokswik
Telefonní předvolba32
PSČ43-417
Označení vozidelSCI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kačice[1][2][3] (polsky Kaczyce, německy Katschitz) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Žibřidovice. Leží na území Těšínského Slezska přímo u českých hranic – na západě sousedí s Rájem, městskou částí Karviné. Skládá se ze tří částí: severních Dolních Kačic (neboli Podsviňošova), centrálních Horních Kačic a jihozápadního Otrubkova[4]. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo 3 173 obyvatel, rozloha obce činí 9,27 km².

Název Kačice je patronymického původu, odvozený od jména rodiny Kačových, pravděpodobných zakladatelů vesnice. První zmínka o ní pochází z roku 1332. Pozdějšími majiteli obce byli v 18. a 19. století Spensové z Boodenu a od poloviny 19. století do konce druhé světové války Larischové. Po rozdělení Těšínska v roce 1920 byly Kačice rozhodnutím Konference velvyslanců připojeny k Polsku a tím odtrženy od nejbližšího městského střediska – Fryštátu.

Hlavní památkou je dřevěný kostel Povýšení svatého Kříže z roku 1620 postavený původně v Ruptawě, čtvrti Jastrzębie-Zdroje a přenesený do Kačic v letech 1971–1972.

Území Kačic je geomorfologicky součástí Ostravské pánve a přímo navazuje na ostravsko-karvinský uhelný revír. Pokusné vrty zde probíhaly od začátku 20. století, k zahájení výstavby dolu však došlo až na konci 70. let. Černouhelný Důl Morcinek byl uveden do provozu v roce 1986. Od začátku se však potýkal s ekonomickými potížemi a po desíti letech, v roce 1997, byla konstatována jeho trvala ztrátovost. Mezi lety 1998 až 2001 proběhla likvidace dolu. V současnosti bývá likvidace považována za neuváženou, čehož důkazem má být zájem o vydobytí uhelných zásob dolu Morcinek z české strany, konkrétně z dolu ČSM.

V Kačicích se nachází železniční zastávka na trati TěšínŽibřidovice. Do vesnice dojíždějí autobusy linky č. 32 těšínské MHD, u hranic obce se také nachází konečná linky č. 514 MHD Karviná.


Odkazy

Reference

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 887, 920. 
  2. Ottův slovník naučný, 13. Jana-Kartas, s. 728
  3. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 31. 
  4. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 41. 

Literatura

  • BARTOSZEK, Helena, Ludwik. Wypisy z dziejów Zebrzydowic, Kaczyc, Kończyc Małych i Marklowic Górnych. 1305-2005. Žibřidovice: Gminny Ośrodek Kultury, 2005. ISBN 83-908896-3-3. (polsky) 

Externí odkazy