Vltava: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8
obrázky
Řádek 55: Řádek 55:
U [[Nová Pec|Nové Pece]] se Vltava rozlévá do širokého a dlouhého [[Vodní nádrž Lipno|přehradního jezera]], které vzniklo přehrazením jejího toku u obce [[Lipno nad Vltavou]]. Za Lipnem protéká řeka romantickým skalnatým údolím pod [[Čertova stěna-Luč|Čertovou stěnou]] (tento její úsek se nazývá Čertovy proudy) a směřuje k vyrovnávací nádrži Lipno II, těsně před [[Vyšší Brod|Vyšším Brodem]]. V úseku mezi přehradní hrází Lipno a Vyšším Brodem je koryto řeky téměř bez vody (přehrada je povinna udržovat minimální průtok 2 krychlové metry vody za sekundu), protože většina vod z Lipenského jezera je odváděna kanálem od podzemní elektrárny do vyrovnávací nádrže Lipno II. Pouze výjimečně se průtok zvyšuje – buďto za přebytku vody v nádrži, nebo u příležitosti vodáckých závodů, neboť úsek Čertových proudů je považován za jednu z nejtěžších vodáckých a slalomových tras na světě. Takové akce ovšem vyžadují průtok 20–30 m<sup>3</sup> vody za sekundu.
U [[Nová Pec|Nové Pece]] se Vltava rozlévá do širokého a dlouhého [[Vodní nádrž Lipno|přehradního jezera]], které vzniklo přehrazením jejího toku u obce [[Lipno nad Vltavou]]. Za Lipnem protéká řeka romantickým skalnatým údolím pod [[Čertova stěna-Luč|Čertovou stěnou]] (tento její úsek se nazývá Čertovy proudy) a směřuje k vyrovnávací nádrži Lipno II, těsně před [[Vyšší Brod|Vyšším Brodem]]. V úseku mezi přehradní hrází Lipno a Vyšším Brodem je koryto řeky téměř bez vody (přehrada je povinna udržovat minimální průtok 2 krychlové metry vody za sekundu), protože většina vod z Lipenského jezera je odváděna kanálem od podzemní elektrárny do vyrovnávací nádrže Lipno II. Pouze výjimečně se průtok zvyšuje – buďto za přebytku vody v nádrži, nebo u příležitosti vodáckých závodů, neboť úsek Čertových proudů je považován za jednu z nejtěžších vodáckých a slalomových tras na světě. Takové akce ovšem vyžadují průtok 20–30 m<sup>3</sup> vody za sekundu.


[[Soubor:Moldau-Vltava.jpg|náhled|Vltava z českokrumlovského hradu]]
[[Soubor:Cesky Krumlov 52.JPG|náhled|Vltava v Českém Krumlově]]
[[Soubor:Slapy prehrada 7179.JPG|náhled|Hráz [[Vodní nádrž Slapy|Slapské přehrady]]]]
[[Soubor:Orlík 1.jpg|náhled|Hráz [[Vodní nádrž Orlík|Orlické přehrady]]]]
[[Soubor:Stechovice reservoir Vltava 7328.JPG|náhled|Jeden z hluboce zaříznutých [[meandr]]ů, typických pro střední tok Vltavy, zde zatopený [[Vodní nádrž Štěchovice|vodní nádrží Štěchovice]]]]
[[Soubor:Stechovice reservoir Vltava 7328.JPG|náhled|Jeden z hluboce zaříznutých [[meandr]]ů, typických pro střední tok Vltavy, zde zatopený [[Vodní nádrž Štěchovice|vodní nádrží Štěchovice]]]]
[[Soubor:Pohled z Bránického mostu podle Vltavy.jpg|náhled|Vltava před centrem Prahy, pohled po proudu z&nbsp;[[Branický most|Branického mostu]], levý břeh lemují [[Barrandovské skály]]]]
[[Soubor:Pohled z Bránického mostu podle Vltavy.jpg|náhled|Vltava před centrem Prahy, pohled po proudu z&nbsp;[[Branický most|Branického mostu]], levý břeh lemují [[Barrandovské skály]]]]
[[Soubor:Vltava a Karlův most v zimě.JPG|náhled|Řeka Vltava a Karlův most v Praze v zimě, 2016]]
[[Soubor:Vltava in Prague at sunset.jpg|náhled|Řeka Vltava a Karlův most v Praze]]
[[Soubor:Vltava, čtvrť Sedlec a PR Podhoří.jpg|náhled|Vltava z Bohnické vyhlídky.]]
[[Soubor:Vltava, čtvrť Sedlec a PR Podhoří.jpg|náhled|Vltava z Bohnické vyhlídky.]]
[[Soubor:MOLDAU3.jpg|náhled|Pohled z [[Mělník]]a na soutok Labe a Vltavy, na rovinatém území sevřeném oběma řekami [[lužní les]] [[Úpor–Černínovsko]]]]
[[Soubor:Soutok Labe s Vltavou.jpg|náhled|Pohled z [[Mělník]]a na soutok Labe a Vltavy, na rovinatém území sevřeném oběma řekami [[lužní les]] [[Úpor–Černínovsko]]]]
{{Viz též|Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou}}
{{Viz též|Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou}}
Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevřenější krajinou a stáčí svůj tok k severu. Četnými zákruty protéká turisticky atraktivní oblastí s řadou kulturně historických památek, které jsou obvykle v těsné blízkosti řeky. Její tok směřuje k [[hrad]]u [[Rožmberk (hrad)|Rožmberk]], protéká městečkem [[Větřní]] a skalnatým údolím vstupuje do [[Český Krumlov|Českého Krumlova]].
Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevřenější krajinou a stáčí svůj tok k severu. Četnými zákruty protéká turisticky atraktivní oblastí s řadou kulturně historických památek, které jsou obvykle v těsné blízkosti řeky. Její tok směřuje k [[hrad]]u [[Rožmberk (hrad)|Rožmberk]], protéká městečkem [[Větřní]] a skalnatým údolím vstupuje do [[Český Krumlov|Českého Krumlova]].
Řádek 206: Řádek 206:


