Johann Joachim Becher: Porovnání verzí
úprava, doplnění značka: editace z Vizuálního editoru |
nový článek, dokončení značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba |
|||
| obrázek = Jjbecher.jpg |
| obrázek = Jjbecher.jpg |
||
| datum narození = {{Datum narození|1635|5|6}} |
| datum narození = {{Datum narození|1635|5|6}} |
||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
Johann Joachim Becher byl [[polyhistor]] a zabýval se mnoha obory; díky některým aktivitám je někdy označován i jako dobrodruh. Známé jsou zejména jeho práce v oblasti alchymie (či chemie) a v oblasti ekonomie. |
Johann Joachim Becher byl [[polyhistor]] a zabýval se mnoha obory; díky některým aktivitám je někdy označován i jako dobrodruh. Známé jsou zejména jeho práce v oblasti alchymie (či chemie) a v oblasti ekonomie. Navrhl ale také univerzální jazyk, který obsahoval prvky podobné principům strojového překladu, nebo zavedení pěstování brambor v Německu. |
||
=== Alchymie a chemie === |
=== Alchymie a chemie === |
||
Řádek 32: | Řádek 32: | ||
| datum přístupu = 2021-09-24 |
| datum přístupu = 2021-09-24 |
||
}}</ref> V roce [[1667]] zformuloval poprvé tzv. [[Flogistonová teorie|flogistonovou teorii]], týkající se hoření látek, kterou později rozvinul a zpopularizoval [[Georg Stahl]]. Ta předpokládala, že všechny spalitelné materiály obsahují zvláštní element (flogiston), který se během spalování uvolňuje. |
}}</ref> V roce [[1667]] zformuloval poprvé tzv. [[Flogistonová teorie|flogistonovou teorii]], týkající se hoření látek, kterou později rozvinul a zpopularizoval [[Georg Stahl]]. Ta předpokládala, že všechny spalitelné materiály obsahují zvláštní element (flogiston), který se během spalování uvolňuje. |
||
Během svého působení ve Vídni navrhl Becher způsob výroby zlata. Přidáním stříbra a dalších přísad do naplaveného písku z vídeňské pánve se mu podařilo získat z tohoto písku zlato; později se ovšem prokázaly, že zlato již bylo jemně rozptýleno v písku a nevzniklo žádným alchymistickým procesem. |
|||
=== Ekonomie === |
=== Ekonomie === |
||
Díky některým projektům v oblasti ekonomie bývá Becher považován za jednoho ze zakladatelů rakouského kameralismu, který oproti [[Merkantilismus|merkantilismu]] |
Díky některým projektům v oblasti ekonomie bývá Becher považován za jednoho ze zakladatelů rakouského kameralismu, který oproti [[Merkantilismus|merkantilismu]] kladl důraz nejen na kladnou [[Obchodní bilance|obchodní bilanci]] a na významnou roli [[Stát|státu]], ale zdůrazňoval také úlohu populačního růstu. |
||
Již v roce 1666 inicioval Becher vytvoření obchodní komise (Kommerzkollegium) ve Vídni. |
Již v roce 1666 inicioval Becher vytvoření obchodní komise (Kommerzkollegium) ve Vídni. Se svým švagrem Philippem von Hörnigkem (1640–1714) od roku 1673 pracoval ve Vídni na obchodní statistice rakouských a českých zemí. |
||
Pozoruhodný byl jeho projekt "Werkhaus", který navrhl v roce 1666 a byl pak realizován v lokalitě Tabor (v dnešní vídeňské čtvrti [[Leopoldstadt]]). Měl to být vzorový podnik slučující různá výrobní a výuková zařízení, která navzájem spolupracovala; cílem bylo podpořit domácí produkci a zaměstnanost. Součástí Werkhausu byla např. manufaktura na zpracování vlny a hedvábí, dílna na výrobu majolikového nádobí nebo dílna na výrobu domácích spotřebičů, ale také velká chemická laboratoř a lékárna. Projekt byl ale po pouhých pěti letech zastaven, mj. ho vnímaly jako ohrožení svého postavení řemeslnické cechy. Werkhaus byl v roce [[1683]] při obležení Vídně za [[Velká turecká válka|Velké turecké války]] vyhořel už nebyl obnoven.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Hatschek |
|||
| jméno = Hans J. |
|||
| titul = Das Manufakturhaus Auf Dem Tabor in Wien |
|||
| vydání = 1 |
|||
| vydavatel = Duncker & Humblot |
|||
| místo = Lipsko |
|||
| rok vydání = 1886 |
|||
| počet stran = 123 |
|||
}}</ref> |
|||
