Mohyla míru: Porovnání verzí
→Architektura: doplnění údajů - VIZ web ČT . značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
verze 20671369 uživatele 176.74.143.146 (diskuse) zrušena, neenc. spam značka: vrácení zpět |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Mohyla míru vznikla mezi lety [[1910]] a [[1912]]. Iniciátorem stavby byl vlastenecký brněnský kněz a pedagog [[Alois Slovák]]. Navrhl a postavil ji významný český architekt [[Josef Fanta]], umělecko-řemeslné prvky realizoval [[Franta Anýž]]<ref>{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.archinet.cz/index.php?mode=article&art=17412&sec=10025&lang=cz |datum přístupu=2009-05-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071031051222/http://www.archinet.cz/index.php?mode=article&art=17412&sec=10025&lang=cz |datum archivace=2007-10-31 |nedostupné=ano }}</ref> a skulpturální výzdobu provedl sochař [[Čeněk Vosmík]]. Otevření památníku a vysvěcení kaple bylo odloženo kvůli [[První světová válka|první světové válce]], plánovalo se na rok [[1914]], ale proběhlo až roku [[1923]]. Stávající tabule s nápisy, umístěné pod vrcholem památníku, však nejsou původní. Původní tabule obsahovaly úryvky z [[latina|latinského]] [[Chvalozpěv|hymnu]] [[Dies irae]].{{Fakt/dne|20111211131346}} |
Mohyla míru vznikla mezi lety [[1910]] a [[1912]]. Iniciátorem stavby byl vlastenecký brněnský kněz a pedagog [[Alois Slovák]]. Navrhl a postavil ji významný český architekt [[Josef Fanta]], umělecko-řemeslné prvky realizoval [[Franta Anýž]]<ref>{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.archinet.cz/index.php?mode=article&art=17412&sec=10025&lang=cz |datum přístupu=2009-05-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071031051222/http://www.archinet.cz/index.php?mode=article&art=17412&sec=10025&lang=cz |datum archivace=2007-10-31 |nedostupné=ano }}</ref> a skulpturální výzdobu provedl sochař [[Čeněk Vosmík]]. Otevření památníku a vysvěcení kaple bylo odloženo kvůli [[První světová válka|první světové válce]], plánovalo se na rok [[1914]], ale proběhlo až roku [[1923]]. Stávající tabule s nápisy, umístěné pod vrcholem památníku, však nejsou původní. Původní tabule obsahovaly úryvky z [[latina|latinského]] [[Chvalozpěv|hymnu]] [[Dies irae]].{{Fakt/dne|20111211131346}} |
||
== Architektura == |
== Architektura == |
||
Verze z 25. 11. 2021, 22:49
| Mohyla míru | |
|---|---|
 Památník Mohyla míru v roce 2011 | |
| Základní údaje | |
| Autor | Josef Fanta |
| Rok vzniku | 1910 |
| Datum odhalení | 1923 |
| Kód památky | 33813/7-909 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°7′41,52″ s. š., 16°45′45″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mohyla míru je první mírový památník v Evropě. Historicky je spojena s bitvou u Slavkova a stojí na Prackém kopci asi kilometr jižně od obce Prace, v místě rozhodujícího vítězství Francouzů nad Rusy a Rakušany. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Mohyla míru vznikla mezi lety 1910 a 1912. Iniciátorem stavby byl vlastenecký brněnský kněz a pedagog Alois Slovák. Navrhl a postavil ji významný český architekt Josef Fanta, umělecko-řemeslné prvky realizoval Franta Anýž[2] a skulpturální výzdobu provedl sochař Čeněk Vosmík. Otevření památníku a vysvěcení kaple bylo odloženo kvůli první světové válce, plánovalo se na rok 1914, ale proběhlo až roku 1923. Stávající tabule s nápisy, umístěné pod vrcholem památníku, však nejsou původní. Původní tabule obsahovaly úryvky z latinského hymnu Dies irae.[zdroj?]
Architektura
Budova je realizována v secesním stylu a zpodobňuje staroslovanskou mohylu. Stavba je vybudována z lomového kamene a tvoří ji čtyřboký komolý jehlan, vysoký přes 26 metrů. Zakončena je 10 metrů vysokým měděným starokřesťanským křížem spočívajícím na zeměkouli a zdobeným reliéfními motivy Panny Marie, ukřižovaného Krista, Boha Otce a Adamovy hlavy. Pelikán na zadní straně kříže symbolizuje Vykupitele. Doplněna jsou jména čtyř evangelistů Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Čtyři štítonoši v rozích stavby jsou díla sochaře Čeňka Vosmíka a jejich štíty symbolizují Francii, Rakousko, Rusko a Moravu, na jejímž území k bitvě došlo.
Uvnitř památníku najdeme čtvercovou 10 x 10 metrů velkou kapli s oltářem z mramoru. Pod podlahou kaple je umístěno ossarium neboli kostnice, v níž jsou uloženy ostatky nalezené v prostoru bývalého bojiště. Zaklenutí čtvercové kaple vytváří pozoruhodnou akustiku – šepot v jednom rohu je v protilehlém rohu slyšet ve stejné hlasitosti (diagonální akustika). Podobná „whisper gallery“ je i v katedrále svatého Pavla v Londýně.
Areál muzea
Nedaleko památníku se nachází objekt Muzea Brněnska s expozicí Bitvy tří císařů. Blízko mohyly byl v 21. století odhalen pomník rakouské brigádě gen. majora Jirčíka, která se vyznamenala při obraně tohoto návrší během bitvy. Před muzeem je umístěna replika rakouského tříliberního děla systému Liechtenstein, vzor 1753.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-04]. Identifikátor záznamu 145477 : Pomník Mohyla míru. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ www.archinet.cz [online]. [cit. 2009-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-31.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mohyla míru na Wikimedia Commons - Muzeum Brněnska: Památník Mohyla míru
- Mohyla míru u Slavkova – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2020-03-15 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- Mohyla míru u Slavkova na Hrady.cz
