Ústředí muslimských obcí: Porovnání verzí

Ústředí muslimských obcí
Právní forma	evidovaná právnická osoba církve a náboženské společnosti
Sídlo	Blatská 1491, Praha, 198 00, Česko
Oficiální web	www.umocr.cz
Datová schránka	tnhvq6c
IČO	73633259 (VR)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 30. 8. 2021, 14:28

Ústředí muslimských obcí České republiky (zkratka UMO ČR) je organizace, která sdružuje muslimy v Česku.

Historie

První stopy muslimské komunity v novodobých českých dějinách se dají vysledovat již do doby pozdní rakousko-uherské správy, do roku 1908, kdy Rakousko-Uhersko po třiceti letech okupace oficiálně anektovalo Bosnu a Hercegovinu a vyhlásilo sunnitský islám hanefijského mezhebu jako další státní náboženství, se všemi právními důsledky. Jádro komunity tehdy tvořili bosenští muslimové a během první světové války se k nim připojili také první etnicky čeští muslimové, kteří islám přijali většinou během své účasti v bojích v muslimských zemích. Tak se zformovalo české islámské hnutí, které „obohatili“ rovněž emigranti z nově vzniklého SSSR (Tataři, Kavkazané atd.).

Ustavující schůze muslimské obce z roku 1934 znamená oficiální počátek vleklé snahy o její uznání československým právním řádem. Tento krok se však do začátku nacistické okupace uskutečnit nepodařilo. Nicméně muslimové ve své snaze o registraci pokračovali, existují indicie, že k oficiálnímu úřednímu uznání obce došlo v roce 1941, avšak jednoznačný důkaz schází. Tak či onak, veškeré právní úpravy vlád okupovaného Protektorátu Čechy a Morava byly zrušeny dekrety prezidenta republiky E. Beneše z roku 1945. Během komunistické totality byla jednou z podmínek úřední registrace jakékoli církve nebo náboženské společnosti spolupráce jejich špiček s tajnou službou StB.^[zdroj?] To muslimové odmítali a patřičné kroky nepodnikli.^[zdroj?]

Po změně režimu v roce 1989 znovu ustavil Muslimskou obec prof. Muhamed Alí Šilhavý z Třebíče na začátku 90. let. Následovalo několik let usilovné práce a snahy o prezentaci islámu a muslimské komunity a o přesvědčení úřadů o nutnosti muslimskou obec registrovat. K této snaze se připojuje i nová generace muslimů. Prof. Šilhavý navazuje úzkou spolupráci s touto novou generací. Po otevření mešit v Brně a v Praze se tato spolupráce ještě prohlubuje. Proto také již roku 2000 předá Prof. Šilhavý zástupcům Islámských nadací v Brně a v Praze veškerou agendu související s UMO. Roku 2004 je UMO uznáno vládou České republiky prvním stupněm registrace dle zákona o církvích a náboženských společnostech. Byly vypracovány nové stanovy a předsedou UMO je jmenován prof. Šilhavý, čímž je položen nový základ UMO. V roce 2006 vedení UMO žádalo o výjimku ze vzpomenutého zákona, aby byla umožněna registrace 2. stupně, která s sebou nese přiznání tzv. zvláštních práv (na církevní sňatek, školy a duchovní služby). Tento krok byl vládou zamítnut, což znamená, že další možnost mělo UMO, podle znění stávajících právních norem, mít v roce 2014.

Regionální Muslimské obce (dále jen MO) vznikají v roce 2007 v Brně a v Praze. V březnu 2008 prof. Muhamed Alí Šilhavý zemřel a vedení UMO přechází na dva místopředsedy, za MO Brno Muneeb Alrawi a za MO Praha Vladimír Sáňka. Nové předsednictvo bylo zvoleno 28. 3. 2009 členy MO Brno, MO Praha a nově vzniklé MO Teplice. Toto nové předsednictvo znamenalo východisko z provizorní situace, kdy byly v čele UMO dvě osoby. K tomuto datu se skládá ze sedmi členů, tři zástupci z Brna, tři z Prahy a jeden z Teplic. Předsedou se stal Muneeb Alrawi, místopředsedy byli Vladimír Sáňka (MO Praha) a Ahmed Hamdi (MO Teplice), pokladník Afif Ali Alsanabani a členové: Haysam Krechan, Noureddin Al-Safadi, Assem Atassi. Tato událost byla nutným předpokladem pro další aktivitu a posun v práci UMO a místních MO a prvním krokem pro otevření přihlášek do MO dalším zájemcům.

Ústředí muslimských obcí má sídlo v pražské mešitě na Černém Mostě.

