Matyášova brána: Porovnání verzí
Rozšíření hesla, obr., zrušen Pahýl |
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Popis == |
== Popis == |
||
Brána je pojata jako antikizující vítězný oblouk se dvěma menšími vchody, se čtvercovými okny nad nimi a s velkolepým nástavcem se dvěma [[obelisk]]y po stranách. Horní část nástavce s Matyášovou deskou je na rozdíl od spodní kamenné části provedena pouze ze štuku, takže lze soudit, že byla dodána později. Pod římsou nástavce je lišta se znaky dědičných habsburských zemí (zleva: [[Dolní Lužice]], [[Lucembursko]], [[Rakousko]], rodová orlice, [[Uhry]], [[Morava]], [[Slezsko]], [[Horní Lužice]]). Vlastní brána je zdobena důmyslně rytmizovanými rustikami (3-2-3-2) a představuje patrně první světský [[Baroko|barokní]] monument na území Čech. |
Brána je pojata jako antikizující vítězný oblouk se dvěma menšími vchody, se čtvercovými okny nad nimi a s velkolepým nástavcem se dvěma [[obelisk]]y po stranách. Horní část nástavce s Matyášovou deskou je na rozdíl od spodní kamenné části provedena pouze ze štuku, takže lze soudit, že byla dodána později. Pod římsou nástavce je lišta se znaky dědičných habsburských zemí (zleva: [[Dolní Lužice]], [[Lucembursko]], [[Rakousko]], rodová orlice, [[Uhry]], [[Morava]], [[Slezsko]], [[Horní Lužice]]). Vlastní brána je zdobena důmyslně rytmizovanými rustikami (3-2-3-2) a představuje patrně první světský [[Baroko|barokní]] monument na území Čech. |
||
Nápis nad branou zní: |
Nápis nad branou zní: |
||
:''D[ominus] Matthias El[ectus]] Rom[anus] Imp[erator] S[emper] Aug[ustus] Hung[ariae] Boh[emiae] Rex etc. F[ieri] F[ecit] An[n]o MDCXIV'' |
:''D[ominus] Matthias El[ectus]] Rom[anus] Imp[erator] S[emper] Aug[ustus] Hung[ariae] Boh[emiae] Rex etc. F[ieri] F[ecit] An[n]o MDCXIV'' |
||
tj. česky „Pan Mayáš volený římský císař vždy vznešený uherský, český král atd. dal postavit roku 1614“. |
tj. česky „Pan Mayáš volený římský císař vždy vznešený uherský, český král atd. dal postavit roku 1614“. |
||
V současnosti je brána zakomponována do tereziánského křídla Pražského hradu. |
V současnosti je brána zakomponována do tereziánského křídla Pražského hradu. |
||
Z průchodu Matyášovy brány se vpravo vstupuje přes Pacassiho schodiště do reprezentativních prostor Hradu a vlevo do [[Sloupová síň|Sloupové síně]], odkud se vstupuje přes galerii do [[Španělský sál|Španělského sálu]]. |
Z průchodu Matyášovy brány se vpravo vstupuje přes Pacassiho schodiště do reprezentativních prostor Hradu a vlevo do [[Sloupová síň|Sloupové síně]], odkud se vstupuje přes galerii do [[Španělský sál|Španělského sálu]]. |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
Vlastní brána vznikla možná ještě v době [[Rudolf II.|Rudolfově]] a Matyáš ji doplnil jen horní částí nástavce s nápisem. Před branou se tehdy ve směru dnešního I. nádvoří nacházel hradní příkop, který odděloval Hrad od dnešního [[Hradčanského náměstí]], a budovy správce pokladu a zbrojnice. |
Vlastní brána vznikla možná ještě v době [[Rudolf II.|Rudolfově]] a Matyáš ji doplnil jen horní částí nástavce s nápisem. Před branou se tehdy ve směru dnešního I. nádvoří nacházel hradní příkop, který odděloval Hrad od dnešního [[Hradčanského náměstí]], a budovy správce pokladu a zbrojnice. |
||
