Jindřich II. Minsterberský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Prohození šablon; kosmetické úpravy
Aw58 (diskuse | příspěvky)
Řádek 18: Řádek 18:


== Literatura ==
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Felcman | jméno = Ondřej | odkaz na autora = Ondřej Felcman | příjmení2 = Fukala | jméno2 = Radek | odkaz na autora2 = Radek Fukala | spoluautoři = a kol. | titul = Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 761 | isbn = 978-80-7106-949-2}}
* {{Citace monografie | příjmení = Felcman | jméno = Ondřej | odkaz na autora = Ondřej Felcman | příjmení2 = Fukala | jméno2 = Radek | odkaz na autora2 = Radek Fukala | spoluautoři = a kol. | titul = Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat | vydavatel = [[Nakladatelství Lidové noviny]] | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 761 | isbn = 978-80-7106-949-2}}
* {{Citace sborníku | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Münstrberkové | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Dokoupil | jméno sestavitele = Lumír | sborník = Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11 | odkaz na sborník = | vydavatel = Ostravská univerzita | místo = Ostrava | rok vydání = 1998 | isbn = 80-7042-470-2 | strany = 95–106}}
* {{Citace sborníku | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Münstrberkové | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Dokoupil | jméno sestavitele = Lumír | sborník = Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11 | odkaz na sborník = | vydavatel = [[Ostravská univerzita]] | místo = Ostrava | rok vydání = 1998 | isbn = 80-7042-470-2 | strany = 95–106}}
* {{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko - neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4}}
* {{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko - neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4}}
* {{Citace monografie | příjmení = Glogowski | jméno = Stefan | odkaz na autora = | titul = Genealogia Podiebradów | vydavatel = Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum v Gliwicach | místo = Gliwice | rok = 1997 | počet stran = 156 | isbn = | jazyk = polsky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Glogowski | jméno = Stefan | odkaz na autora = | titul = Genealogia Podiebradów | vydavatel = Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum v Gliwicach | místo = Gliwice | rok = 1997 | počet stran = 156 | isbn = | jazyk = polsky}}

Verze z 17. 11. 2021, 20:54

Jindřich II. Minsterberský
Narození29. března 1507
Olešnice
Úmrtí2. srpna 1548 (ve věku 41 let)
Bierutów
PotomciJindřich III. Minsterberský a Karel II. Minsterberský
OtecKarel I. Minsterberský
MatkaAnna Zaháňská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich II. Minsterberský (29. března 1507 Olešnice2. srpna 1548 Bierutów) byl minsterberský, olešnický a bernštatský kníže pocházející z minsterberské větve pánů z Poděbrad.

Život

Byl synem minsterbersko-olešnického knížete Karla I. a jeho manželky Anny Zaháňské. Základní vzdělání získal u domácího učitele a pozdějšího významného reformačního kazatele Jana Hesse.[1] Po smrti svého otce se spolu se svými bratry Jáchymem, Janem a Jiřím stal minsterberským a olešnickým knížetem. V roce 1530 přestoupil pod vlivem svého švagra Jiřího Braniborsko-Ansbašského k luterství.[2] Jeho rezidence v Olešnici se pak stala jedním z důležitých center humanismu a reformace ve Slezsku.[3] V roce 1538 vyhnal ze svého panství katolické kněze a nahradil je luterskými pastory. Spolu s bratry zastavil v roce 1542 minsterberské knížectví Fridrichu II. Lehnickému za 40 000 zlatých. Následně si bratři rozdělili olešnické knížectví tak, že Jindřichovi připadla část se sídlem v Bierutově (Bernstadt). Dne 7. února 1529 se oženil s Markétou z Pernštejna, dcerou Jana z Pernštejna, ale nevěsta brzy po sňatku zemřela.[4] Jeho druhou manželkou se stala Markéta Meklenburská, dcera Jindřicha Meklenbursko-Zvěřínského a Heleny Falcké.[2] Podle barokního historika Jana Sinapia byl váženým a dobrým knížetem.[5]

Potomci

  1. Anna (1539–1568)
  2. Salomena (1540–1567)
  3. Jindřich III. (1542–1587)
  4. Karel (*/† 1543)
  5. Jiří (1544–1556)
  6. Karel II. (1545–1617)
  7. Kateřina (1548–1579)

Reference

  1. FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. S. 177. Dále jen Poděbradové. 
  2. a b FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 101.
  3. Poděbradové, s. 171
  4. Poděbradové, s. 178
  5. Poděbradové, s. 181

Literatura

  • FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. 
  • FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95–106.
  • FUKALA, Radek. Slezsko - neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. 
  • GLOGOWSKI, Stefan. Genealogia Podiebradów. Gliwice: Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum v Gliwicach, 1997. 156 s. (polsky) 
  • GLOGOWSKI, Stefan. Potomci krále Jiřího z Poděbrad : (Genealogie knížat z Minstrberka). Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. 83 s. 

Externí odkazy