V roce 1668 se Becher zasloužil o výstavbu manufaktury na zpracování vlny v [[Linec|Linci]] (ta v tomto oboru úspěšně působila ještě v první polovině 19. století, kdy bylo kvůli konkurenci českých textilek zpracování vlny nahrazeno zpracováním tabáku).<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Archiweb - Tabáková továrna v Linci |
| titul = Archiweb - Tabáková továrna v Linci |
||
| periodikum = www.archiweb.cz |
| periodikum = www.archiweb.cz |
||
Řádek 43: | Řádek 58: | ||
| datum přístupu = 2021-09-25 |
| datum přístupu = 2021-09-25 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
== Některé publikované práce == |
|||
* ''Character, pro notitia Linguarum Universali. Inventum steganographicum hactenus inauditum quo quilibet suam legendo vernaculam diversas imò omnes linguas, unius etiam diei informatione, explicare ac intelligere potest''. Ammonius, Frankfurt 1661 |
|||
* ''Institutiones chymicae seu Manuductio ad philosophiam hermeticam''. Mohuč 1662 |
|||
* ''Parnassus Medicinalis illustratus. Oder: Ein neues / und dergestalt / vormahln noch nie gesehenes Thier-Kräuter- und Berg-Buch Sampt der Salernischen Schul. Alles in Hoch-Teutscher Sprach / sowol in Ligata als Prosa, lustig und außführlich in Vier Theilen beschrieben und mit Zwölffhundert Figuren gezieret''. Görlins, Ulm 1663 |
|||
* ''Politischer Discurs: Von den eigentlichen Ursachen deß Auf- und Ablebens der Städt, Länder und Republicken.'' 1668 |
|||
* ''Actorum Laboratorii Chymici Monacensis, seu Physicae subterraneae''. 2 díly, Frankfurt 1669 |
|||
* ''Epistolae chymicae''. Amsterdam 1673 |
|||
* ''Oedipus chymicus, oder Chymischer Rätseldeuter, worinnen Derer verdunckelten Chymischen Wortsätze Urhebungen und Geheimnissen offenbahret und aufgelöset werden. Allen der Artzney und Chymiae-Kunst Beflissenen gar nützlich und nothwendig zu lesen. Auf Begehren, und mit sonderbarem Fleiß aus dem Lateinischen ins Teutsch übersetzet''. Frankfurt 1680. |
|||
* ''Chymischer Glückshafen oder Große Chymische Konkordanz''. Frankfurt 1682. |
|||
* ''Närrische Weißheit Und Weise Narrheit: Oder Ein Hundert so Politische alß Physicalische Mechanische und Mercantilische Concepten und Propositionen''. Frankfurt, 1682. |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Řádek 49: | Řádek 76: | ||
{{Překlad|de|Johann Joachim Becher|215350749|en|Johann Joachim Becher|1033208215}} |
{{Překlad|de|Johann Joachim Becher|215350749|en|Johann Joachim Becher|1033208215}} |
||
<references /> |
<references /> |
||
=== Literatura === |
|||
* {{Citace sborníku |
|||
| příjmení = Hassinger |
|||
| jméno = Herbert |
|||
| titul = Becher, Johann Joachim |
|||
| url = https://daten.digitale-sammlungen.de/0001/bsb00016233/images/index.html?seite=707 |
|||
| sborník = Neue Deutsche Biographie |
|||
| vydavatel = Duncker & Humblot |
|||
| místo = Berlín |
|||
| rok = 1953 |
|||
| svazek = 1 |
|||
| strany = 689 f |
|||
| isbn = 3428001826 |
|||
| jazyk = de |
|||
}} |
|||
* {{Citace sborníku |
|||
| příjmení = Dünnhaupt |
|||
| jméno = Gerhard |
|||
| titul = Johann Joachim Becher (1635–1682) |
|||
| sborník = Personalbibliographien zu den Drucken des Barock |
|||
| vydavatel = Hiersemann |
|||
| místo = Stuttgart |
|||
| rok = 1990 |
|||
| svazek = 2 |
|||
| strany = 428–457 |
|||
| isbn = 3777290130 |
|||
| jazyk = de |
|||
}} |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
Verze z 26. 9. 2021, 17:05
Johann Joachim Becher | |
---|---|
Narození | 6. května 1635 Špýr |
Úmrtí | říjen 1682 Londýn |
Alma mater | Univerzita Johannese Gutenberga |
Povolání | chemik, ekonom, vysokoškolský učitel a lékař |
Zaměstnavatel | Univerzita Johannese Gutenberga |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Joachim Becher (6. května 1635 Špýr – říjen 1682 Londýn) byl německý učenec, lékař, alchymista a chemik, ale také ekonom, který je známý zejména díky flogistonové teorii spalování a také jako jeden ze zakladatelů ekonomického směru označovaného jako kameralismus.