Struktura

Orgány Ústředí muslimských obcí jsou:

výkonná rada
kontrolní komise
rada zřizovatelů

Poslání a cíle Ústředí muslimských obcí:

pomáhat všem muslimům podle možností obce, zřizovat a vydržovat školy, zdravotnické a dobročinné instituce, pomáhat všude tam, kde to bude sloužit k rozvoji života muslimské komunity podle islámských zásad,
prohlubovat přátelské vztahy a kontakty mezi muslimy na území České republiky a se souvěrci, žijícími mimo její hranice,
podporovat přátelské vztahy mezi Českou republikou a muslimskými zeměmi,
poskytovat objektivní informace o islámu a jeho učení,
prohlubovat dialog mezi různými náboženskými uskupeními a dosáhnout vzájemného respektu, tolerance a přátelských vztahů,
budovat muslimské modlitebny všude tam, kde se ukáže potřeba,
shromažďovat prostředky pro výstavbu a provoz mešit a modliteben, pro zajištění muslimské stravy a pro další aktivity vedoucí k naplňování poslání Ústředí muslimských obcí,
bránit muslimskou pospolitost proti všem projevům rasismu, xenofobie, islamofobie či jakékoliv diskriminace,
vést evidenci členů náboženské obce, a to pouze pro svou vnitřní potřebu,
pomoc při zajištění pohřbu zemřelých muslimů podle islámských zásad,
vydávat periodické i neperiodické publikace o islámu.

Ústředí muslimských obcí je zastřešující organizací, pod kterou do konce roku 2015 vznikly následující samostatné místní muslimské obce:

Muslimská obec v Praze
Muslimská obec v Brně
Muslimská obec v Teplicích.

