Volarské menhiry: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
sjednocení dvou kategorií
+kat
Řádek 251: Řádek 251:
[[Kategorie:Stavby ve Volarech]]
[[Kategorie:Stavby ve Volarech]]
[[Kategorie:Vzniklo 2007]]
[[Kategorie:Vzniklo 2007]]
[[Kategorie:Šumava]]

Verze z 18. 10. 2021, 19:01

Volarské menhiry (léto 2021)
Volarské menhiry (srpen 2011)
Volarské menhiry na sněhu (únor 2017)

Volarské menhiry (nebo též Volarský rondel či Volarský kromlech)[1] je přibližně kruhové uskupení jedenácti poměrně velkých kamenů[1] (menhirů) na vyvýšeném návrší (na pahorku) U dvou líp[2] nad Starým městem[1] u Volar (v těsné blízkosti České ulice) v okrese Prachatice.

Podrobnosti

Historie vzniku

Menhiry pocházející z předkřesťanské doby[2] jsou odhadem staré několik tisíc let.[3][1][pozn. 1][pozn. 2] Jejich původní stanoviště se nacházelo necelých 300 km odsud, v Krušných horách[2] (na bezejmenné náhorní plošině za Chomutovem[5]),[1] kde byly (ještě po druhé světové válce)[5] součástí zbytku velkého rondelu čítajícího několik desítek kamenů.[3][1] V této formě existovaly „kameny“ bez většího zájmu široké veřejnosti a lokalita postupně zanikala během sjednocování pozemků, rozorávání mezí[5] a zcelování políček a luk do větších celků.[1] Definitivní zánik rondelu byl dovršen stavbou silnice,[2] která procházela jeho středem.[3][1] Jedenáct kamenů z rondelu zachránil a nechal převést do Volar geolog a chemik Ing. Pavel Polák[3][1] s partou nadšenců[5] (a za podpory města Volary[4]). Volarské menhiry vztyčené zde v dubnu roku 2007[1] (přesněji 28. dubna 2007,[6] v předvečer Beltainu[1]) jsou koncipovány nejen jako svatyně, ale i jako přírodní observatoř.[3][1][2]

Umístění

Volary jako nové místo pro zde zbudovaný Volarský kromlech bylo zvoleno záměrně tak, aby splňovalo určitá „přímková a průsečíková“ kritéria poplatná „zeměpisné geometrii“ platné pro stará kultovní i obytná místa.[1][pozn. 3]

  • Volary se nacházejí na přímce zkonstruované mezi těmito body:[1][7]
  1. Keltské oppidum Třísov (v katastrálním území Třísov obce Holubov; GSP souřadnice: 48.8867597N, 14.3518578E);
  2. Dvojice pohanských slunovratových menhirů (GPS souřadnice: 48.9081817N, 13.6755536E) nacházejících se na zalesněném hřebenu (nazývaném Homole (1056 m n.m.)) západně od obce Strážný (nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory).[8]
  • Volary také leží i na druhé přímce spojující tyto dva body:[1][7]
  1. Hradiště Obří hrad (u obce Stachy; GPS souřadnice 49.1037872N, 13.5920144E), kde jsou v památkově chráněném areálu dva pásy kamenných valů jako pozůstatek hradiště z pozdní doby halštatské a doby laténské;
  2. Vrcholek hory Luč na Šumavě (u Vyššího Brodu; GPS souřadnice: 48.6324481N, 14.2632522E) v nadmořské výšce 933 metrů, který se vypíná nad Čertovou stěnou a je ze tří stran (V, Z, J) obtékán řekou Vltavou.
Volarské menhiry a souvislosti s vybranými geografickými místy na mapě České republiky[1][7][9]
Volarské menhiry a souvislosti s vybranými geografickými místy na mapě České republiky[1][7][9]

Dostupnost

Zeleně značená turistická značka naučného vycházkového městského okruhu začíná na volarském náměstí.[10] Při postupu směrem na Zelené Dvory hned za obcí vede cesta kolem starých volarských chalup[4] na pahorek U Dvou líp[11] s Volarskými menhiry (vzdálenost cca 700 m[4] znamená asi 15 minut chůze z náměstí).[5] Menhiry se nacházejí na soukromém, ale volně přístupném pozemku[4] hned u silnice na okraji pole na vyvýšeném místě doprovázeny několika vzrostlými stromy.[4] Jsou lépe patrné mimo zimní sezonu, v zimě jen tehdy, pokud není sněhová přikrývka příliš vysoká.[11] Z železniční stanice ve Volarech je to k Volarským menhirům asi 1,5 km pěší chůze do téměř neznatelného kopce přibližně stále severním směrem.[10]

Popis menhirů

Informační tabule popisující jednotlivé menhiry v kromlechu v návaznosti na jejich orientaci vzhledem ke světovým stranám (sever, jih)

Uprostřed kruhu menhirů, který není ani náhodný a ani zcela pravidelný,[1] stojí nejvyšší tzv. vizírová stéla.[1][2] Okolní kameny (mají i svá jména[4]) jsou osazeny tak, že vytvářejí dva protínající se pentagramy.[1][11] Jeden z menhirů označuje severní směr, protilehlý kámen pak jih[4] a tato dvojice tak určuje severo–jižní orientaci celého kromlechu.