Život
Becher se narodil v době třicetileté války. Jeho otec Joachim Becher († 1643) byl ve Špýru protestantským pastorem, matkou byla Anna Margaretha Gaussová. V mládí musel Becher po smrti otce podporovat matku a bratry, ale přesto už od roku 1650 cestoval po Evropě, navštívil Stockholm, Amsterdam a snad i Itálii. Už v roce 1654, ve věku devatenácti let, zahájil svou pozoruhodnou kariéru anonymním vydáním knihy Discurs von der Großmächtigen Philosophischen Universal-Artzney / von den Philosophis genannt Lapis Philosophorum Trismegistus (Diskurz o všemohoucí filozofické a univerzální medicíně od filozofa jménem Lapis Philosophorum Trismegistus).
V roce 1657 se Becher usadil v Mohuči, kde se stal ve věku pouhých 25 let – a jako samouk – v roce 1660 osobním lékařem kurfiřta a arcibiskupa Jana Filipa ze Schönbornu (1605–1673). Ve stejném roce byl zapsán na lékařskou fakultu univerzity v Mohuči a následující rok byl přijat k doktorské zkoušce. Konvertoval k římskokatolické církvi a v roce 1662 se oženil s Marií Veronikou, dcerou vlivného mohučského právníka a lékaře Ludwiga von Hörnigka (1600–1667); i díky němu byl na lékařské fakultě v roce 1663 jmenován profesorem. Zároveň radil Janu Schönbornovi i v ekonomických otázkách, navrhl pro něj policejní předpisy a vypracoval plány plavebních komor, které měly umožnit stavbu kanálu Rýn-Dunaj.
V roce 1664 byl krátce ve službách kurfiřta Karla I. Ludvíka Falckého v Mannheimu. V letech 1664 až 1670 byl lékařem na dvoře bavorského kurfiřta Ferdinanda Marii a od roku 1668 působil také jako bavorský zástupce na císařském dvoře ve Vídni. V té době vzniklo jeho hlavní ekonomické dílo Politischer Discurs.
V roce 1669 ho hrabě Friedrich Kazimír z Hanau (1623–1685) pověřil založením kolonie v Jižní Americe, v oblasti dnešní Guyany. Tento projekt ovšem přesahoval finanční možnosti hanavské župy a skončil značnými dluhy.
Johann Becher v roce 1670 přešel do služeb císaře Leopolda I. Měl silný vliv na jeho hospodářskou, obchodní a zaměstnaneckou politiku, císař jej jmenoval dvorním rádcem a členem obchodní rady. Becher navrhl založení rakousko-indické obchodní společnosti. Od roku 1676 pracoval ve Würzburgu, v letech 1677–1679 v Haarlemu a poté v Anglii jednal s těžebními společnostmi, protože chtěl v Holandsku těžit zlato z mořského písku. Na žádost Ruprechta Falckého, vévody z Cumberlandu, navštívil doly ve Skotsku a později odcestoval do Cornwallu, kde rok žil.
V roce 1681 mu byl v Anglii udělen patent na výrobu uhelného dehtu používaného k ochraně lodí. Zemřel v Londýně v říjnu 1682 a byl tam také pohřben v kostele Sv. Martina v polích (St. Martin in the Fields).
Dílo
Johann Joachim Becher byl polyhistor a zabýval se mnoha obory; díky některým aktivitám je někdy označován i jako dobrodruh. Známé jsou zejména jeho práce v oblasti alchymie (či chemie) a v oblasti ekonomie. Navrhl ale také univerzální jazyk, který obsahoval prvky podobné principům strojového překladu, nebo zavedení pěstování brambor v Německu.
Alchymie a chemie
V této oblasti byly Becherovy práce na pomezí alchymie a chemie. Sice publikoval naprosto racionální a pravdivé úvahy o mineralogii (Physica Subterranea), ale současně si byl jistý, že by se díky správným materiálům dokázal zneviditelnit.[1] Podle Bechera byly základními principy vzduch, voda a země. Zemi tvořily tři "zeminy": "terra fluida", dávající látkám prchavost, "terra pinguis", která dodává látkám hořlavost, a "terra lapidea", která dává látkám tavitelnost.[2] V roce 1667 zformuloval poprvé tzv. flogistonovou teorii, týkající se hoření látek, kterou později rozvinul a zpopularizoval Georg Stahl. Ta předpokládala, že všechny spalitelné materiály obsahují zvláštní element (flogiston), který se během spalování uvolňuje.
Během svého působení ve Vídni navrhl Becher způsob výroby zlata. Přidáním stříbra a dalších přísad do naplaveného písku z vídeňské pánve se mu podařilo získat z tohoto písku zlato; později se ovšem prokázaly, že zlato již bylo jemně rozptýleno v písku a nevzniklo žádným alchymistickým procesem.