Externí odkazy

Oficiální stránky

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 == Historie ==
-První stopy muslimské komunity v novodobých českých dějinách se dají vysledovat již do doby pozdní rakousko-uherské správy, do roku 1908, kdy [[Rakousko-Uhersko]] po třiceti letech [[Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny|okupace oficiálně anektovalo]] [[Bosna a Hercegovina|Bosnu a Hercegovinu]] a vyhlásilo sunnitský islám hanefijského mezhebu jako další státní náboženství, se všemi právními důsledky. Jádro komunity tehdy tvořili bosenští muslimové a během [[první světová válka|první světové války]] se k nim připojili také první etnicky čeští muslimové, kteří islám přijali většinou během své účasti v bojích v muslimských zemích. Tak se zformovalo české islámské hnutí, které „obohatili“ rovněž emigranti z nově vzniklého [[Sovětský svaz|SSSR]] ([[Tataři]], [[Kavkaz]]ané atd.).
+První stopy muslimské komunity v novodobých českých dějinách se dají vysledovat již do doby pozdní rakousko-uherské správy, do roku 1908, kdy [[Rakousko-Uhersko]] po třiceti letech [[Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny|okupace oficiálně anektovalo]] [[Bosna a Hercegovina|Bosnu a Hercegovinu]] a vyhlásilo [[sunnitský islám]] [[Hanefijský mezheb|hanefijského mezhebu]] jako další státní náboženství, se všemi právními důsledky. Jádro komunity tehdy tvořili bosenští muslimové a během [[první světová válka|první světové války]] se k nim připojili také první etnicky čeští muslimové, kteří islám přijali většinou během své účasti v bojích v muslimských zemích. Tak se zformovalo české islámské hnutí, které „obohatili“ rovněž emigranti z nově vzniklého [[Sovětský svaz|SSSR]] ([[Tataři]], [[Kavkaz]]ané atd.).
 Ustavující schůze muslimské obce z roku 1934 znamená oficiální počátek vleklé snahy o její uznání československým právním řádem. Tento krok se však do začátku nacistické okupace uskutečnit nepodařilo. Nicméně muslimové ve své snaze o registraci pokračovali, existují indicie, že k oficiálnímu úřednímu uznání obce došlo v roce 1941, avšak jednoznačný důkaz schází. Tak či onak, veškeré právní úpravy vlád okupovaného [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] byly zrušeny dekrety prezidenta republiky [[Edvard Beneš|E. Beneše]] z roku 1945. Během komunistické totality byla jednou z podmínek úřední registrace jakékoli církve nebo náboženské společnosti spolupráce jejich špiček s tajnou službou [[Státní bezpečnost|StB]].{{Zdroj?}} To muslimové odmítali a patřičné kroky nepodnikli.{{Zdroj?}}
-Po změně režimu v roce 1989 znovu ustavil Muslimskou obec prof. Muhamed Alí Šilhavý z [[Třebíč]]e na začátku 90. let. Následovalo několik let usilovné práce a snahy o prezentaci islámu a muslimské komunity a o přesvědčení úřadů o nutnosti muslimskou obec registrovat. K této snaze se připojuje i nová generace muslimů. Prof. Šilhavý navazuje úzkou spolupráci s touto novou generací. Po otevření mešit v Brně a v Praze se tato spolupráce ještě prohlubuje. Proto také již roku 2000 předá Prof. Šilhavý zástupcům Islámských nadací v Brně a v Praze veškerou agendu související s UMO. Roku 2004 je UMO uznáno vládou České republiky prvním stupněm registrace dle zákona o církvích a náboženských společnostech. Byly vypracovány nové stanovy a předsedou UMO je jmenován prof. Šilhavý, čímž je položen nový základ UMO. V roce 2006 vedení UMO žádalo o výjimku ze vzpomenutého zákona, aby byla umožněna registrace 2. stupně, která s sebou nese přiznání tzv. zvláštních práv (na církevní sňatek, školy a duchovní služby). Tento krok byl vládou zamítnut, což znamená, že další možnost mělo UMO, podle znění stávajících právních norem, mít v roce 2014.
+Po změně režimu v roce 1989 znovu ustavil Muslimskou obec prof. [[Mohamed Ali Šilhavý|Muhamed Alí Šilhavý]] z [[Třebíč]]e na začátku 90. let. Následovalo několik let usilovné práce a snahy o prezentaci islámu a muslimské komunity a o přesvědčení úřadů o nutnosti muslimskou obec registrovat. K této snaze se připojuje i nová generace muslimů. Prof. Šilhavý navazuje úzkou spolupráci s touto novou generací. Po otevření mešit v Brně a v Praze se tato spolupráce ještě prohlubuje. Proto také již roku 2000 předá Prof. Šilhavý zástupcům Islámských nadací v Brně a v Praze veškerou agendu související s UMO. Roku 2004 je UMO uznáno vládou České republiky prvním stupněm registrace dle zákona o církvích a náboženských společnostech. Byly vypracovány nové stanovy a předsedou UMO je jmenován prof. Šilhavý, čímž je položen nový základ UMO. V roce 2006 vedení UMO žádalo o výjimku ze vzpomenutého zákona, aby byla umožněna registrace 2. stupně, která s sebou nese přiznání tzv. zvláštních práv (na církevní sňatek, školy a duchovní služby). Tento krok byl vládou zamítnut, což znamená, že další možnost mělo UMO, podle znění stávajících právních norem, mít v roce 2014.
-Regionální Muslimské obce (dále jen MO) vznikají v roce 2007 v Brně a v Praze. V březnu 2008 prof. Muhamed Alí Šilhavý umírá a vedení UMO přechází na dva místopředsedy, za MO Brno Muneeb Alrawi a za MO Praha Vladimír Sáňka. Nové předsednictvo bylo zvoleno 28. 3. 2009 členy MO Brno, MO Praha a nově vzniklé MO Teplice. Toto nové předsednictvo znamenalo východisko z provizorní situace, kdy byly v čele UMO dvě osoby. K tomuto datu se skládá ze sedmi členů, tři zástupci z [[Brno|Brna]], tři z [[Praha|Prahy]] a jeden z [[Teplice|Teplic]]. Předsedou se stává Muneeb Alrawi, místopředsedové jsou Vladimír Sáňka (MO Praha) a Ahmed Hamdi (MO Teplice), pokladník Afif Ali Alsanabani a členové: Haysam Krechan, Noureddin Al-Safadi, Assem Atassi. Tato událost byla nutným předpokladem pro další aktivitu a posun v práci UMO a místních MO a prvním krokem pro otevření přihlášek do MO dalším zájemcům.
+Regionální Muslimské obce (dále jen MO) vznikají v roce 2007 v Brně a v Praze. V březnu 2008 prof. Muhamed Alí Šilhavý zemřel a vedení UMO přechází na dva místopředsedy, za MO Brno [[Muneeb Alrawi]] a za MO Praha [[Vladimír Sáňka]]. Nové předsednictvo bylo zvoleno 28. 3. 2009 členy MO Brno, MO Praha a nově vzniklé MO Teplice. Toto nové předsednictvo znamenalo východisko z provizorní situace, kdy byly v čele UMO dvě osoby. K tomuto datu se skládá ze sedmi členů, tři zástupci z [[Brno|Brna]], tři z [[Praha|Prahy]] a jeden z [[Teplice|Teplic]]. Předsedou se stal Muneeb Alrawi, místopředsedy byli Vladimír Sáňka (MO Praha) a [[Ahmed Hamdi]] (MO Teplice), pokladník Afif Ali Alsanabani a členové: Haysam Krechan, Noureddin Al-Safadi, Assem Atassi. Tato událost byla nutným předpokladem pro další aktivitu a posun v práci UMO a místních MO a prvním krokem pro otevření přihlášek do MO dalším zájemcům.
 Ústředí muslimských obcí má sídlo v pražské mešitě na Černém Mostě.