Diskuse:Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021: Porovnání verzí

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 2 lety od uživatele Kacir v tématu „Kdo bude premiérem
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Kdo bude premiérem: @-jkb-: Zbrnajsem věští z koule
Řádek 49: Řádek 49:
:: Předseda sněmovny Vondráček svolává její ustavující schůzi na 8. listopadu, se souhlasem prezidenta Zemana. Tím se to pohne a [[Petr Fiala]] bude v dohledné době zvolen novým premiérem. Andrej Babiš jak se zdá nebude tomu klást velké překážky. Už to, že Alena Schillerová se stala předsedkyní klubu ANO ve sněmovně, napovídá odchodu této strany do opozice. Přitom je její parlamentní síla poměrně značná, 72 mandátů z 200, to je 36 procent, o hodně víc, než dostali hlasů. To je jeden z faktorů příštího vnitropolitického vývoje. --[[Wikipedista:Zbrnajsem|Zbrnajsem]] ([[Diskuse s wikipedistou:Zbrnajsem|diskuse]]) 17. 10. 2021, 08:01 (CEST)
:: Předseda sněmovny Vondráček svolává její ustavující schůzi na 8. listopadu, se souhlasem prezidenta Zemana. Tím se to pohne a [[Petr Fiala]] bude v dohledné době zvolen novým premiérem. Andrej Babiš jak se zdá nebude tomu klást velké překážky. Už to, že Alena Schillerová se stala předsedkyní klubu ANO ve sněmovně, napovídá odchodu této strany do opozice. Přitom je její parlamentní síla poměrně značná, 72 mandátů z 200, to je 36 procent, o hodně víc, než dostali hlasů. To je jeden z faktorů příštího vnitropolitického vývoje. --[[Wikipedista:Zbrnajsem|Zbrnajsem]] ([[Diskuse s wikipedistou:Zbrnajsem|diskuse]]) 17. 10. 2021, 08:01 (CEST)
::: Díky za info, [[Wikipedista:-jkb-|-jkb-]] <small> [[Diskuse s wikipedistou:-jkb-|disk]]</small> 17. 10. 2021, 12:37 (CEST)
::: Díky za info, [[Wikipedista:-jkb-|-jkb-]] <small> [[Diskuse s wikipedistou:-jkb-|disk]]</small> 17. 10. 2021, 12:37 (CEST)
::::Kolega Zbrnajsem věští z [[WP:CRYSTAL|křišťálové koule]]. Jednak premiér není nikým volen, jak uvádí, ale jmenován prezidentem. A druhak se prezident po volbách nijak nevyjářil, koho pověří sestavením vlády. Prostě pověřit a následně jmenovat může kohokoli. Dokonce existuje zkušenost z roku 2013, kdy Němcová držela 101 podpisů poslanců deklarujících vyslovení důvěry její vládě, ale Zeman přesto jmenoval premiérem svého přítele Rusnoka, toho času běžného muže z lidu, jehož vláda důvěru očekávaně nezískala a několik měsíců vládla v demisi. Takže tvrdit, že Fiala bude v dohledné premiérem je dnes pouze vlastní výzkum, byť se tak stát může; ale ty informace v této chvíli neznáme. --[[Wikipedista:Kacir|Kacir]] 17. 10. 2021, 21:33 (CEST)

{{Re|-jkb-|Zbrnajsem}} [[Wikipedie:Diskusní stránka#K čemu se diskuse používá?]]. Zdraví --[[Wikipedista:Mario7|Mario7]] ([[Diskuse s wikipedistou:Mario7|diskuse]]) 17. 10. 2021, 21:06 (CEST)
{{Re|-jkb-|Zbrnajsem}} [[Wikipedie:Diskusní stránka#K čemu se diskuse používá?]]. Zdraví --[[Wikipedista:Mario7|Mario7]] ([[Diskuse s wikipedistou:Mario7|diskuse]]) 17. 10. 2021, 21:06 (CEST)
: Někdy také k informování, když se někdo na něco ptá, kolego Mario7. Mějte se hezky a&nbsp;dobrou noc. --[[Wikipedista:Zbrnajsem|Zbrnajsem]] ([[Diskuse s wikipedistou:Zbrnajsem|diskuse]]) 17. 10. 2021, 21:26 (CEST)
: Někdy také k informování, když se někdo na něco ptá, kolego Mario7. Mějte se hezky a&nbsp;dobrou noc. --[[Wikipedista:Zbrnajsem|Zbrnajsem]] ([[Diskuse s wikipedistou:Zbrnajsem|diskuse]]) 17. 10. 2021, 21:26 (CEST)