== Využití ==
== Využití ==
[[Soubor:Lipno nad Vltavou (47612326281).jpg|náhled|[[Vodní nádrž Lipno]]]]

=== Závod Horní Vltava ===
=== Závod Horní Vltava ===
Řádek 219: Řádek 219:
=== Závod Dolní Vltava ===
=== Závod Dolní Vltava ===
[[Soubor:Vltavská vodní cesta.jpg|náhled|Schema vltavské vodní cesty]]
[[Soubor:Vltavská vodní cesta.jpg|náhled|Schema vltavské vodní cesty]]
[[Soubor:Povltavská stezka (04).jpg|náhled|[[Naučná stezka Svatojánské proudy]] nad vodní nádrží Štěchovice]]
* řkm 159,90 – [[Žďákovský most]]
* řkm 159,90 – [[Žďákovský most]]
* řkm 144,70 – '''[[Vodní nádrž Orlík|Přehrada Orlík]]''' (1954–1966), plavební zařízení pro velká plavidla (šikmé kolejové zdvihadlo doplněné v horní části plavební komorou) nedokončeno, pouze šikmé kolejové zdvihadlo pro sportovní plavidla do 3,5 t; plocha nádrže 27,3&nbsp;km<sup>2</sup>, hladina max. 354 m n. m., min. 347,6 m n. m.
* řkm 144,70 – '''[[Vodní nádrž Orlík|Přehrada Orlík]]''' (1954–1966), plavební zařízení pro velká plavidla (šikmé kolejové zdvihadlo doplněné v horní části plavební komorou) nedokončeno, pouze šikmé kolejové zdvihadlo pro sportovní plavidla do 3,5 t; plocha nádrže 27,3&nbsp;km<sup>2</sup>, hladina max. 354 m n. m., min. 347,6 m n. m.
Řádek 236: Řádek 237:
=== Vodáctví ===
=== Vodáctví ===
{{Viz též|Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou}}
{{Viz též|Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou}}
[[Soubor:Rožmberk nad Vltavou Vltava fromCastle 80093.JPG|náhled|Vodáci v meandru Vltavy u [[Rožmberk nad Vltavou|Rožmberku nad Vltavou]]]]
[[Vodní turistika|Vodácky]] nejvyužívanější je Vltava v úseku z [[Vyšší Brod|Vyššího Brodu]] do [[Boršov nad Vltavou|Boršova nad Vltavou]]. V souvislosti s velkým množstvím kempů, restaurací a dalších různých služeb spojených s vodáctvím se často o Vltavě mluví jako o nejkomerčnější řece světa. Roční návštěvnost Vltavy se v roce 2020 pohybovala kolem 130 tisíc lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
[[Vodní turistika|Vodácky]] nejvyužívanější je Vltava v úseku z [[Vyšší Brod|Vyššího Brodu]] do [[Boršov nad Vltavou|Boršova nad Vltavou]]. V souvislosti s velkým množstvím kempů, restaurací a dalších různých služeb spojených s vodáctvím se často o Vltavě mluví jako o nejkomerčnější řece světa. Roční návštěvnost Vltavy se v roce 2020 pohybovala kolem 130 tisíc lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nejkomerčnější řeka světa. Vltavou za sezonu proteče miliarda
| titul = Nejkomerčnější řeka světa. Vltavou za sezonu proteče miliarda

