Megrelština: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - jazyk
{{Infobox - jazyk
| mapa rozšíření =
| mapa rozšíření =
| název = Mingrelština ''(margaluri)''
| název = Mingrelština ''(მარგალური ნინა, margaluri nina)''
| rozšíření = [[Gruzie]]
| rozšíření = [[Gruzie]]
| mluvčích = 500 tisíc (1989 [http://www.ethnologue.com/language/xmf])
| mluvčích = 500 tisíc (1989 [http://www.ethnologue.com/language/xmf])

Verze z 24. 10. 2021, 11:06

Mingrelština (მარგალური ნინა, margaluri nina)
RozšířeníGruzie
Počet mluvčích500 tisíc (1989 [1])
Klasifikace
Písmomchedruli
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3xmf
Ethnologuexmf
Wikipedie
xmf.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mingrelština (též megrelština, gruzínsky dříve odišuri) je zanský jazyk, kterým hovoří Mingrelové. Je rozšířen převážně na území Mingrelie, jednoho z regionů Gruzie.

Klasifikace

Mingrelština patří mezi kartvelské jazyky. Genealogicky nejblíže má k lazštině.

Sociální status

U většiny Mingrelců panuje diglosie: postavení vyššího jazyka zaujímá gruzínština, oproti které je mingrelština užívána především v neformální komunikaci a spíše v ústní podobě.

Výjimku tvoří např. periodikum Gal[2] (dle stejnojmenného abchazského města, ve kterém vychází). Uveřejňuje texty psané nejen abchazsky a rusky, ale také mingrelsky.

Přesnější počet mluvčích mingrelštiny je obtížné určit.

Morfologie

Mingrelština má dvě gramatická čísla: jednotné a množné (značené sufixem -ep po kmeni před pádovou koncovkou). S dalšími kartvelskými jazyky sdílí absenci gramatického rodu.

Pro tento jazyk se uvádí devět pádů: nominativ, ergativ, genitiv, dativ, benefaktiv, ablativ, lativ, adverbiál, instrumentál. Některé klasifikace považují benefaktiv, lativ a adverbiál za jeden pád s různými funkcemi, předpokládají tedy nejspíše společný původ koncovek těchto pádů.

Nominativní tvary též mohou sloužit ve vokativní funkcí, výjimečně jsou doplněny částicí o před jménem.

Odkazy

Externí odkazy

Literatura

  • KIPŠIDZE, Iosif. Grammatika mingrelskogo (iverskogo) jazyka. Sankt Peterburg: Tipografija Imperatorskoj Akademii Nauk, 1914.