Verze z 17. 10. 2021, 21:34

Proč je v úvodu informace o preferencích

"Průzkumy z roku 2020 favorizovaly jako vítěze hnutí ANO 2011 vedené Andrejem Babišem,[3] největší procentuální nárůst podpory od voleb v roce 2017 pak zaznamenala Česká pirátská strana a hnutí Starostové a nezávislí. Během podzimu roku 2020 a počátku roku 2021 ztratilo část své podpory dominující hnutí ANO, které o pozici favorita voleb od té doby soupeří s koalicí Pirátů a STAN.[4]"
Celá tahle část tam jaksi nepatří. Mělo by to ale být v článku Průzkumy k těmto volbám. Nebo jak lépe a jinak? --JeremySil (diskuse) 23. 3. 2021, 00:02 (CET)Odpovědět

"Vítězství" v krajích a okresech.

Dávám opět ke zvážení, zda zde zahrnovat mapy zobrazující vítězství v krajích či okresech. Ano, podobnou mapu mají na stránkách zpravodajské servery, dokonce i ČSÚ (!). ALE vítězství v kraji (tím více v okresu) je zcela bezvýznamné a o ničem nevypovídající. Z takové mapy nevím, zda "vítěz kraje" vyhrál těsně či o parník, nevím, kolik mandátů "vítěz" v kraji získal, nevypovídá to ani o celostátním (ne)úspěchu strany. Je to pouze mapa s barvičkami bez jakékoli hodnotné informace. --MrGreg (diskuse) 10. 10. 2021, 18:52 (CEST)Odpovědět