Verze z 4. 9. 2021, 22:57

Další významy jsou uvedeny na stránce Vltava (rozcestník).
Vltava
Základní informace
Délka toku430,2[1][pozn. 1] km
Plocha povodí28 090,0[1] km²
Průměrný průtokVraňany 151,0 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-06-01-001
Pramen
soutok Teplé a Studené Vltavy
48°51′31″ s. š., 13°53′36″ v. d.
715,21[pozn. 2] m n. m.
Ústí
do Labe u Mělníka
50°20′49″ s. š., 14°28′30″ v. d.
156,18 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský kraj - České Budějovice, Středočeský kraj, Praha)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
povodí Vltavy (Česko 96,29%, Rakousko 3,28%, Německo 0,43%)
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vltava (německy Moldau) je s délkou 430,2 km[1] nejdelší řekou na území Česka. Pramení na Šumavě, u obce Černý Kříž, soutokem Teplé Vltavy a Studené Vltavy. Protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní část Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující téměř celé Čechy. Povodí řeky je 28 090 km²[1] (z toho 27 047,59 km² v Česku). Své jméno „Vltava“ řeka dostala od starých Germánů, kteří ji nazývali Wilt-ahwa – divoká voda[2], přičemž Germáni jméno pro Vltavu převzali nejspíše od Keltů.[3]

Etymologie

Název řeky pochází ze starogermánského slovního spojení „Wilth“-„ahwa“, „divoká, dravá voda“. Ve Fuldských análech z roku 872 je tento název doložen jako „Fuldaha“ (srov. s řekou Fulda), v roce 1113 jako „Wultha“. V Kosmově kronice se roku 1125 poprvé objevuje v počeštěné podobě jako „Wlitaua“.[4]

Průběh toku

Meandry Teplé Vltavy jihozápadně od Volar

Řeka Teplá Vltava, která je považována za jeden ze dvou hlavních zdrojů Vltavy, pramení na východním svahu Černé hory (1 316 m n. m.) na Šumavě ve výšce 1 172 m n. m. jako Černý potok. Jeho pramen je znám jako chráněné území Pramen Vltavy. Prvních 5 km teče severním směrem, od soutoku s Kvildským potokem v Kvildě obrací nadlouho svůj tok k jihovýchodu. Od ústí Vydřího potoka v obci Borová Lada (890 m n. m.) nese říčka název Teplá Vltava, záhy přibírá Vltavský potok, známý též jako Malá Vltava. Ten pramení v Pláňském polesí ve výšce 1 158 m n. m. Protéká Horní Vltavicí a poté v Lenoře (756 m n. m.) získává vody Řasnice, zvané také Travnatá Vltava. Za Lenorou má řeka jen nepatrný spád a vytváří v ploché krajině rozsáhlé mokřady s mnoha meandry, souhrnně zvané Vltavský luh. Zde uprostřed 1. zóny NP Šumava Mrtvý luh se v nadmořské výšce 731 m u osady Chlum stékají Teplá a Studená Vltava. Ta pramení na druhé straně hranic v Bavorsku západně od obce Haidmühle pod německým názvem Altwasser nebo Kalte Moldau. Od soutoku obou hlavních pramenných toků Teplé a Studené Vltavy pak řeka po zbytek své cesty má jméno Vltava.

Vltava před nádrží Lipno

U Nové Pece se Vltava rozlévá do širokého a dlouhého přehradního jezera, které vzniklo přehrazením jejího toku u obce Lipno nad Vltavou. Za Lipnem protéká řeka romantickým skalnatým údolím pod Čertovou stěnou (tento její úsek se nazývá Čertovy proudy) a směřuje k vyrovnávací nádrži Lipno II, těsně před Vyšším Brodem. V úseku mezi přehradní hrází Lipno a Vyšším Brodem je koryto řeky téměř bez vody (přehrada je povinna udržovat minimální průtok 2 krychlové metry vody za sekundu), protože většina vod z Lipenského jezera je odváděna kanálem od podzemní elektrárny do vyrovnávací nádrže Lipno II. Pouze výjimečně se průtok zvyšuje – buďto za přebytku vody v nádrži, nebo u příležitosti vodáckých závodů, neboť úsek Čertových proudů je považován za jednu z nejtěžších vodáckých a slalomových tras na světě. Takové akce ovšem vyžadují průtok 20–30 m3 vody za sekundu.