V průběhu tereziánských přestaveb Pražského hradu podle plánů císařského architekta [[Niccolo Pacassi]]ho byla původně volně stojící brána zakomponována do nových křídel. Zároveň byl zasypán hradní příkop a zbourány budovy před bránou, takže vznikl dnešní čestný dvůr a slavnostní mříž, oddělující I. nádvoří od Hradčanského náměstí. K vybourání pater levého křídla a vybudování Sloupové síně došlo až v letech 1927-1930 podle návrhu architekta [[ |
V průběhu tereziánských přestaveb Pražského hradu podle plánů císařského architekta [[Niccolo Pacassi]]ho byla původně volně stojící brána zakomponována do nových křídel. Zároveň byl zasypán hradní příkop a zbourány budovy před bránou, takže vznikl dnešní čestný dvůr a slavnostní mříž, oddělující I. nádvoří od Hradčanského náměstí. K vybourání pater levého křídla a vybudování Sloupové síně došlo až v letech 1927-1930 podle návrhu architekta [[Jože Plečnik|J. Plečnika]].<ref>Vlček 2000, str. 185. </ref> |
||
==Odkazy== |
==Odkazy== |
||
===Poznámky=== |
===Poznámky=== |
||
Verze z 16. 12. 2007, 04:14
Matyášova brána je slavnostní vstupní brána do Pražského hradu ze západu, z I. na II. nádvoří. Podle latinského nápisu byla pravděpodobně dokončena v roce 1614 za vlády císaře Matyáše I., odtud i její pojmenování. V současnosti je za jejího architekta považován Ital Giovanni Maria Filippi.[1]
Popis
Brána je pojata jako antikizující vítězný oblouk se dvěma menšími vchody, se čtvercovými okny nad nimi a s velkolepým nástavcem se dvěma obelisky po stranách. Horní část nástavce s Matyášovou deskou je na rozdíl od spodní kamenné části provedena pouze ze štuku, takže lze soudit, že byla dodána později. Pod římsou nástavce je lišta se znaky dědičných habsburských zemí (zleva: Dolní Lužice, Lucembursko, Rakousko, rodová orlice, Uhry, Morava, Slezsko, Horní Lužice). Vlastní brána je zdobena důmyslně rytmizovanými rustikami (3-2-3-2) a představuje patrně první světský barokní monument na území Čech.
Nápis nad branou zní:
- D[ominus] Matthias El[ectus]] Rom[anus] Imp[erator] S[emper] Aug[ustus] Hung[ariae] Boh[emiae] Rex etc. F[ieri] F[ecit] An[n]o MDCXIV
tj. česky „Pan Mayáš volený římský císař vždy vznešený uherský, český král atd. dal postavit roku 1614“.
V současnosti je brána zakomponována do tereziánského křídla Pražského hradu. Z průchodu Matyášovy brány se vpravo vstupuje přes Pacassiho schodiště do reprezentativních prostor Hradu a vlevo do Sloupové síně, odkud se vstupuje přes galerii do Španělského sálu.
Historie
Vlastní brána vznikla možná ještě v době Rudolfově a Matyáš ji doplnil jen horní částí nástavce s nápisem. Před branou se tehdy ve směru dnešního I. nádvoří nacházel hradní příkop, který odděloval Hrad od dnešního Hradčanského náměstí, a budovy správce pokladu a zbrojnice.
V průběhu tereziánských přestaveb Pražského hradu podle plánů císařského architekta Niccolo Pacassiho byla původně volně stojící brána zakomponována do nových křídel. Zároveň byl zasypán hradní příkop a zbourány budovy před bránou, takže vznikl dnešní čestný dvůr a slavnostní mříž, oddělující I. nádvoří od Hradčanského náměstí. K vybourání pater levého křídla a vybudování Sloupové síně došlo až v letech 1927-1930 podle návrhu architekta J. Plečnika.[2]
Odkazy
Poznámky
Související články
Literatura
- Vlček, P. a kol., Umělecké památky Prahy: Hradčany. Praha 2000.