Územní jednotka těchto voleb jsou kraje, takže v tom nevidím kdovíjak velký problém. Vylepšování uvedených údajů se meze nekladou. —Mykhal (diskuse) 10. 10. 2021, 19:23 (CEST)Odpovědět
Smysl voleb ale není vyhrát v krajích, nýbrž zvolit poslance. Když použiji Vaši logiku / odůvodnění, pak bychom měli do článku přidat mapu České republiky, která by byla vybarvena barvou koalice SPOLU. Volili jsme přeci poslance do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ne? Vypovídací hodnota takové mapy by byla totožná jako mapy krajů... --MrGreg (diskuse) 10. 10. 2021, 20:11 (CEST)Odpovědět
Pro zahrnutí mapy pro (volební) kraje. Běžně uvádíme krajské výsledky, takže považuji za vhodné zahrnout také z hlediska čtenáře přívětivé názorné zobrazení (mapku) krajských vítězů. Koneckonců, jedná se o jediný obrázek. Nemluvě o tom, že kraje vlastně tvoří celkový výsledek (ČR není jediným volebním obvodem) a že vítězství v krajích má jasné a prokázané socioekonomické souvislosti.
Tabulka okresních výsledků snad není nutná :), přičemž (malá) mapka by mě neurážela, pokud by ji někdo pokládal za nezbytnou. --Mario7 (diskuse) 10. 10. 2021, 21:00 (CEST)Odpovědět
Co konkrétní straně přinese, když bude "krajský vítěz"? --MrGreg (diskuse) 10. 10. 2021, 21:20 (CEST)Odpovědět
Straně nic, je to přidaná hodnota pro naše čtenáře. --Mario7 (diskuse) 10. 10. 2021, 21:54 (CEST)Odpovědět
Ta informace čtenáře klame. Vytváří zdání, že vítězství v kraji něco znamená. --MrGreg (diskuse) 10. 10. 2021, 22:02 (CEST)Odpovědět
No, tak především klamavá informace je něco jiného než zbytečná. To je samozřejmě legitimní názor, ale pravdivá informace nemůže čtenáře klamat. Je třeba argumentovat v klidu.
O souvislosti vítězných subjektů se socioekonomickým charakterem krajů jsem už psal. Fakt, že podobné mapy jsou běžně k mání na zpravodajských webech, jste zmínil sám, takže já jenom doplním, že výsledky v krajích publikuje i oficiální web ČSÚ. Obrázek je pak názorným shrnutím nejdůležitějších ze všech těchto dat (vítězové). --Mario7 (diskuse) 10. 10. 2021, 23:06 (CEST)Odpovědět
Pokud jde o ČSÚ, zmiňoval jsem, že mapu krajů publikují hned v úvodním příspěvku. Myslím, že argumentuji celkem klidně. Jde mi ale o to, aby se čtenáři dozvídali informace s nějakou přidanou hodnotou. I pravdivá informace může klamat a být zavádějící. Příklad: Na Vysočině vyhrálo SPOLU a získalo 4 mandáty, tedy je Vysočina vybarvena barvou SPOLU. Ale hnutí ANO, které skončilo druhé, také na Vysočině získalo 4 mandáty. Fakt, že koalice SPOLU na Vysočině vyhrála jí tedy nepřinesl ve srovnání s druhým na pásce v celkovém výsledku vůbec nic. Čtenář tedy z barvy kraje Vysočina získal pravdivou informaci, že SPOLU zvítězilo, ale zároveň mylný dojem, že vítězství něco znamená, když ve výsledku souboj SPOLU vs. ANO dopadlo na Vysočině remízou... Ještě doplním, že úplně stejně by kraj byl vybarven, i kdyby SPOLU získala na Vysočině všechny mandáty... Ta mapa prostě nenese žádnou informaci, která by měla pro volby a jejich výsledek význam. --MrGreg (diskuse) 10. 10. 2021, 23:22 (CEST)Odpovědět
Souhlasím, že krajská mapa mnoho neříká. Na okresech je už možná trochu víc vidět nějaké územní rozložení, krajů je ale tak málo, že je to až přílišné zjednodušení s nízkou hodnotou. Přišlo by mi to možná užitečnější, kdyby v tom byl zahrnutý aspoň druhý nejúspěšnější subjekt, třeba barevným puntíkem uprostřed kraje. Nebo kdyby z toho nějak bylo znát i delší pořadí, ale to už by bylo asi překombinované.
Každopádně, pokud má být v článku více map (za okresy i kraje - A proč ne za obce? To by bylo ještě zajímavější, ale asi moc piplačka.), je nezbytné jejich barevné sladění, aby jedna strana neměla v každém obrázku jinou barvu, to je pro čtenářstvo kontraproduktivní. Nějaký vzorník doporučených barev pro české parlamentní strany je už z minulosti nadefinovaný tady: Šablona:Seznam_politiků#Barva, stačí jen doplnit o nové subjekty. --Bazi (diskuse) 10. 10. 2021, 23:04 (CEST)Odpovědět
Když za obce, proč ne za volební okrsky? ... Problém není úroveň jednotky, kterou zvolíme, ale vůbec myšlenka zobrazovat vítěze, která nemá žádnou hodnotu. Vítěz totiž může vyhrát o vlásek mezi stovkou stejně silných konkurentů nebo být gigant mezi trpaslíky. Příklad: Máme mapu, kde ve všech okresech zvítězí strana A, kromě jednoho okresu, kde zvítězí strana B. Při pohledu na mapu tak bude zjevné, že vyhrála strana A, že? No, může být. Nebo taky může být, že strana A v těch všech okresech vyhrála jen o jeden hlas a vítězství v jediném okresu stačilo straně B k celkovému vítězství ve volbách. Z mapy jsem se tedy nedozvěděl nic... Jediná mapa, která má takto smysl je mapa krajů, která bude zobrazovat získané mandáty všech stran (třeba koláčovým grafem) v jednotlivých krajích. O ty totiž v těchto volbách jde, (i) o zisk mandátů (ii) v krajích. --MrGreg (diskuse) 10. 10. 2021, 23:36 (CEST)Odpovědět
Pro příklad řešení z anglické wiki. Neříkám, že ideální (hlavně kvůli barevnému řešení), ale smysluplnější než barvy krajů dle vítěze:
  • --MrGreg (diskuse) 11. 10. 2021, 00:07 (CEST)Odpovědět