Ekonomie
Díky některým projektům v oblasti ekonomie bývá Becher považován za jednoho ze zakladatelů rakouského kameralismu, který oproti merkantilismu kladl důraz nejen na kladnou obchodní bilanci a na významnou roli státu, ale zdůrazňoval také úlohu populačního růstu.
Již v roce 1666 inicioval Becher vytvoření obchodní komise (Kommerzkollegium) ve Vídni. Se svým švagrem Philippem von Hörnigkem (1640–1714) od roku 1673 pracoval ve Vídni na obchodní statistice rakouských a českých zemí.
Pozoruhodný byl jeho projekt "Werkhaus", který navrhl v roce 1666 a byl pak realizován v lokalitě Tabor (v dnešní vídeňské čtvrti Leopoldstadt). Měl to být vzorový podnik slučující různá výrobní a výuková zařízení, která navzájem spolupracovala; cílem bylo podpořit domácí produkci a zaměstnanost. Součástí Werkhausu byla např. manufaktura na zpracování vlny a hedvábí, dílna na výrobu majolikového nádobí nebo dílna na výrobu domácích spotřebičů, ale také velká chemická laboratoř a lékárna. Projekt byl ale po pouhých pěti letech zastaven, mj. ho vnímaly jako ohrožení svého postavení řemeslnické cechy. Werkhaus byl v roce 1683 při obležení Vídně za Velké turecké války vyhořel už nebyl obnoven.[3]
V roce 1668 se Becher zasloužil o výstavbu manufaktury na zpracování vlny v Linci (ta v tomto oboru úspěšně působila ještě v první polovině 19. století, kdy bylo kvůli konkurenci českých textilek zpracování vlny nahrazeno zpracováním tabáku).[4]
Některé publikované práce
- Character, pro notitia Linguarum Universali. Inventum steganographicum hactenus inauditum quo quilibet suam legendo vernaculam diversas imò omnes linguas, unius etiam diei informatione, explicare ac intelligere potest. Ammonius, Frankfurt 1661
- Institutiones chymicae seu Manuductio ad philosophiam hermeticam. Mohuč 1662
- Parnassus Medicinalis illustratus. Oder: Ein neues / und dergestalt / vormahln noch nie gesehenes Thier-Kräuter- und Berg-Buch Sampt der Salernischen Schul. Alles in Hoch-Teutscher Sprach / sowol in Ligata als Prosa, lustig und außführlich in Vier Theilen beschrieben und mit Zwölffhundert Figuren gezieret. Görlins, Ulm 1663
- Politischer Discurs: Von den eigentlichen Ursachen deß Auf- und Ablebens der Städt, Länder und Republicken. 1668
- Actorum Laboratorii Chymici Monacensis, seu Physicae subterraneae. 2 díly, Frankfurt 1669
- Epistolae chymicae. Amsterdam 1673
- Oedipus chymicus, oder Chymischer Rätseldeuter, worinnen Derer verdunckelten Chymischen Wortsätze Urhebungen und Geheimnissen offenbahret und aufgelöset werden. Allen der Artzney und Chymiae-Kunst Beflissenen gar nützlich und nothwendig zu lesen. Auf Begehren, und mit sonderbarem Fleiß aus dem Lateinischen ins Teutsch übersetzet. Frankfurt 1680.
- Chymischer Glückshafen oder Große Chymische Konkordanz. Frankfurt 1682.
- Närrische Weißheit Und Weise Narrheit: Oder Ein Hundert so Politische alß Physicalische Mechanische und Mercantilische Concepten und Propositionen. Frankfurt, 1682.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Johann Joachim Becher na německé Wikipedii a Johann Joachim Becher na anglické Wikipedii.
- ↑ BRYSON, Bill. A Short History of Nearly Everything, London: Black Swan, 2003. ISBN 0-552-99704-8; s. 130 (anglicky).
- ↑ Historie chemie - studijní materiál. www.ped.muni.cz [online]. [cit. 2021-09-24]. Dostupné online.
- ↑ HATSCHEK, Hans J. Das Manufakturhaus Auf Dem Tabor in Wien. 1. vyd. Lipsko: Duncker & Humblot, 1886. 123 s.
- ↑ Archiweb - Tabáková továrna v Linci. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2021-09-25]. Dostupné online.
Literatura
- HASSINGER, Herbert. Becher, Johann Joachim. In: Neue Deutsche Biographie. Berlín: Duncker & Humblot, 1953. Dostupné online. ISBN 3428001826. Svazek 1. S. 689 f. (německy)
- DÜNNHAUPT, Gerhard. Johann Joachim Becher (1635–1682). In: Personalbibliographien zu den Drucken des Barock. Stuttgart: Hiersemann, 1990. ISBN 3777290130. Svazek 2. S. 428–457. (německy)