Vltava v Českém Krumlově
Hráz Orlické přehrady
Jeden z hluboce zaříznutých meandrů, typických pro střední tok Vltavy, zde zatopený vodní nádrží Štěchovice
Vltava před centrem Prahy, pohled po proudu z Branického mostu, levý břeh lemují Barrandovské skály
Řeka Vltava a Karlův most v Praze
Vltava z Bohnické vyhlídky.
Pohled z Mělníka na soutok Labe a Vltavy, na rovinatém území sevřeném oběma řekami lužní les Úpor–Černínovsko
Související informace naleznete také v článku Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou.

Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevřenější krajinou a stáčí svůj tok k severu. Četnými zákruty protéká turisticky atraktivní oblastí s řadou kulturně historických památek, které jsou obvykle v těsné blízkosti řeky. Její tok směřuje k hradu Rožmberk, protéká městečkem Větřní a skalnatým údolím vstupuje do Českého Krumlova.

Tok Vltavy směřuje odtud dále na sever, protéká kolem kláštera Zlatá Koruna, míjí bývalé keltské oppidum Třísov a obtéká skalnatý ostroh se zříceninou hradu Dívčí kámen. Pak již pokračuje rovinatou Českobudějovickou pánví k Českým Budějovicím (řkm 239,6). Zde přibírá vody řeky Malše. Za městem pokračuje tok Vltavy kolem obce Hluboká nad Vltavou a směřuje k Hněvkovické přehradě. Ta zajišťuje vodu pro Jadernou elektrárnu Temelín. Odtud až za Prahu vytváří řeka hluboké a úzké údolí, které se rozšiřuje jen na několika místech. Protéká Týnem nad Vltavou a za ním přibírá vody řeky Lužnice.

Až k Týnu nad Vltavou však již zasahuje hladina dalšího stupně Vltavské kaskády, Orlické přehrady, pojmenované podle známého zámku Orlík. Jezero pohltilo i soutok Vltavy s Otavou u hradu Zvíkova. Pod hrází Orlické přehrady pokračuje tok Vltavy dále k severu. V úseku před Prahou zadržují vody Vltavy ještě další čtyři přehrady Vltavské kaskády – Kamýcká, Slapská, Štěchovická a Vranská.

U Davle leží v řece Ostrov sv. Kiliána, na němž do roku 1419 stával Ostrovský klášter. V těchto místech se zprava vlévá řeka Sázava, o něco dále na okraji Prahy za Zbraslaví se zleva připojuje řeka Berounka. Po průtoku hlavním městem se Vltava teprve v Kralupech nad Vltavou vymaňuje z úzkého údolí do roviny a u Mělníka ve výšce 156 m n. m. se vlévá do Labe. Ačkoliv je Vltava k místu soutoku delší a vodnější, nese tok dále oproti zvyklostem jméno Labe. To protéká Německem a ústí do Severního moře.

Před několika milióny let odtékala horní část Vltavy do Dunaje.[5]

Větší přítoky

(levý / pravý, říční kilometr od pramene k ústí)

Plocha povodí podle zemí

# Část povodí Povodí celkem
km²		 Povodí v ČR
km²		 Povodí v SRN
km²		 Povodí v Rakousku
km²
1. Vltava nad soutokem s Lužnicí &0000000000003591.6400003 591,64 &0000000000003305.8600003 305,86 &0000000000000074.55000074,55 &0000000000000211.230000211,23
2. Lužnice &0000000000004234.6100004 234,61 &0000000000003525.6600003 525,66 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &0000000000000708.950000708,95
3. Vltava mezi Lužnicí a Otavou &0000000000000326.820000326,82 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
4. Otava &0000000000003840.2100003 840,21 &0000000000003528.9900003 528,99 &0000000000000011.22000011,22 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
5. Vltava mezi Otavou a Sázávou &0000000000000813.760000813,76 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
6. Sázava &0000000000004350.9000004 350,90 &0000000000004350.9000004 350,90 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
7. Vltava mezi Sázávou a Berounkou &0000000000000171.590000171,59 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
8. Berounka &0000000000008855.4300008 855,43 &0000000000008819.4700008 819,47 &0000000000000035.96000035,96 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00
9. dolní Vltava &0000000000001440.2600001 440,26 &0000000000001440.2600001 440,26 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00 &-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1.0000000,00