Volarské menhiry byly situovány podle astronomických pravidel, podle postavení slunce o letním a zimním slunovratu a při keltském (gaelském) svátku Beltain,[1][2] který byl slaven zpravidla v předvečer 1. května a byl spojen s vyháněním dobytka na pastvu a zapalováním ohňů. Volarské menhiry mají opracované základny, na některých jsou dobře patrné i tzv. ronové rýhy.[1] Ronové rýhy[pozn. 4] jsou tvary vznikající dlouhodobým působením povrchově tekoucí dešťové vody[12] nebo vody při jarním tání sněhu[1] a jejich směr na Volarských menhirech dokazuje, že tyto „kameny“ stály (na původním stanovišti) ve vzpřímené (vztyčené) poloze.[1]

Volarské menhiry jsou ze světlé ruly s velkými „oky“ světlejších nerostů[5] (okatá rula) a pocházejí z materiálu, který se v širokém okolí Volar běžně nevyskytuje.[1] Na svá místa byly usazovány ručně, největší z menhirů má hmotnost téměř 500 kg.[1] Mají různý tvar i výšku, která se pohybuje od 50 cm až do asi do 130 cm.[4]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Pramen[4] uvádí odhadované stáří Volarských menhirů na 8 tisíc let.[4]
  2. ↑ Slovo „menhir“ značí „dlouhý kámen“[5] a vztyčené menhiry patří mezi nejstarší stavby na světě (jsou o několik tisíc let starší než pyramidy).[1] Menhiry většinou stávaly samostatně ale byly vztyčovány i ve skupinách a nebo v kruzích (rondely, kromlechy).[1][5]
  3. ↑ Spojení města Volar a šumavské pohraniční hory Třístoličník (1 333 m n.m.) – takto na mapě získaná přímka prochází místy, kde se nacházejí následující objekty: zřícenina hradu Hus, město Husinec (v okrese Prachatice) a jihočeské město Písek.[1]
  4. ↑ Odvozeny od slova „ron“, což je plošný nesoustředěný odtok vody.[12]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab Volarské menhiry [online]. web: Šumava cz [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g Volarské menhiry [online]. web: Kudy z nudy cz [cit. 2021-10-15]. GPS souřadnice: 48,915365; 13,887547. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e Volarské menhiry (Skalní útvar) [online]. web: Mapy cz [cit. 2021-10-15]. GPS souřadnice: 48°54'55.313"N, 13°53'15.169"E. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j PROCHÁZKA, Jakub. Volarské menhiry [online]. web: Svět outdooru cz, 2015-04-23 [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h ČERNÝ, Filip. U jihočeských Volar je v kruhu vztyčených 11 menhirů. Původně stály úplně jinde [online]. web: Regiony rozhlas cz (Český rozhlas), 2017-05-12 [cit. 2021-10-15]. Délka audia 3:41. Dostupné online. 
  6. ↑ FERDOŠ, Petr. VOLARSKÉ MENHIRY 2013 [online]. web: You Tube com, 2013-11-13 [cit. 2021-10-15]. Stopáž: 18 minut a 54 sekund. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Dvojice přímek s průsečíkem ve Volarech [online]. web: Mapy CZ [cit. 2021-10-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ Pohanské kameny [online]. web: Šumava Net cz [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ Volarské menhiry [online]. web: Volary vesele info [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Volarské menhiry (U Volar v podhůří Šumavy stojí na kopci U dvou líp skupina kamenů, kterým se říká Volarské menhiry.) [online]. web: Na výlet cz [cit. 2021-10-15]. GPS: 48.91537, 13.88755. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c Volarské menhiry [online]. web: Vltava řeka cz [cit. 2021-10-15]. Tisíc let staré kameny sálající keltskou energií.. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Exogenní tvary a pochody (podkapitola: Fluviální pochody a tvary – tvary způsobené povrchově tekoucí vodou) [online]. web: Gymnázium Hranice cz [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Volarské menhiry na Wikimedia Commons

Megalitické stavby

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Volarské_menhiry&oldid=20557813“