    Ano, až na tu nešťastnou barevnost mi tahle mapa přijde skutečně o něco užitečnější. Zisk mandátů zároveň ukazuje aspoň zhruba onoho vítěze, zároveň i ty další na pásce, a dává smysl i územní rozložení těch mandátů. --Bazi (diskuse) 12. 10. 2021, 13:17 (CEST)Odpovědět
    Jelikož kraje jsou zároveň i kraji volebními, mapa v vítězi krajů tedy vypovídající rozhodně je. Mapa za okresy (či jakékoliv jiné uzemní jednotky) taktéž o něčem vypovídá (jak je strana kde silná), ale s výsledky už to tolik úzce nesouvisí, na jak prominentním místě tedy být nutně nemusí.
    Já mám ovšem problém s tabulkou získaných mandátů podle stran. Ta se trochu tváří důležitější, než ve skutečnosti je. Mandáty v jednotlivých volebních krajích získávají příslušné kandidátky, nikoliv přímo strany. Pokud tedy některému poslanci mandát zanikne, nastoupí náhradník z příslušné kandidátky, nikoliv strany.--Jklamo (diskuse) 11. 10. 2021, 00:13 (CEST)Odpovědět
    Ve volebních krajích nejde o to, kdo vyhraje, ale kdo získá kolik mandátů. Aneb kdo vyhrál na Vysočině? Ale to už bych se opakoval. Pokud jde o tabulku, založte diskusi pod samostatným nadpisem. --MrGreg (diskuse) 11. 10. 2021, 00:22 (CEST)Odpovědět

    (Slepé) mapy vítězů, případně druhých a třetích, do kvalitních článků voleb patří (při dostupnosti je také používám), především pak rozdělení mandátů podle volebních obvodů, jimiž je zde 14 samosprávných krajů (volebních krajů). Mandáty má smysl uvádět právě podle volebních stran, které kandidují ve volbách. Tedy uvádět i mandáty pro koalice, nikoli pro části koalic – jednotlivé strany (mandát „jde“ za subjektem, který se účastnil voleb, včetně koalic). --Kacir 11. 10. 2021, 01:24 (CEST)Odpovědět

    Také bych mapku ponechal, volební kraje mají vypovídající hodnotu. Mapa bývá běžně u voleb zobrazována, mapa s druhou stranou (stejně jako u minulých voleb) či okresy se může doplnit. Otázka je co s barvami, já bych používal ty co mají největší média (Seznam, Česká televize). Jirka.h23 (diskuse) 11. 10. 2021, 04:19 (CEST)Odpovědět

    Ty barvy na mapě s mandáty jsou opravdu hrozný, špatně odlišitelný. Držel bych se největších médií1,2,34 , tedy: Jirka.h23 (diskuse) 14. 10. 2021, 08:35 (CEST)Odpovědět
         tmavě modrá: SPOLU
         světle modrá/azurová: ANO
         černá/žlutá: PirSTAN
         do hněda/růžová: SPD

    Za sebe mám pocit, že se vítězství v krajích či okresech docela řeší (jakkoli to fakticky nic nemusí znamenat). Můžeme diskutovat, jestli je to informace hodnoty velké či malé, rozhodně však není jakkoli nevýznamná či matoucí, aby by musela být odstraněna. Ludwig V. von Ballonburg und Mohenzollern (diskuse) 11. 10. 2021, 20:05 (CEST)Odpovědět

    Barevné mapy krajů mají zpravodajské servery (i ČSÚ) proto, že jsou rozklikávací. Po kliknutí na kraj se zobrazí přehled výsledků v kraji (který je relevantní jako celek s ohledem na zisk mandátů). Jinými slovy, na zpravodajských serverech by byla rozklikávací mapa ČR tak jako tak, protože je to jednoduchý způsob jak zpřístupnit výsledky; barevnost mapy je jen estetika. Přidáváním těchto map na wiki (kde rozklikávací nejsou) přinášíme jen estetiku bez funkce. --MrGreg (diskuse) 11. 10. 2021, 20:21 (CEST)Odpovědět

    Zisk mandátů v jednotlivých krajích (mapa)