Vodní režim

Vybrané hlásné profily:

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Lenora 396,20 175,80 km² 3,1 m³/s 113 m³/s
Chlum (Volary) 377,70 347,01 km² 5,9 m³/s 217 m³/s
Vyšší Brod 319,00 997,38 km² 13,4 m³/s 374 m³/s
Český Krumlov 284,50 1339,22 km² 16,8 m³/s 489 m³/s
České Budějovice 238,80 2849,82 km² 27,6 m³/s 908 m³/s
VD Orlík (Solenice) 144,65 12106,00 km² 83,4 m³/s 2180 m³/s
VD Vrané 71,40 17784,60 km² 110,0 m³/s 2670 m³/s
Praha-Velká Chuchle 60,08 26730,71 km² 148,0 m³/s 4020 m³/s
Vraňany 11,30 28057,41 km² 151,0 m³/s 4090 m³/s

Využití

Vodní nádrž Lipno

Závod Horní Vltava

  • řkm 329,54 – Přehrada Lipno I (1952–1959), plocha nádrže 48,7 km2, 725,6 m n. m.
  • řkm 319,12 – Přehrada Lipno II
  • řkm 233,00 – jez České Vrbné (1968), plavební komora postavena roku 2010, na místě vorové propusti postavena elektrárna. V blízkosti nová slalomová dráha.
  • řkm 228,80 – jez Hluboká nad Vltavou (1935), plavební komora dokončena v roce 2013.
  • řkm 210,39 – Přehrada Hněvkovice (1986–1992), plavební komora byla dokončena a uvedena do provozu roku 2010, plocha nádrže 2,68 – 3,21 km2.
  • řkm 208,90 – starý jez Hněvkovice, 354,79 m n. m., provedena modernizace jezu s výstavbou plavební komory. Uvedeno do provozu 2017.
  • řkm 200,41 – Přehrada Kořensko (1986–1991), plavební komora dokončena roku 2000, 2016–2017 komora modernizována.

Závod Dolní Vltava

Schema vltavské vodní cesty
Naučná stezka Svatojánské proudy nad vodní nádrží Štěchovice

Vodáctví

Související informace naleznete také v článku Vltava, vodácký úsek Vyšší Brod - Boršov nad Vltavou.
Vodáci v meandru Vltavy u Rožmberku nad Vltavou

Vodácky nejvyužívanější je Vltava v úseku z Vyššího Brodu do Boršova nad Vltavou. V souvislosti s velkým množstvím kempů, restaurací a dalších různých služeb spojených s vodáctvím se často o Vltavě mluví jako o nejkomerčnější řece světa. Roční návštěvnost Vltavy se v roce 2020 pohybovala kolem 130 tisíc lidí.[6]

Mlýny

Mlýny jsou řazeny po toku řeky.

V kultuře

Alegorie Vltavy s přítoky, Dětský ostrov

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Hlavní tok nese od pramene k ústí postupně názvy Teplá Vltava (Černý potok) (54,30 km) a Vltava (376,97 km).
  2. ↑ výškový rozdíl mezi pramenem Teplé Vltavy a ústím Vltavy do Labe je 1016 m

Reference

  1. ↑ a b c d Vody [online]. Magistrátu hl. m. Prahy [cit. 2017-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. ↑ ŠMILAUER, Vladimír. O jménech našich řek. Naše řeč. 1946, roč. 30, čís. 9–10, s. 161–164. Dostupné online. 
  3. ↑ Keltové vynalezli klíče a pojmenovali Vltavu. Žili například v místě, kde je dnes parkoviště. České Budějovice [online]. 2015-08-26 [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ SKÁLA, Emil. Jazykové dějiny Šumavy. In: MAIDL, Václav. Znovuobjevené Šumava. 1. vyd. Klatovy: Okresní muzeum Klatovy, 1996. ISBN 80-900253-7-4. S. 15–16.
  5. ↑ http://www.lahovicky.cz/products/praveka-reka-berounka/ - Pravěká řeka Berounka
  6. ↑ Nejkomerčnější řeka světa. Vltavou za sezonu proteče miliarda. Forbes [online]. 2021-06-28 [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ http://stary-web.zastarouprahu.cz/ruzne/vltava.htm
  8. ↑ https://www.praha7.cz/zrestaurovana-fontana-faun-a-vltava-zdobi-vltavskou/

Související články

Externí odkazy

Dostupné mapy ke článku
Přehrady s vodní elektrárnou na Vltavě (Vltavská kaskáda)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vltava&oldid=20443400“