    V Pardubickém kraji na mapě v sekci Rozdělení mandátů (strany) jsou vyznačená dvě křesla pro Piráty, ve skutečnosti by měla být pro STAN. Bohužel neumím mapu upravit. --194.50.240.116 12. 10. 2021, 10:36 (CEST)Odpovědět

    Pravda, asi bude nejlepší kontaktovat autora. Ludwig V. von Ballonburg und Mohenzollern (diskuse) 13. 10. 2021, 21:15 (CEST)Odpovědět
    Už jsem mu napsal na jeho diskusní stránku, tak snad žádosti vyhoví. Ludwig V. von Ballonburg und Mohenzollern (diskuse) 13. 10. 2021, 21:29 (CEST)Odpovědět
    Ta mapa je koncipována nepřesně. U koalic totiž přisuzuje mandáty subjektům, které ve volbách samostatně nekandidovaly, tedy samotným stranám. Ono se to ukáže v okamžiku nástupu náhradníků do sněmovny. Pokud např. v Pardubickém kraji odstoupí poslanec SPOLU Pavel Svoboda za TOP 09, či Marek Výborný za KDU-ČSL, tak za ně nastoupí první náhradník Radim Jirout za ODS. V takovém případě nebudeme přemalovávat mapu na modro, mandát směrem k ODS, ale mapa má od počátku zobrazovat mandáty pouze kandidujících subjektů, v tomto případě koalice SPOLU. Stejně tak při nástupu Sommerové jako členky LES za Feriho to neznamená, že LES (najednou v roce 2021) získala mandát ve volbách 2017, když ani nekandidovala, ale mandát stále náleží kandidujícímu subjektu TOP 09, za nějž Sommerová usilovala o zvolení. --Kacir 13. 10. 2021, 22:00 (CEST)Odpovědět

    Kdo bude premiérem

    Je něco nového v této kauze, tj. kdo kdy někoho pověří sestavit vládu - viz čl. 66 ústavy. -jkb- disk 16. 10. 2021, 23:02 (CEST)Odpovědět

    Pointa? --Mario7 (diskuse) 17. 10. 2021, 00:11 (CEST)Odpovědět
    Předseda sněmovny Vondráček svolává její ustavující schůzi na 8. listopadu, se souhlasem prezidenta Zemana. Tím se to pohne a Petr Fiala bude v dohledné době zvolen novým premiérem. Andrej Babiš jak se zdá nebude tomu klást velké překážky. Už to, že Alena Schillerová se stala předsedkyní klubu ANO ve sněmovně, napovídá odchodu této strany do opozice. Přitom je její parlamentní síla poměrně značná, 72 mandátů z 200, to je 36 procent, o hodně víc, než dostali hlasů. To je jeden z faktorů příštího vnitropolitického vývoje. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 10. 2021, 08:01 (CEST)Odpovědět
    Díky za info, -jkb- disk 17. 10. 2021, 12:37 (CEST)Odpovědět
    Kolega Zbrnajsem věští z křišťálové koule. Jednak premiér není nikým volen, jak uvádí, ale jmenován prezidentem. A druhak se prezident po volbách nijak nevyjářil, koho pověří sestavením vlády. Prostě pověřit a následně jmenovat může kohokoli. Dokonce existuje zkušenost z roku 2013, kdy Němcová držela 101 podpisů poslanců deklarujících vyslovení důvěry její vládě, ale Zeman přesto jmenoval premiérem svého přítele Rusnoka, toho času běžného muže z lidu, jehož vláda důvěru očekávaně nezískala a několik měsíců vládla v demisi. Takže tvrdit, že Fiala bude v dohledné premiérem je dnes pouze vlastní výzkum, byť se tak stát může; ale ty informace v této chvíli neznáme. --Kacir 17. 10. 2021, 21:33 (CEST)Odpovědět

    @-jkb-, Zbrnajsem: Wikipedie:Diskusní stránka#K čemu se diskuse používá?. Zdraví --Mario7 (diskuse) 17. 10. 2021, 21:06 (CEST)Odpovědět

    Někdy také k informování, když se někdo na něco ptá, kolego Mario7. Mějte se hezky a dobrou noc. --Zbrnajsem (diskuse) 17. 10. 2021, 21:26 (CEST)Odpovědět